Zdroj foto: Shutterstock
Zatímco někteří volí barvu a vzhled svých kraslic podle toho, jak se jim hodí do interiéru, pro jiné je barvení vajíček nostalgickou záležitostí, a tak sahají po technice, kterou je naučila jejich maminka nebo babička. Dnes již samozřejmě existuje mnoho různých technik a metod, kterými se vajíčka zdobí, ale historicky jich existovalo jen několik, a navíc nesly jednotlivé barvy svůj jedinečný význam.
Vejce bylo symbolem zrození a života ještě dříve, nežli bylo vůbec spjato s křesťanstvím. Křesťanská víra ho nicméně vzala za své a vejce tak kromě oslav života odkazovalo také na ukřižování Ježíše Krista. Velikonoční vejce se proto dříve nejčastěji barvila červenou barvou, jako připomínka Kristovy prolité krve. Znamenat pak měla lásku, radost, vzkříšení a život. I další barvy ale měly svou symboliku.
Žlutá například značila bohatství, protože připomíná zlato, slunce vítězící nad zimou či zralé obilí, a tedy bohatou úrodu.
Zelená pak znamenala mládí, pevné zdraví, štěstí a také plodnost, hnědá zase spojení s přírodou a životní sílu, která ze země vychází.
Mnoho radosti naopak nepřinesla bílá, která byla původně barvou smrti a značila například chudobu. Také černá byla barvou, kterou byste do košíčku asi úplně dostat nechtěli, protože odkazovala na tajemný podzemní svět se zlou mocí a ani modrá nebyla zprvu úplně oblíbená. Lidé si ji totiž spojovali s morovou epidemií, ale v křesťanském pojetí se změnila na symbol naděje a Matky Boží.
Co se týče technik, vajíčka se nejčastěji zdobila vyškrabováním, leptáním, voskem či slámou nebo kousky textilií. Postupem času vznikaly další techniky. Spousta z nás například zná techniku barvení v cibuli a od 20. století se vajíčka zdobí často také pomocí zakoupených nálepek. Oblíbená je také tzv. ubrousková technika.
Zdroj foto: Shutterstock
Zdroj infzo: muzeum.zdarns, kultura21, denik.cz
Nový komentář
Komentáře