Nabízím všem obrýleným dámám snadný postup, jak dokonale vyčistit brýle založený na vlastní zkušenosti. Někomu možná bude připadat trochu extravagantní, ale proč se o něj nepodělit …

Fáze jedna – dohodnout akcičku s kámoškou/kámoškama/kámošema. Nejlépe s nadějí na poměrně vysokou spotřebu alkoholu.

Fáze dva – před odchodem za zábavou provést v koupelně úpravu zevnějšku - sundat brýle, nasadit kontaktní čočky, to aby člověk dobře viděl do všech stran a nic mu nebránilo v pohybu. A taky aby úprava fasády uspokojivě vynikla. Dále pokračovat podle standardních kosmetických postupů (pozor, tato fáze obvykle zabere více času, než si přidělíte).

Fáze tři – (neplatí pro každého) vyvenčit rychle psa. Tady je obvykle třeba nahrazovat, co nad rámec plánu zabralo fintění – následují výčitky.

Fáze čtyři – běh na tramvaj, případně jiný dopravní prostředek (= trest za to, že jsme si neudělaly dost času na venčení psa, případně trest za něco jiného – ono se vždycky něco najde).

Fáze pět - příjemné posezení v hospůdce následované tancem do časných ranních hodin. Po návratu domů doporučuji vytáhnout kontaktní čočky a při dostatku vůle a síly odmaskovat. A samozřejmě vyvenčit psa!

Fáze šest – vyspávání kocoviny do chvíle, než zazvoní telefon a někdo vás vzbudí (vždycky vás někdo vzbudí, i kdyby to náhodou nebyl telefon).

Fáze sedm – malátné bloumání po bytě, příprava šumivých multivitamínů a jiných vyprošťováků dle zkušeností, snaha být užitečná – aspoň nacpat várku prádla do pračky. Pak prima plán klimbat u televize – k tomu ovšem potřebujeme brýle (abychom z té televize něco měly, než se nám podaří zas usnout).

Fáze osm – odhodlané hledání brýlí, které, jak víme, je bez brýlí velmi složité.

Fáze devět – vytrvalé hledání brýlí, namáhání paměti, kam jsme je asi tak mohly dát (hlava bolí).

Fáze deset – hledání brýlí – intenzita klesá, jelikož dospíváme k přesvědčení, že jsme je OPRAVDU MUSELY nechat v koupelně, když jsme si včera nasadily čočky.

Fáze jedenáct – prolézání všech koutů koupelny s hlavou u země.

Fáze dvanáct – přiznáme si pitomý zvyk dávat brýle na okraj otevřené pračky s horním plněním. Připustíme možnost, že při násilném cpaní hromady prádla do bubnu se mohlo stát ledacos. To vede k nepochybnému závěru, že brýle nemůžou být jinde než v pračce, která si vesele spěje ke ždímání.

Fáze třináct – na poslední chvíli vypneme pračku než začne ždímat, taháme mokré kusy oděvů opatrně jeden po druhém, na dně nacházíme brýle s jednou nožičkou, posléze i chybějící nožičku. Zjišťujeme, že nožička není ulomená, pouze se uvolnil šroubek, který nahradíme jiným pidišroubkem ze starých (už nepoužitelných) brýlí.

Fáze čtrnáct – radujeme se z krásně čistých (a celých!!) brýlí. Slabší povahy mohou kňourat, že je brýle tlačí za uchem a že jsou trochu olezlé, jak na nich zapracoval prací prášek. Ale když se kácí les, je třeba počítat s lítajícíma třískama.

V dalších fázích pravdivě informujeme okolí o své blbosti, jednak aby příhoda měla i nějaký užitek (pobavení ostatních nad cizím neštěstím) a také pro poučení příštích generací brejlovců. Je totiž naší morální povinností informovat, kam až může vést krátkozrakost kombinovaná s alkoholem.

Těším se na vaše příhody …

Hledání brýlí zdar!