Je jim něco přes třicet, mají vlastní byt, auto a jsou finančně zabezpečeni. Dalo by se říct, že jsou ideálními adepty na založení rodiny a svazku manželského. Ale někde je háček. Tito muži se sňatku vyhýbají jako čet kříži. Proč?
Možná máte jiné zkušenosti, ale v mém okolí se vyskytují nejméně tři takové „exempláře“. Pominu muže, kteří už za sebou nějaké manželství mají a nechtějí se „spálit“ podruhé, nebo dokonce potřetí. To bych ještě pochopila. Zaměřím se na muže svobodné. Co je na manželství tak děsí? Je to pohodlnost? Strach ze ztráty volnosti? Nebo vlastní nejistota?
Lukáš 32 let (prosím nezaměňovat s „naším“ programátorem Lukášem Čejkou)
Několik let chodil s Janičkou. Janička byla krásná, ambiciózní, ale o pár let starší a tikaly jí biologické hodiny. Začala na Lukáše tlačit a Lukáš vzal zpátečku. Na dítě se ještě necítí a dává tím pádem Janičce volnost. Jak ušlechtilé. Pak si pár let užíval volnosti a byl tajnosnubný jako kapradina. A najednou zpráva z čistého nebe. Slavnostně vyhlásil do světa, že jeho nová přítelkyně porodila syna. Ale nemyslete si, žádná svatba nebude!
Petr 34
Má rozdané karty trochu jinak. Udržuje paralelně několik vztahů. Marta je pro něj něco jako starší sestra, kamarádka a možná trochu matka. Dělá mu zázemí a pofouká bolístku, když je nejhůř. S rozvedenou Ivankou a jejími dvěma dětmi si Péťa hraje na rodinu. No a pak má několik mladých kočiček, které si sehnal na Facebooku a průběžně se s nimi schází. „Nejzajímavější“ na tom je, že se těmi kočičkami netají před Ivankou ani před Martou. Přemýšlím, co na něm ty ženské vidí, že ho nekopnou do zadku. Péťovi to nějakým zázračným způsobem prochází a nehodlá na tom nic měnit.
Honza 36
Seznámil se s rozvedenou Martinou, která má tříletého syna. Vypadalo to na ideální vztah. Honza si oblíbil jejího syna, a ten zase našel v Honzovi kamaráda a náhradního tátu. Všechno fungovalo, Honza byl zamilovaný a Martina byla ráda, že konečně našla muže, s kterým by mohla vytvořit novou rodinu. A tady narazila. Honza se takového závazku najednou zalekl a „zahnul kramle“. Já a ženit se? V žádném případě! Po nějakém čase si uvědomil, že mu Martina a její syn chybí, a začal přilézat ke křížku. Jenomže Martina má svou hrdost a nechce ho zpátky. Nač ztrácet čas s chlapem, který nemá perspektivu do budoucna?
Nový komentář
Komentáře
Svatba!? No to je hezký mejdlo, ale jako úřední akt bych to už nechtěla...je to finančně nevýhodné...rozvod je drahej a je to zbytečné..
Požřád tu panuje stereotypní myšlení, že muž je živitel...ale když se to překlopí, tak je to jiná
Pentlička — #31 trefilas hřebíček na hlavičku
Rikina — #28 Ano, ano, takoví jsou. Ovšem ti hledají pečovatelku na stáří, nikoli, že by se chtěli ženit z lásky.
A já už po svých zkušenostech nevidím nic černobíle.
Rikina — #27 Jo takhle, mně to nepřišlo, že by pranýřovala. Ale máš pravdu, oni se třeba někdy usadí. Nicméně bylo to i společenským zvykem, že zabezpečený muž automaticky chce rodinu, tak teď je to holt nezvyk pro spoustu žen. Osobně bych spíš ocenila, kdyby panáček řekl na rovinu "nejsem na to zralý", než kecy typu svatba je jen papír apod., protože skoro na každého jednou dojde
Mimochodem, v poslední době vídám spíš opačný efekt, ovšem u mužů o jednu generaci starších - ti by se ženit docela chtěli. Pánové v předčasném důchodu, nebo i zachovalí šedesátníci. Kolikrát třeba i léta sami žijící, rozvedení, pak přijde ten slunný podzim života a hleďme, najednou by chtěli spřízněnou duši. Takže ono jaksi není nic ztraceno.
Suzanne — #26 ty ne, autorka.
Nemůžu si pomoct, ale už od prvního odstavce mi ten článek evokuje pocit, že muži, kteří "jsou ideálními adepty na založení rodiny a svazku manželského", nemají co odmítat svatbu, naopak se mají koukat fofrem oženit, nebo bude zle. A který se ženit nechce, ten je hnedka "exemplář". 
Přitom pánové ve věku těch výše jmenovaných se třeba jednoho krásného dne radostně ožení, až k tomu rozhodnutí dojdou, však mají málem 20 let čas. Kdypak se ženil Karel Gott, například.
Akce vyvolává reakci, jsou-li k manželství tlačeni, odporují. Nic nového pod sluncem. Proto ještě nemusí bejt chlap padouch, že se mu zrovna teďka nechce. 
Rikina — #25 chraň Bůh, nikoho nepranýřuju//zena-in.cz/images/smiles/sml23.gi... Jen říkám, že staromládenectví není totéž co partnerský život na úrovni manželství ovšem bez uzavření odpovědnostního svazku.
Suzanne — #23 Ten první "dal Janičce volnost" - to chápu jako rozchod, čili žádný komfort jako v manželství. V druhém případě jsou se stavem věcí údajně všichni srozuměni a spokojeni, tudíž také nevidím problém. Ve třetím - no, každej na to nemá, aby si vzal ženu s dítětem, které není jeho, ale taky jí to řekl na rovinu. Takže pořád nevím, proč ty pány zde pranýřovat.
Suzanne — #23 zodpovednost vyjadruje zodpovedne chovani, ne formalni uredni akt
Rikina — #13 myslím, že na staromládenectví není nic špatného. Ale tady je rozdíl v tom, že muž očekává stejný komfort jako v manželství včetně toho, že žena se postará i o dítě (obvykle - výjimky samozřejmě jsou), ale vyjádření zodpovědnosti formou sňatku odmítá. To není staromládenectví
jednapani — #20 Nezabrání, ale zkomplikuje.
Rikina — #18 V tomto si rozumíme. Nevadí mi muži, kteří nechtějí děti nebo je chtějí až po čtyřicítce. Vadí mi muži, kteří se nechtějí oženit s matkou svých dětí. A nechápu, proč ona s ním ty děti má. Já vím, že se hodně manželství rozpadá. Někdy z poměrně malicherných důvodů. I tak si ale myslím, že je to dobrá instituce. Snáz se utíká od povinností (výchova a zabezpečení vlastních dětí povinnost je), když nejsou manželé než když manželé jsou. To platí i pro ženy, ne jen pro muže.
Když si chlap usmyslí, že potřebuje vylézt na Everest nebo musí opustit partnerku a 3 děti, protože potká tu "pravou", tak mu v tom nezabrání ani to, že je ženatý.
Rikina — #15 Když je ženská s chlapem na hromádce, aby měla koho sosat a je schopná si naspořit, tak je to bez chomoutu pro ni výhodné.
Jestliže ale žena chce rodinu a děti, žije s chlapem na zkoušku a on se dál ženit nechce, tak mu dělá zdarma matraci, bez závazků, bez zodpovědnosti.
Pokud se ale nechce vdát žena, určitě k tomu má akceptovatelné osobní důvody.
A možná, že jen kecá, aby nemusela sobě i jiným přiznat, že ON si ji vzít nechce.
Altamora — #16 asi si nerozumíme. O přesčasech zadarmo nebyla nikde řeč. Taky nebyla řeč o chudáčcích. Naopak muže, kteří intenzivně pracují, aby poplatili své závazky a uživili rodiny, považuji za obdivuhodné, a všeobecně jim držím palce. Ovšem tu zodpovědnost jim fakt nezávidím, protože vím, jaké to je. Ani o pomlouvání nebyla řeč... ba ani o tom, že by život končil v padesáti. Ovšem pro někoho může být přijatelnější opačný model, tedy napřed vylézt na ty Himaláje, a oženit se až potom, každej jsme jinej a já nechápu, proč ty muže, kteří se ženit nechtějí právě tehdy, když se to od nich očekává, hned odsuzovat. Z těch tří případů v článku se žádný nedopustil ničeho trestuhodného. Jenom si dovolili žít podle svých představ, a na tom IMHO není nic špatného.
Až bude zase téma o tajemných místech naší vlasti, tak doufám, že Dana odtajní, kam na ty exempláře mužského pokolení chodí.
proti tomu je Stonehenge hadr
Rikina — #10 Považuji za velmi nesprávné, aby člověk dával svému zaměstnavateli svůj čas zadarmo, což přesčasy jsou. Občas, když hoří termíny, je to možné, jako princip je to špatné. Buď je ta práce pro něho náročná a nestíhá ji v normálním čase, pak je nesmysl, dávat ho za vzor ostatním, nebo je práce špatně organizovaná a má na ni být více lidí, nebo běžnou pracovní dobu profláká, a pak to musí dohánět přesčasem. Jsem odpůrce přesčasů.
Moji mladí kolegové, kteří mají děti, si jako chudáčci nepřipadají a nechovají se tak. Ani své ženy nepomlouvají. Že by to byli vzácní muži? Kamarád byl na Kilimandžáru v pětapadesáti, jedna dávná kolegyně si udělala výlet do Himáláje v 63. V padesáti život nekončí. Osobně považuji za lepší vyvést mláďata v mládí, naučit je starat se o sebe, a pak je čas i na Kilimandžáro.
Karo Líná — #14 No, na mě článek udělal dojem, že co se má chlap co nechtít ženit, co je to za pořádek. Pánové jsou titulováni "exempláři", a vůbec je to podané celé v jakémsi pohrdavém duchu, jako by ta jediná "správná" budoucnost tkvěla právě v manželství... asi paní Svobodová postrádá vhodné ženichy pro dcery.
Rikina — #13 Tak to samozřejmě, i ženy to tak mají
Tady je spíš řeč o tom, když někdo žije v páru a ještě s dětmi.