Výýýýlety. To bylo vždycky pozdvižení ve třídě, když se řeklo kdy. Pak už se jen muselo vyřešit kam. Ne vždy to bylo jednoduché, měli jsme celkem otevřenou třídní, takže nás nechala v rámci možností dohadovat se.

Co si tak vzpomínám, snad nejhezčí byly z výletů ty odjezdy. Ráno, když jsme se scházeli na zastávce či na nádraží, měli jsme takovou tu zvláštní dobrodružně natěšenou náladu. Co na tom, že byla skoro ještě tma! Nikomu se nechtělo spát a už z dálky jsme na sebe halekali, že už jedeme.

Co na tom, že pak se ukázalo, že výlet se jaksi nevyvedl... Ty první okamžiky, kdy jsme si mohli říkat, že zažijeme něco, co jsme ještě nikdy nezažili... To byly okamžiky čiré a spiklenecké radosti, na které vzpomínám asi raději než na celé další dění.:)

A teď už nechám jen na vás, abyste mi napsali, na co vzpomínáte nejraději vy.:) Napište nám na adrese redakce@zena-in.cz!

 

TÉMATA:
ZAHRANIČÍ