“Když ke mně do bytu přivedla kamarádka malé štěně, oznámila mi, že je moje, byla jsem běsná. Okamžitě jsem ji vyhodila i s tím chlupáčem. Poslední po čem jsem toužila, bylo starat se o někoho dalšího. Sama jsem nevěděla, co se sebou, jediné, co jsem chtěla, bylo zemřít,” vypráví Eva. Následující den si uvědomila, jak sprostá na svou jedinou přítelkyni byla. Na tu, která jí tolik pomáhala. Vydala se tedy za ní. Obě dámy spor urovnaly a Eva si malé štěně zamilovala. Řekla, že to s ním zkusí.

Eva se do malého psíka zamilovala. Po dlouhé době jí někdo donutil smát se, vyjít z domu dále než do blízkého obchodu. Od té chvíle tvořila Eva s psí slečnou Elou nerozlučnou dvojku. Po roce jejich soužití se Eva seznámila v parku s milým mužem, který obdivoval, jak je Ela vycvičená. Zanedlouho tvořili pár. “Byla jsem zase šťastná. Sama jsem tomu nemohla věřit. Vše jsme podnikali ve třech. Josef si Elu zamiloval, stejně jako ona jeho.”

Už je tomu deset let, co tvoří spokojenou “rodinu”. Bohužel nedávno veterinář objevil, že psí slečna má rakovinu. Zvěrolékař Evě oznámil, že už není šance na její uzdravení. “Každý den koukám do jejích očí a děkuji jí. To ona mě vrátila zpět do života. Je tím nejlepším, co mě mohlo potkat. Snažím se pro ni dělat maximum. Hlavně nechci, aby se trápila. Ona si to nezaslouží. Až přijde její den, budu ji držet za packu a vyprovodím ji na druhý břeh. Tam, kde se jednou potkáme a zase toho spolu hodně zažijeme.”

Čtěte také:

Reklama