Když pračka začala prát, tak jsme se všichni, včetně sousedů, před ní shlukli a stali se svědky, jak se barevné prádlo převaluje sem a tam. Kam se na to hrabala detektivka v televizi nebo nějaká estráda či jiná pochybná show! Panečku, prádlo, které se kroutilo ze strany na stranu, to byl biják, to byla podívaná! A ještě k tomu ten zázrak, že voda odnikud nevytéká, takový zážitek si mohl
Roky utíkaly a pračka odešla na věčný odpočinek. Místo ní přišly na své místo jiné výstavní kousky, ale braly jsme je jako jistou samozřejmost. Už jsme nábožně nezírali do bubnu ani na to, jak se prádlo hýbe sem a tam. Programátor už pro nás nebyl nezvladatelný a neovladatelný rébus, ale něco známého, i když, pravda, ve chvíli poruchy stále nevyzpytatelného. To platí bohužel stále.
Dnes si život bez automatické pračky asi už ani neumíme představit. Mimoděk si na ni vzpomenu pokaždé, když se dívám na pohádku O Popelce, a to při scéně, jak prokřehlá Popelka máchá prádlo v ledové vodě. Jak by se asi život Popelky změnil, kdyby otočila knoflíkem sem a tam, a pračka by si poradila za ni? Možná by měla víc volného času, ale zase by nebyla taková, jaká je, a jakou ji milujeme.
Ale protože jsou to jen spekulace, co by kdyby, a ty do pohádek zrovna tak jako automatická pračka moc nepatří, tak se raději vraťme do každodenní reality.
Automatická pračka stojí v koupelně nebo na jiném svém místě, a nikdo už nepřemýšlí o tom, jak je možné, že se prádlo pere samo, kdo vlastně automatickou pračku vymyslel, jak to dlouho trvalo, než přišel na svět první prototyp a kolik se jich vlastně na celém světě od té doby vyrobilo.
Valcha, která pomáhala našim babičkám, stojí zapomenuta kdesi na půdách nebo v muzeích. I když, po pravdě řečeno, není to tak dávno, co se má tchýně sháněla po valše. Vnuci měli v létě tak špinavé ponožky, že se bála, že by jí to pračka "nevzala". A věřte, byl to problém, valchu sehnat! Mnohem větší, než vybrat si automatickou pračku přesně na míru, která ladí s barvou interiéru a splňuje řadu dalších náročných kritérií.
A když už jsme tak u toho, víte, kdy vůbec byla vyrobena první automatická pračka? Podle dostupných pramenů to bylo v roce 1937 v Americe. Asi vypadala úplně jinak než krasavice, která za nás pere prádlo dnes, ale nebýt téhle prababičky, tak bychom dnes neměly doma tak skvělou pomocnici.
Nový komentář
Komentáře
Andula: nepřála bych ti být mou snachou
Vivian: akorát že za tchýni seš tu ty
no, taky mi to připomíná debaty s tchýní...
radši to už nebudem řešit.
Mně debata s Vivian připomíná debatu, kterou jsem před 20 lety vedla s tchýní. První věc, kterou jsme si koupilli z novomanželské půjčky, byla automatická pračka - a ona nechápala, k čemu nám je, když ona přece pohodlně, levně a čistě pere ve staré ROMO a ždímá v odstředivé ždímačce... Za pár let si automatku pořídila samozřejmě taky a pochopila
Vivian: že to není námaha? nevím, možná si to pamatuju špatně, ale mě to teda celkem zmáhalo
míst elektřiny tam měla být energie jako taková, tedy třeba teplo ve vodě a tak
Vivian: Né, jen šíříme osvětu - přece Tě nenecháme zhynout v nevědomosti.
Andula: no mytí nádobí zrovna moc velká námaha není, ne?
a elektřinu k tomu nepotřebuju.
Hele, o co vám jde? Vy máte z prodeje myček nějaký provize?
Vivian: Ale existují. Ale mají ho hnusně mastné. Bléééé.
Vivian: dá, ale je to škoda času, námahy a nakonec i té vody a elektřiny
nebo myslíš, že se to bez myčky nedá zvládnout? že neexistují rodiny s dětmi, kde se myje nádobí ručně?
Vivian: tak nevím, jestli si tohle od tebe nemám nechat dát písemně a s notářským potvrzením
Jeremi: o.k. ale moji předsíň jsi ještě neviděla, tam se kromě bot nevejde nic...
Každopádně myčku fakt nechci, mytí nádobí mi problém nedělá
Jeremi: přesně, i my narvali myčku do kuchyně 2x3 metry (za cenu jedné skříňky pod linkou, kterou jsme strčili pod karmu. Zlatá myčka. Vařím každý den, někdy i několikrát, a mytí nádobí nesnáším.
Jeremi: pravda pravdoucí, takový ten mastný povláček
Vivian: Opakuji opět - neexistuje tak malá kuchyň, aby se do ní nevešla myčka (experimentálně jsem dokázala). Taky jsem radši vyštvala ledničku do předsíně.
Levněji bych nádobí rozhodně neumyla, lépe už vůbec ne - buď si jistá, že my všechny spokojené majitelky myček bychom se nad tvými hrnečky ofrňovaly, že jsou mastné.
Ad poznámka "která ženská dneska každý den vaří" - každá, která je doma s dětmi. I kdybys dítě stravovala na ohřívaných kupovaných příkrmech, sama o jedno teplé jídlo denně stát pravděpodobně budeš.
Já už mám automatku 30 let a to od tý doby teprve druhou
a už si nedovedu vůbec představit život bez ní
a nově i bez myčky nádobí
risina: přesně, my se snažíme i v týdnu snídat společně, a i když se nevaří velká teplá večeře denně, nádobí je i tak dost, i díky různým dětským svačinám a podobně
Vivian: Já každý den nevařím teplý jídlo, obědváme všichni mimo domov, a stejně máme o víkendu denně (někdy i dvakrát) a v týdnu nejmíň 2x za tři dny myčku plnou - vždyť i po snídani je nádobí, po studené večeři taky, přes den si dáme kafe nebo vdodu - a hrníček či sklenička jde do myčky, namažeš si chleba - a máš nůž, talířek, děti si k sváče vezmou cerešky, a jsou tam 3 misky + lžičky...
Vivian: jakej krám? myčku já prostě
Vivian: třeba já každej den vařim...