Obvykle si nedávám si novoroční předsevzetí, ale tohle by mohlo být výjimkou. Alespoň jednou za měsíc se donutit k pěší túře a objevit nové, zajímavé místo. Pojďte se mnou na Lopatu.

Původně jsem si myslela, že vám na začátek roku prozradím svůj cestovatelský sen, ale nakonec jsem svůj nápad přehodnotila a zůstala nohama na zemi. A to doslova a do písmene. Co mě k tomu vedlo? Tak trochu stud nad vlastní leností.

Během vánočních svátků jsme potkali známé. Jsou to manželé, kteří (po vážném úrazu) chodí o francouzských holích. Oba. Navrhli nám, abychom s nimi šli na túru. Proč nerozhýbat vánoční špíčky? Počasí nám přálo, tak jsme neváhali a vyrazili s nimi na patnáctikilometrový výšlap. A vůbec nelitujeme. A jestli si myslíte (stejně jako dříve my), že nám s holemi nestačili, tak jste na omylu. Koneckonců, čtyři „nohy“ se do toho umí pěkně opřít.

Užili jsme si spoustu legrace a našli inspiraci. Alespoň jednou za měsíc si něco podobného zopakovat. Nečekali jsme ani pár dní a vypravili se na zaniklý hrad zvaný Lopata, který se nachází jen pár kilometrů od zámku Kozel na Plzeňsku.

Čtěte také:

Rozhýbejte vánoční špíčky na Kozlu

Pojďte s námi.

Ve fotogalerii najdete 13 obrázků

Něco z historie

Posledním majitelem hradu byl Habart, zvaný Lopata z Hrádku. Habart bojoval proti kališníkům, ale sám byl loupežívým rytířem a plenil v širokém hradním okolí. Proto husitští vůdci přitáhli 27. října 1432 k Lopatě a začali hrad dobývat za pomoci dělostřelby. Pevný hrad byl úspěšně hájen a jeho obléhání se protáhlo až do února 1433, kdy strádající obránci sami hrad v noci zapálili a pokusili se o útěk. Téměř 40 jich bylo pochytáno, ovšem Habartovi se podařilo uniknout a zmizet. Usídlil se v Jižních Čechách a loupil z hradu Husi. Vítězové po ovládnutí Lopaty hrad zbořili, aby se opět nemohl stát opěrným bodem katolíků. Vyhořelý hrad už nebyl pak nikdy obnoven. V písemných pramenech se uvádí ještě v letech 1457 a 1539, již jako pustý.
Reklama