Co ty naše ratolesti při tom svém objevování a ochutnávání světa všechno nevymyslí! Možná jste již slyšeli zvěsti o hrášku či fazoli, které ve vlhku a teple různých tělních dutin pěkně vyklíčily, než se rodiče malých nezbedů rozhoupali a vyrazili vyhledat odbornou pomoc. Nuže, na každém šprochu pravdy trochu, ale nyní již vážně: Uměli byste si s takovou malou nehodou poradit?
Cizí těleso v uchu
Do oušek se vejde věcí! Kousky hraček, buráky (a jiné drobné potraviny), kuličky, korálky apod. Někdy k takové příhodě ale dojde i bez přičinění drobné, ale neposedné dětské ručky. Zvukovod se občas, především při pobytu v přírodě, může stát útočištěm drobnějšího hmyzu. Tyto situace nebývají zas až tak časté, ale v ordinacích ORL se s nimi lze čas od času setkat. V případě, že jste nebyli přímými svědky „akce“ či ataku nevychovaného hmyzu, mohou se příznaky takovéto nehody projevit zhoršením sluchu a svěděním ouška. Dítko má prostě najednou nápadnou tendenci si na boltec stále sahat, tahat si za něj, strkat dovnitř prstík apod. Počáteční stav je ale většinou bezpříznakový a bezbolestný. Komplikace nastávají v případě, že je těleso v dutině delší čas. Pak dochází k bolestivému zánětu, který je provázen hnisavým sekretem vytékajícím z ouška.
P r v n í p o m o c:
Pokud je předmět vidět, pokuste se jej vyndat opatrně pinzetou. Je-li příčinnou nehody hmyz, nakapejte dítěti do ucha malé množství čisté vlažné vody, a poté otočte hlavu malého pacienta tak, aby voda zase vytekla ven. Proces lze i opakovat. Nikdy nespoléhejte na to, že předmět sám vypadne či vypochoduje ven. Mohli byste tak způsobit svému potomkovi nenapravitelné komplikace v podobě vážného poškození sluchu. Raději se ihned vydejte na ORL, kde vám odborník zcela jistě pomůže.
Cizí těleso v nose
Nos je naprosto fascinující místo, a to bohužel i pro mnoho dospělých jedinců. Všimli jste si například, co dělá mnoho řidičů na křižovatce, když svítí červená? Ano, je to tak, hledají to, co nikdy neztratili. U dětí je tato fascinace ještě nápadnější, a možná i proto je nos tak oblíbenou destinací k zasouvání nejrůznějších drobností. Pokud nechytíte malého nezbedu při činu, může vám být v některých případech nápadná delší dobu trvající neprůchodnost jedné nosní dírky, kterou rozhodně nevyřešíte nosními kapkami. Vše je samozřejmě podezřelejší tehdy, když dítko netrpí rýmou. Neupozorní-li vás žádný podobný příznak na to, že došlo k násilnému ucpání nosu, očekávejte v nejbližších dnech páchnoucí hnisavý a někdy až krvavý výtok z jedné nosní dírky.
P r v n í p o m o c:
Naprosto nejúčinnější metodou, kterou jsem si měla možnost v praxi bohužel vyzkoušet, je vyzvat dítě k silnému smrkání. U kojenců a mladších batolat, jež si ještě umění vysmrkat se neosvojily, můžete v případě, že se s jistotou jedná o opravdu drobné tělísko, sáhnout po odsávače. Selžou-li uvedené metody, již se nepokoušejte nic podnikat. Rozhodně sami z nosu potomka nic nedolujte a dutinu nijak nevyplachujte! Vše raději svěřte do rukou odborníka z ORL.
Cizí těleso v zažívacím traktu
A už je to tu! Cink a korunka je venku. Či lépe řečeno vevnitř - v nočníku. Malinko horší variantou je však provádění každodenního rozboru obsahu plínky. Lepší je však prohledávat exkrementy, než se velmi intimně obeznámit se seznamem následujících komplikací. Větší tělesa totiž s oblibou uvíznou např. v jícnu, což se projevuje bolestí na hrudi, nucením na zvracení (ve zvratkách přítomná krev), dále bude odvážný degustátor silně slinit a obtížně polykat. V tomto případě je úplně nejčastějším viníkem prachobyčejné nepřiměřeně veliké sousto. Při požití předmětu s ostrými hranami hrozí akutně poranění zažívací trubice. Mezi nejběžnější projevy takového stavu patří bolesti břicha (to je napnuté a tvrdé) a nezřídka se objevuje i horečka.
Počítejte s tím, že spontánní průchod menšího předmětu se pohybuje mezi 24-48 hodinami a někdy i déle. Bohužel, větší tělesa, jimž se podařil průchod jícnem, většinou uvíznou v žaludku.
Posledním malým, ale velmi nebezpečným tělískem, jež se snadno a rychle spolkne, je čočková baterie. Nikdy ji proto nenechávejte volně ležet v dosahu malých nezbedů! Baterie mohou za určitých podmínek způsobit poleptání sliznic. To se projeví opět bolestmi v oblasti břicha a také průjmem. Ten je někdy díky příměsi natrávené krve velmi tmavě zabarven.
P r v n í p o m o c:
Každou případnou konzumaci jakéhokoliv předmětu je více než vhodné konzultovat s lékařem, který by měl rozhodnout o dalším postupu. Nejideálnějším řešením podobných nehod je přirozený odchod nezvaného návštěvníka dětského zažívacího ústrojí. Ne každý polykač má ale takové štěstí, a tak je většinou nejprve odeslán na rentgen či ultrazvuk, a pak následuje endoskopické nebo operativní vyjmutí.
Snědlo-li dítě drobnou minci nebo jinou drobnost (ale opravdu drobnost!) s přilnavějším hladkým povrchem, není prý od věci ji zajíst a zapít, aby se „nepřilepila“ ke sliznici a zbytečně ji nedráždila. U větších předmětů není tento poněkud kontroverzní postup, vzhledem k možnému operativnímu odstranění, doporučován.
Doporučil-li vám lékař počkat, až nevítaná návštěva vyjde sama zase na denní světlo, nezbývá vám nic jiného, než se pečlivě zabývat každým exkrementem vašeho potomka. Pokud by se však v této době dostavily jakékoliv komplikace v podobě bolestivého a tvrdého bříška, zvracení s příměsí krve a horečky, vyhledejte co nejdříve lékařskou pomoc. Nejlépe však rovnou chirurgickou ambulanci. Vzhledem k možným komplikacím po spolknutí jakéhokoliv předmětu je vhodné do jeho vyjití raději necestovat nikam z dosahu zdravotnického zařízení.
Zdroj: První pomoc u dětí, MUDr. Pavel Srnský
Nový komentář
Komentáře
Já jsem akorát sežrala knoflík z gauče. Vyšel přirozenou cestou
moje vzpomínka: je mi 8let,Štedrý večer, dostávám k Vánocům stavebnici (něco jako Lego), hraju si s ním, zajíždím s kouskem kolem ucha, kousek padá do ucha, já se ho snažím vytáhnout, ale tím ho zamáčknu ještě hlouběji.......pohotovost.....nelze vytáhnout, aniž bych se neprala s doktory........narkóza....kousek Lega je venku, mamka na nervy, taťka na nervy, já spokojená a těšící se domů na Lego
moje nejzazší vzpomínka: lavor plný krve, já řvoucí a zmítající se a zpocený doktor, který mi z nosu vytahuje perličky.
cizí těleso v uchu - naše prostřední dcera si jako malá strčila do ucha jakýsi korálek, na ORL to DVA!! lékaři zhodnotili jako jakýsi výrůstek, který se musí oddoperovat
naštěstí jsem s ní zašla ještě za třetím a ten vzal s úsměvem nějaký nástroj a ten korálek ji bez problému z ucha vyndal
\můj manža jednou vezl Jajdu delší dobu autem a aby ho neotravovala,t ak jí koupil hranolky. Pro dítko to bylo ve dvou letech naprosto nové jídlo (jsem krkavčí matka a dětem tyhle lahůdky prostě nekupuju) a tak byl spokojený, že je v autě tichoučko. A pak se ozvalo: "tati, mě bolí nosánek" "tati hodně to bolí" a nakonec "TATI, ONA TA HRANOLKA Z NĚHO NEJDE VYTÁHNOUT". Na pohotovosti z něho měli děsnou radost
Měla jsem naušnici s perlou, ta se odlepila a spadla mi do ucha. Skončila jsem na ORL.
já malého léčila na rýmu a ažkdyž jsem použila odsávačku, zjistila jsem, že si nos utemoval kouskem molitanu
pěkný článek a potřebný