Moje třída dělala s dárkem pro svou třídní učitelku velké tajnosti. Tajně si šuškali, pochechtávali se, neprozradili nic. Protože jsem jim spravovala peníze na maturák, přišli nějakou chvíli před plesem a chtěli 3000 korun. Zdálo se mi to dost, chtěla jsem vědět, na co ty peníze budou. Přiznali neradi, že na dárek pro mě. Dárek se jim opravdu povedl, na plese se mi podlomila kolena. Hrošák pak bydlel v kabinetě na skříni, teď se přestěhoval k nám domů. Je opravdu výstavní, do nosní dírky se mu vejde třeba i sklenička.
Ach bože, to je zvíře. Hroch v téměř životní velikosti. Ani se vám nedivím, že se vám při prvním setkání podlomila kolena. Je fajn, ale zcela upřímně - není to tak trochu pruda, když pomine první okouzlení a vyvane vtip, něco takového celé roky skladovat, přemisťovat a luxovat?
Soutěž: G. B. Shaw
Nový komentář
Komentáře
moje mamka-úča před cca 30 lety dostala od maturantů velikého černobílého medvěda...překážel, chytal prach...ani pro vnoučata se nehodil. Přesto aspoň jednodušší řešení "co s ním", než u jiné kolegyně, které jako naprosté překvápko dali študáci štěňátko!
salare:
Vivian: on fakt stál ty 3000 - na knížce jim zbyly ještě prašule.
salare: no tak to jo
To by byla škoda dát tolik peněz jen za plyšáka
hihihi, viděla jsem účtenku, samozřejmě až po plese, kdy jsme dávali dohromady naše účetnictví - peníze jim ještě zbyly na mazec
Už od druháku si šetřili - vše ukládali na vkladní knížku, tu jsem měla u sebe já. Rozhodli se tak zcela dobrovolně.
Jinak zvíře mohlo ale nemuselo stát tři tisíce. Mohli se vydat dárek kupovat aniž by předem věděli co to bude a kolik to bude stát.
To sou zase starosti který mají s podstatou příběhu prd co dělat
Tři tisíce utratit za plyšový zvíře?