„Náš Péťa byl s nástupem do školy smířený. Ne že by se tam vyloženě těšil, ale bral to jako hotovou věc. Jenže pak se před ním tchyně, jeho babička, vyjádřila o školní docházce tak nešťastně, že úplně otočil. Postrašila ho náročným učením, úkoly, dlouhým sezením v lavici bez hnutí a také tím, že si na něj učitelka určitě zasedne, protože není zrovna nejhodnější. No zkrátka ho vyděsila tak, že když teď začnu mluvit o zápisu, nemá daleko k pláči,“ neví si s ním rady jeho maminka Olga (35) a dodává: „Ani mu nemůžu říct, že babička lže, přece ji neshodím.“ Jak z toho ven?
kid1.jpg

Zaměřte se na pozitiva

Dětská psycholožka Jitka Jeklová radí jít na to přes odlišné zkušenosti jiné generace. „Pokusila bych se vysvětlit, že babička má zřejmě nějakou špatnou zkušenost ze školy, ale že teď už jsou školy jiné. A že i paní učitelky bývají velmi hodné, vstřícné. V každém případě je mnohem více škol, kde není pravidlem, že se jen „sedí na zadku“. Děti se často učí vzadu ve třídě na koberci, používají hodně pomůcek, často chodí na exkurze, do divadel, na výlety a podobně. Děti se učí moderními metodami, používají hezké učebnice a pracovní sešity, také tužky a pera jsou úplně jiná, než když chodila do školy babička,“ vyjmenovává možnosti, jak synovi změnit pohled na školu.

Představit pozitiva školní docházky byste ostatně měli všem dětem. Zaženete tím pochybnosti a obavy, které se mohou honit v jejich hlavách, aniž byste o nic věděli. „Je možné například zavést řeč na to, čím chce dítě být, až vyroste, jaký má sen. Aby se totiž splnil, je důležité chodit do školy. Zároveň je fajn naučit se číst a psát, člověk se dozví spoustu nových věcí. A jen ti, kteří chodí do školy rádi, mají krásné dny s kamarády a více se pak orientují v běžném životě a ve světě,“ nastiňuje možný postup psycholožka.

A co negativa?

Možná teď namítnete, že se školou se pojí i méně příjemné záležitosti. Ano, ale velice záleží na tom, jak s nimi potomka obeznámíte. „Nepříjemné věci typu úkolů, vstávání a tak dále, je dobré uvést jako zkušenosti do života a jako věc, která z dítěte dělá školáka. Na to většina zralých dětí opravdu slyší. Je třeba zdůraznit, že malé, školkové děti přeci ještě úkoly nezvládnou, zatímco školák už určitě ano,“ radí odbornice přes dětskou duši. Zároveň ale varuje před přílišným malováním reality na růžovo.

„Dětem je vždy potřeba říkat pravdu, ale adekvátně jejich věku. Tak, aby dítě mělo šanci ji bez konkrétních zkušeností pochopit. To platí kdykoli, nejen u otázek o škole. Ale vždy je potřeba uvést, že rodič vychází ze svých zkušeností, a že zkušenost dítěte, protože je jiné a žije v jiné době, může být úplně rozdílná!“

Pomůže edukačně-stimulační skupina

Pokud na dítě nezabírají ani zmíněné rady, je možné navštěvovat s ním edukačně-stimulační skupinu pro předškoláky. V té se dítě většinou „natěší“ do školy úplně přirozeně. „Edukačně stimulační skupiny mívají deset lekcí, nebo i více. Velmi záleží na tom, kde se konají. Není úplně ideální, pokud je vede učitelka mateřské školy. Nic proti ní, ale dítě ji má spojenou se školkou a nebere úplně vážně, že je to příprava na opravdovou základní školu,“ radí Jitka Jeklová a doporučuje absolvovat tyto skupinky na základní škole. Popřípadě v pedagogicko-psychologické poradně, pokud je taková nabídka u vás dostupná.

Pokud své dítě do edukačně-stimulační skupiny pro předškoláky přihlásíte, měli byste do ní docházet spolu s ním. Usnadní vám to následnou společnou přípravu do školy. „Většina školních úkolů totiž navazuje na znalosti dílčích oblastí, které se právě v uvedených skupinkách rozvíjejí,“ vysvětluje odbornice.

Často také těšení se do první třídy prospěje společná návštěva školy při zápisu. Ty totiž bývají velmi pěkně připravené a děti si je většinou užijí.

Je dostatečně zralé?

Může se stát, že i přes to všechno bude mít vaše dítě s nástupem do první třídy problém. Pak je nasnadě položit si otázku, zda je na tento krok dostatečně připravené. Zralý předškolák se totiž do školy těší a „velkým“ školákům závidí. „Samotné „netěšení se“ samozřejmě nemůže být důvodem k odkladu školní docházky. Ale je jedním z důvodů, proč se zaměřit na školní zralost konkrétního dítěte. Tu posoudí odborník,“ dodává Jitka Jeklová.

jitkajeklovaPsycholožka a psychoterapeutka Jitka Jeklová studovala psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a psychologické poradenské práci se věnuje už téměř 20 let. Více než 17 let působí v pedagogicko-psychologické poradně, kde se věnuje diagnostice, ale i terapeutickému vedení dětí a dospívajících. Více informací naleznete ZDE.

Čtěte také: