Vážená redakce a Vážené ženy-in,
opět výborné téma.
Je tomu dávno, za hluboké totality, kdy jsem byla ještě v produktivním věku, jsem byla zaměstnána u jedné firmy, kde jsem byla velice spokojena. Ale bohužel do doby, kdy se začaly uvádět do praxe počítače.
Jenom představa byla pro mne strašákem. Pochopitelně šéf, tehdy vedoucí, mě uklidňoval: "Čeho se bojíte, vždyť projdete kursem, a to na naše náklady." Moje obava byla tak silná, že jsem podala výpověď ze zaměstnání.
Odešla jsem do oboru, kde jsem si byla jista, že tam nejsou počítače, i když dnes i tam jsou. Ovšem nedovedla jsem si představit, že nastane doba, kdy to bez nich nepůjde.
Je pravda, dodnes toho lituji, ale to už se tak v životě stane.
A nyní k tomu, jak se člověk mění. Dostala jsem se do plného invalidního důchodu a doma to bylo strašně nudné. Ano, měla jsem koníčka, pletení, háčkování, vyšívání a hlavně vévodilo uklízení a neustále blbá nálada.
Můj muž si postěžoval kamarádovi, že to není doma k vydržení. Kamarád, dnes musím říci dobře, manželovi poradil, i když mě to manžel řekl, že mi koupí počítač. Nechtějte znát moji reakci. Jak naplánoval, tak taky udělal.
Bez dalších diskuzí koupil počítač. Když ho přivezl domů a zapojovali s kamarádem, chodila jsem okolo a jenom kroutila hlavou a prohlašovala: "No jo, my nevíme, kam s penězi..." a hesla, za která se dnes stydím.
Pochopitelně kamarád mi ukázal pár her, jak se hrají, a odešel.
Nevím, čím to bylo, ale já začala sama zkoušet a dostávala jsem denně dále. Po měsíci jsem se přihlásila na kurs PC a dnes si neumím představit rána bez počítače a kávy. Dokonce moji známí říkají, jak jsem dobrá, že v tomto věku to chápu. Ale dnes tím pádem nechápu sama sebe, proč jsem byla tenkrát tak zbytečně zatvrzelá proti počítačům.
A nyní si manžel stěžuje, podotýkám v dobrém: "Já se k tomu počítači nedostanu, začnu si psát žádosti."
Všem radím, nebojte se počítače, bez ohledu na věk.
Věra
Milá Věro,
a určitě byste před několika lety neřekla, že vám bude dělat počítač dobrého společníka. Manžela pozdravujte a případně pořiďte domů druhý počítač, ať je klid ;-).
Nový komentář
Komentáře
Věrulinka: když manžel myje nádobí, je to
, ale rozhodně nic k odčiňování
Jinak držím palce moc a moc
Tak jsem se překonala a udělala manželovi jeho oblíbené tvarohové buchty a koblížky s tvarohem.Abych si odčinila to umyté nádobí.Hezký víkend Vám všem,co příjdete z práce a nevíte co dříve.Věra
Milá redakce,verzi koupi druhého počítače,jsem již navrhovala,ale to pro změnu odmítá manžel,s tím,že jeden stačí.Také Vás zdraví,právě meje nádobí,to je ostuda,že?
