Eli.emanuela nemusí pro dobrodružství chodit daleko, stačí se vydat s kočárkem ke kamarádce na kafe a je z toho drama

Jak  jsem zahlédla dnešní téma, hned mě napadlo, že největším dobrodružstvím je manželství. Ale neb tam byla douška, že o tomto psát nemáme, podělím se s vámi o jiný zážitek.

Kamarádka mě pozvala na návštěvu. V den D jsem se oblékla a jala se balit vše potřebné pro miminko. Žel, náhradní oblečení, vlhčené ubrousky, dostatečná zásoba plínek, ..., to vše zabralo až příliš místa, na mé věci a dárek pro kamarádku se už nedostávalo. Zavzpomínala jsem proto na lekce od maminky, jak sbalit věci na vysokohorskou túru, a ejhle - vše bylo rázem sbaleno.

Když přijel autobus, hledala jsem pomoc. V autobuse jsem uviděla mladíka, který v tričku bez rukávů vystavoval na odiv své vypracované, svalnaté paže. Ideální pomocník! Zavolala jsem na něho a poprosila o pomoc. Mladík se suverénně jednou rukou chopil madla kočárku, já se sehnula a chytila jsem koš. Jak jsme zabrali, kočárek se povážlivě naklonil kupředu. A helemese, pomyslela jsem si, mladík zřejmě moc síly nepobral.

To už chytal madlo i druhou rukou, ale i přesto jsem kočárek do autobusu vyzvedla v podstatě já sama. No co, váží to jen cca deset kilo, to přeci není váha. Až dítě přibere a povyroste, budu takhle zvedat i 15, 20 kg.

Když jsem vystoupila z autobusu, namířila jsem si to k zastávce tramvaje. Podle jízdního řádu na internetu měla jet nízkopodlažní. Omyl! Zrovna probíhaly nějaké práce a tramvaj ke kamarádce nejezdila. Nu což, není to daleko, půjdu pěšky.

Cesta vedla prudce dolů a celá ulice byla naprosto rozkopaná. Zuby nehty jsem držela kočárek, který v tom prudkém klesání div neujel. Rozkopaná, hrbolatá silnice navíc s kočárkem házela ze strany na stranu. Připadala jsem si jako lyžař, co trénuje na sjezd v boulích. Až na to, že slunce pražilo a ve stínu bylo minimálně 30 stupňů Celsia. Ale přežili jsme, já i dítě.

Po necelé hodince u kamarádky jsem si s hrůzou všimla hrozivě černající oblohy. Bude pršet! Rychle jsem se rozloučila, s díky (a i pochybnostmi) přijala nabídku zapůjčení deštníku a spěchala domů. Přede mnou se tyčil strmý kopec. Tak strmý, že v zimě, když ho nikdo neposype, auta vyjedou jen na tři čtyři metry, dál ne.

Čekalo mě dobrých 20 minut prudkého stoupání. S hekáním jsem tlačila kočárek, který se co chvíli zabořil do nějaké díry. Po pěti minutách stoupání se roztrhlo nebe a spustil se obrovský liják. Masy vody se z kopce valily dolů jako divoká řeka. Nevzdám to!, pomyslela jsem si, rychle jsem na kočárek navlékla pláštěnku a dál jsem ho zarytě tlačila do kopce. Vzít si deštník a tlačit kočárek jednou rukou? Nemožné! Během chvíle jsem byla promočená až na kůži. Párkrát jsem si kvůli kočárku před sebou nevšimla nějaké díry a nabrala si vodu do bot. Mrazivý vítr mi vrhal do tváře tisíce ostrých jehliček ledového deště. Statečně jsem si probojovávala cestu tím příšerným terénem k vrcholu kopce, který se mi zdál svou výškou srovnatelný s himalájskými obry.

Domů jsem dorazila promrzlá, promáčená a naprosto vyčerpaná.

No řekněte, proč jezdit za dobrodružstvím půl světa? Stačí si vyrazit s kočárkem a mít trochu „štěstí“. Člověk si užije prudké, velmi výrazné změny teplot a zjistí, jak se asi cítí lyžaři, kteří v Alpách sjíždí ledovce, jaké pocity mají vodáci na divoké řece a okusí i život horolezce zdolávajícího krkolomnou skálu. Aneb - dobrodružství na dosah!

eli.emanuela

Pravdu máte, eli.emanuelo. Dobrodružství a dobrodružnou povahu si každý nese sám v sobě.  Děkuji vám za zajímavý příspěvek k dnešnímu tématu, kterým v podstatě již bylo: jaké jste zažila největší dobrodružství…

Zítra si budeme povídat o kalhotkách. Téma jako stvořené pro mne jistě bravurně zvládne redaktorka Saša Stušková!

Upřednostňujete tanga, nohavičky, případně chodíte v letních měsících naostro, a nebo máte „svoje vlastní specifické“ kalhotky?

Na vaše názory a příspěvky se Saša  těší na redakčním e-mailu:

redakce@zena-in.cz

Psát můžete již nyní, nejlepší (v tomto případě určitě i nejvtipnější)) příspěvek odměníme litrovou aviváží Perwoll - White Magic - určenou právě na spodní prádlo)

Perwoll