Když jsem byla mladá, hltala jsem zamilované romány a jejich hlavní hrdiny jsem se snažila najít ve svých partnerech. Pokud někdo neměl modré oči s pichlavým pohledem, jako by pro mě neexistoval.
Díky tomu jsem si několikrát pěkně namlela.
Trvalo mi několik let, než jsem přišla na to, že modré krásné oči nejsou pro mě to nejdůležitější. Nakonec a naštěstí jsem si vzala hnědookého, ale hlavně velmi hodného muže.
Od začátku našeho vztahu jsme volili cestu kompromisů, kterých jsme bohudík byli schopni.
Vychovali jsme tři děti a prošli si během našeho soužití několika řádnými krizemi. Vždy jsme ale nakonec byli ochotni si spolu sednout, udělat si kávu a v klidu si o všem popovídat. Nemusím vám asi říkat, že to mnohokrát chtělo obrovskou dávku sebezapření, abychom se dostali ke konstruktivnímu dialogu a vyřešili ten obrovský problém, který jsme mezi sebou cítili. Zaplať pánbůh se to vždy jakžtakž zdařilo a my jsem spolu téměř třicet let.
Máme dokonce už vnoučata a právě prožíváme krásné období prarodičů. Pokud ještě nejste babičkami, těšte se na to. Vnouče není jako vlastní dítě – je to něco víc!
Ale k takovému období se lze bez větších úhon dostat jen po boku hodného člověka.
Milé dámy, dívky a slečny – dovolím si vzhledem ke svému věku vám poradit. Kašlete na barvu očí nebo šířku ramen. Do srdce se dívejte!!!
Zdravím vás všechny včetně redakce, které děkuji za toto krásné téma!
Jaroslava
____________________________________________________________________________
Milá Jaroslavo, děkujeme za Tvůj příspěvek, se kterým nezbývá než souhlasit!
Obratem Ti zasíláme kosmetický balíček a krásnou knihu!
A co vy milé čtenářky? Chcete také vyhrát fajn dáreček? Pak neváhejte a napište nám vše, co vás napadne k tématu LÁSKA.
***Prožila jste zklamání?
***Naštval vás partner?
***Podvedl vás?
***Nebo je vaše láska k rodičům na bodu mrazu?
Napište nám o tom! Podělte se se svým problémem s ostatními čtenářkami našeho magazínu!
A nezapomeňte: Víkendová Žena-in.cz bude láskou propletena od A až po Z !
Nový komentář
Komentáře
redakce ze mě bude mít určitě radost..ano prožila jsem zklamání...naštval mě partner....podvedl mě.....a láska rodičů je na bodu mrazu....
..ale co...život běží dál...děti mě mají rády...jsme zdraví...tak co víc si můžeme přát
když do toho srdce není tak dobře vidět
evusche: asi na tom něco bude. Jsem 34 let vdaná, přesně za dva týdny slavíme výročí svatby. Taky jsme ji měli v kostele a bylo to moc hezké. I když ta vyšší moc má někdy šichtu, co si budeme povídat. Ale vždycky to nějak ustojí.
tak moji rodičové minulý týden oslavili 30 let spolu...
Jak říká moje máti - Co Bůh spojil, člověk nerozděluj. Jsou oddáni v kostele a je vidět, že nad nimi opravdu drží ruku vyšší Moc
Moje osobní přesvědčení tedy je, že na vnoučata mám ještě tak 40 let čas, žádnej spěch. Ale jinak s Jaroslavou naprosto souhlasím
...to je nádhera!!!