Qixi festivalu se také říká čínský Valentýn, den mladých dívek, Qiqiao (modlení za inteligenci a dovednosti) nebo festival dvojité sedmičky. Svátek je založen na romantické legendě o dvou milencích - Niu Langovi (Niou Lang) a Zhi Nu (Č’ Nu), která je předávána dalším a dalším generacím.

Legenda o Niu Langovi a Zhi Nu

Niu Lang byl pasák krav s laskavým srdcem. Jeho rodiče zemřeli, když byl ještě mladý, a tak žil se svým bratrem a švagrem. Jediný jeho přítel byl starý vůl, který mu z vděčnosti za jeho péči pomohl seznámit se s krásnou nebeskou vílou Zhi Nu, sedmou dcerou nebeské bohyně, a dal mu dobrou radu, jak se s ní oženit. Zhi Nu jednoho dne se svými sestrami utekla z nebe a plavala k řece. Uplavaly jí šaty. Ostatní víly se lekly, odletěly zpět do nebe a nechaly ji tam. Potkala Niu Lang, který ji požádal o ruku. Brzy se vzali, měli děti a žili spolu šťastný a poklidný život.

Jednoho dne starý vůl zemřel. Než skonal, řekl Niu Langovi, aby si schoval jeho kůži. Poslechl a pak ho pohřbili na kopci. Za čas bůh a bohyně nebes zjistili, že se jejich dcera vdala na zemi a nakázali jí, aby se vrátila do nebe. Když se Niu Lang vrátil domů a zjistil, že je pryč, oblékl si kůži z vola a se svými dvěma dětmi letěl do nebe. Snažil se ji dohonit. Už ji skoro měl, ale těsně předtím, než se jí dotkl, vytvořila mezi nimi nebeská královna obrovskou řeku. Číňané věří, že je to mléčná dráha. Milencům z žalu tekly slzy proudem. To trochu obměkčilo i královnu, která jim nakonec dovolila, aby se setkávali každý rok 7. den 7. měsíce. Od té doby letí vždy v tento den všechny straky na světě vysoko do nebe, aby vytvořily most pro Niu Langa a Zhi Nu. Ti přes něj mohou přejít a po roce se spolu setkat.

Jak se slaví?

V dnešních dobách se svátek slaví především tak, že se milenci navzájem obdarovávají květinami, bonboniérami, čokoládou a jinými dárky, podobně jako u nás na Valentýna. Od tradičních zvyků se hlavně ve městech upouští. Na vesnicích se však i nyní můžeme setkat s tradičními oslavami. Dívky a ženy se večer pod měsíčním svitem snaží prosadit své dovednosti a um vyšíváním nebo vyřezáváním exotických květin či zvířat do melounů. Lidé také obvykle v noci sedí venku a pozorují hvězdy. Vyhlížejí setkání Niu Langa a Zhi Nu nad mléčnou dráhou. Při tom se vypráví legenda. Dříve se také uctívali voli. Vázaly se květiny a věšely se jim na rohy.

Foto: Shutterstock / Profimedia

Reklama