Přeji krásné ráno všem ženám-in,
tohle téma je opět něco pro mě - miluji totiž cestování. Nepíši vám o letošní dovolené, ale o dovolené pro mě zatím nejkrásnější - dovolené v Irsku. Většina lidí si ťukala na čelo, když jsme s manželem na dotaz, kam se chystáte na dovolenou, odpověděli, že na poznávací zájezd do Irska, pod stan. I rodina se nás snažila od takové dovolené odradit. My jsme se ale na naši osmnáctidenní cestu Irskem moc těšili. Nakoupili jsme turistické boty, pláštěnky, jídlo, spacáky a vypůjčili si od kamaráda stan. Nejprve jsme se učili stan postavit na zahradě, to abychom to zvládli v dešti za co možná nejkratší dobu. Takto vyzbrojeni a "vycvičeni" jsme netrpělivě očekávali dne odjezdu.
Jeli jsme upravenou Karosou, přes Německo, Belgii a Francii, trajektem přes La Manche do Doveru. První zastávka byla v Anglii, v městě CANTERBURY, pak jsme jeli do městečka GLASTONBURY, kde je údajně hrob krále Artuše a samozřejmě jsme se zastavili i u megalitické stavby STONEHENGE.
Při zastávce v přístavním městě CARDIFF jsem se pěkně opálili až spálili, protože nás nenapadlo vzít si s sebou krém na opalování. V noci jsme přepluli trajektem do Irska. První, co nás na irském pobřeží zaujalo, byly palmy. Normálně v křoví u silnice rostly palmy. Protože zájezd byl zaměřen na poznávání míst, kde byli Keltové, první místo, které jsme navštívili, byly kamenné kříže v AHENNY a opevněný klášter ROCK OF CASHEL.
Další den nás čekal výstup na nejvyšší horu Irska CARRAUNTOOHILL (1039 m). Musim přiznat, že tohle mě zaskočilo. Čekala jsem vyznačené turistické cesty, jako jsou v našich horách, ale to jsem se přepočítala. Cesta začala přelezením oplocené ohrady s ovcemi. Tam průvodce máchl rukou k vrcholu a řekl, kdy se sejdeme u autobusu, pro případ, že by někdo nemohl nebo se ztratil. Vrchol se ztrácel v mlze, vlastně jsme viděli asi tak na 100 m.
Ze začátku to ještě jakžtakž šlo, lezli jsme do příkré kamenité stráně, každý tam, kde si myslel, že je to nejlepší cesta vzhůru. Za chvíli se nám ztratil hlavní průvodce i se skupinkou asi 10 lidiček. My ostatní jsme se drželi pohromadě spolu s pomocnou průvodkyní. Během lezení jsme viděli tři vrcholy, ale mapu měl hlavní průvodce, a protože na něj jsme nenarazili, hnali jsme se dál.
I když jsme nevěděli kam přesně. Pak jsme potkali člověka, který měl mapu i buzolu. Zeptali jsme se ho tedy na cestu. Poslal nás zpět, že jsme tak ve třetině cesty a v tomhle počasí to nemůžeme zvládnout. Poslechli jsme a rádi. K autobusu jsme dorazili přesně ve stanovenou hodinu. Kuchař nám v polní kuchyni připravil výborné jídlo pro zahřátí a čekali jsme na skupinku s hlavním průvodcem. Nejprve půl hodiny, pak hodinu... to už jsme se začínali bát.
Ještě že už byly mobily. V mlze se té skupince podařilo sestoupit na opačné straně hory, kam jsme pro ně dojeli autobusem. Byli jsme všichni moc rádi, že se nikomu nic nestalo.
Další dny dovolené už probíhaly v klidu. Navštívili jsme ještě unikátní raně křesťanský kostelík GALLARUS ORATORY, útesy CLIFFS OF MOHER, město GALWAY, přespali jsme na historickém „pupku Irska“ HILL OF TARA, navštívili jsme nejstarší irskou palírnu whisky v BUSHMILLS i nejrozsáhlejší chodbový hrob NEWGRANGE a samozřejmě hlavní město DUBLIN.
Musím přiznat, že opravdu skoro pořád pršelo. Nejhorší to bylo při každodenním stavění stanu, kdy jsme měli strach, aby se nám nenamočily věci v zavazadlech. Přeci jen nebylo, kde je usušit. Stan jsme vlastně za celou dobu pobytu neuklízeli ani jednou suchý. Ale na déšť jsme si rychle zvykli. Důkazem toho je Londýn, kde jsme se při zpáteční cestě zastavili na celý den. Když začalo pršet, nikdo nevyndaval z batohu deštník či pláštěnku.
Sama.osobně
P.S.: Víte, kam bych chtěla jet příští rok na dovolenou?
Znovu do Irska.
Irsko je jedna ze zemí, která mne velmi láká. Tuším, že by tam na mne přímo dýchla historie a to já rád. Třeba na kole by to mohlo být úžasné.
Děkujeme vám za váš hezký mail a fotky.
A pro ty, co to ještě nevědí.
Dnes si píšeme své cestovatelské zážitky z letošního léta. Máte hezké fotky a nějaký zajímavý příběh? pošlete nám ho! Možná se na vás usměje štěstí a my vám pošleme dárek.
Nový komentář
Komentáře
to musela být supr dovolená Ta poslední fotka mě vyloženě bere-chtěla bych to vidět a jela bych hned. Ale pod stan nééé
jojo. irsko.. jen skoda, ze v irsku nemaji whisky, ale whiskey...pro whisky do skotska :)
Irsko, Skotsko, Shettlandy... Můj sen.
v Irsku je krááááááásně a ve Skotsku taky - tam jsem byla na výletě. Bydlela jsem v jižní Anglii a s (bydlel v Londýně) jsme procestovali tyto dvě části ostrovů. Prší zde opravdu skoro pořád (takové to mrholení), člověk si brzo zvykne. My měli štěstí na sluníčko. Jenom Cliffs of Moher (Mohérové útesy) byly bohužel v mlze. Tak máme alespoň pohledy . A taky spoustu vzpomínek na ten celý rok co jsme tam byli.
Miluju Irsko S přítelem právě vymýšlíme, kam pojedeme příští rok na dovolenou, rozhodujeme se mezi Irsem a Norskem, ale cenově bude určitě přijatelnější ta první země. Sním o tom, že si jednou zacválám na koni po těch krásných zelených planinách... A moc se těším, až jednou navštívíme ty kouzelné starobylé hrady a kláštery
kačinka: děkuji za upozornění.
Krása!!!Byli jsme u Stonehenge taky, moc to na mě zapůsobilo, já mám menhiry moc ráda...Náš týden v jižní Anglii byl naprosto netypický - ani jednou nepršelo, dokonce jsme se i smočili v moři (odhaduji tak kolem 14 stupňů, šílený...). Jó, do Skotska nebo jak vidím i do Irska - to zůstane asi jenom snem...
Hezké, ale: dny probíhali? Prosím opravte to.
Takováhle dovolená má opravdu něco do sebe - taky bych se do Irska chtěla podívat