„Rozhodně jsem si nemyslela, že ve třiadvaceti letech už budu mít víc jak roční dítě. Vlastně jsem si před pár lety ani nebyla jistá, že vůbec nějaké chci. Ale určitě jsem věděla, že si chci ještě řadu let užívat života a možná tak těsně před třicítku ze mě bude máma,“ popisuje Lada své původní plány.
Foto: Shutterstock
Její manžel to zpočátku viděl stejně nebo to alespoň úspěšně předstíral. Po svatbě ovšem začal na svou partnerku vyvíjet nátlak a žádal po ní, aby si už udělali miminko, že chce být mladým tatínkem a svému dítku stačit. Lada nakonec jeho nátlaku podlehla.
„Nasliboval mi hory doly. Tvrdil, že se dítě přizpůsobí našemu životnímu stylu a že budeme do jisté míry žít stejně jako za svobodna. Prý budu mít čas na svoje koníčky a kamarády, protože on se bude o dceru taky starat. No, jenže skutek utek,“ tvrdí Lada.
Podle ní trvalo dobré čtyři měsíce, než se Mirek odhodlal dceru poprvé přebalit. A když si to konečně vyzkoušel, zkonstatoval, že to rozhodně není nic pro něj. Zatímco Lady život se obrátil vzhůru nohama, život jejího partnera se změnil jen v tom, že si občas s dcerou půl hodiny hraje.
„Nedávno na mě vytáhnul druhé dítě. Myslela jsem, že se zbláznil. Doma nepomáhá téměř s ničím. Z práce chodí pozdě, několikrát týdně nějaké to pivko s kamarády, aby se po práci odreagoval. Bohužel nemáme hlídací babičky, takže jsem na všechno skoro sama. Jsem tak strašně hloupá, že jsem se nechala k dítěti přemluvit. Hořce teď lituju toho, že jsem ještě pár let nepočkala. Mám pocit, že jsem nic nezažila, nic jsem si neužila a mám takovou velkou zodpovědnost za toho malého tvora,“ uzavírá Lada.
O vyjádření jsme požádali terapeutku Kristínu Pelikánovou:
Lada zažívá těžké období a já naprosto chápu její frustraci. Bylo by na Ladě, které z podtémat by chtěla probrat na začátek. Z mého pohledu se nabízejí tyto:
- Pojmenování emocí vůči partnerovi a dát jim svobodný průchod.
- Mluvit o tom, jak se cítí ona sama jako člověk, do jaké pozice ji současná situace staví.
- Jak změnit situaci doma aby se jí dobře žilo.
- Jak komunikovat s partnerem své potřeby.
- Jak se nenechat zatlačit do stavu, který nechce.
Po probrání těchto akutních témat bychom se mohly bavit o tom, jak se to, že se na dítě necítila promítá do jejího vztahu s potomkem, ale i partnerem - je pro ní oporou nebo někým, kdo něco požaduje. Obecně se jedná o vztahové téma, ale může zde jít i o společenská očekávání - proč chtěl manžel tak moc dítě, když ve výchově není aktivní a proč by chtěl další? To jsou otázky spíše na manžela a hodily by se i na párovu terapii. S Ladou bychom se proto bavily o komunikaci - jak s manželem mluvit o těchto tématech ale taky aby Lada poznala, co je důvodem proč si manžel takto počíná - může se jednat o naučený vzorec z rodiny, který nevědomky převzal.
Je logické, že děti přebírají vzorce svých rodičů. Nemusí to být samozřejmě vždy špatně. Je ale na místě poznat tyto vzorce a zda se jimi chci řídit nebo to dělám proto, že nic jiného neznám. Je to dlouhodobý proces, který může být nepříjemný, směřuje však ke svobodě.
|
|
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Lada by na dítě byla sama i ve třiceti. Bylo by to úplně stejné. Že si nic neužila, vidí u vrstevnic, které budují kariéru, lámou rekordy, dobývají svět. Jenomže ani ony nemají všechno. Už to tak je, není namístě litovat, stýskat si. Dítě povyroste a spoustu aktivit může dělat s ním. A manžel, který touží po velké rodině, fungující zcela bez jeho zapojení, myslím s nápadem na druhé dítě narazí. Je docela možné, že ty děti chce, aby měla žena co dělat a on ji nemusel věnovat svůj volný čas. Kdo ví.
Klasika. Manžel si žije, jako by žádné děti neměl...
Dobře jí tak. Nechala se zbouchnout od sobce.
U plození byli oba, pokud děti ještě nechtěla, bylo na ní se zařídit. Antikoncepce je dostupná ve stovkách možností.
Ale jednou už dítě má, tak ať se k tomu postaví jako dospělá a ne jako rozmazlený fracek, kterému rozdupali bábovičky.
Kde mohla bejt, kdyby si vzala Pištu Hufnágla ??
No dost dcer mých vrstevnic si taky plánovalo "užití si ", dítě tak ve 30 a minimálně polovině z nich se hroutí vize, nejde jim otěhotnět. Ony tyhle přírodní věcičky až tak naplánovat nejdou.
Manželův přístup je druhá stránka věci, do 2. dítěte bych určitě nešla.
A určitě bych nelitovala: až ty uživší si třicítky budou nosit plíny do kontejneru, ty už budeš mít na výlety, sport, "blbnutí" solidního parťáka, pokud si svým fňukáním a sebelítostí nevychováš další ublíženou chudinku
.
Lada u toho nebyla když se vdávala a počala dítě?
Nic si neužila! A jakou má představu o "užívání si"? To dítě tady je a je potřeba si uvědomit odpovědnost k němu. Proč se ta žena tak lituje? Proč nenajde to "užívat si" v péči o dítě. Chodit s dítětem na procházky, mluvit na ně, být šťastná z toho, jak se vyvíjí. Manžel nepomáhá. Mají snad velký statek, pole a stádo hovězího dobytka? Mají byt, on chodí do zaměstnání, ona je doma s dítětem. Takže by se měla starat o dítě, udržovat domácnost, uvařit večeři, vyprat. V dnešní době s automatickou pračkou, různými vařiči, myčkou nádobí, umělými plenami, to snad není až tak velký problém. Manžel ji přemluvil? Ale ona se nechala přemluvit a s dítětem souhlasila, určitě byla spoluúčastna při otěhotnění, na mateřství se mohla připravovat celých 9 měsíců. Vždyť to je dobře, když děti mají mladí lidé. Ta současná "móda" čtyřicetiletých prvorodiček, to pomine.