6038c4224b938obrazek.png
Foto: Shutterstock

Lenka, jedno dítě

Pět let jsem se kamarádila s jednou osobou, která se vybarvila až potom, co jsem porodila dítě. Sama byla bezdětná, nezadaná, po čtyřicítce a vždycky říkala, že děti k životu rozhodně nepotřebuje. Potom, co se mi narodil syn, jsme se přirozeně začaly vídat méně a ona mi to dávala docela sežrat. Při jednom telefonátu jsem ji poprosila, jestli by za námi na vesnici nemohla přijet, že by to pro mě s malým bylo pohodlnější. Odmítla s tím, že na takový konec světa nepojede. Hrozně jsme se pohádaly a kamarádství byl konec. Do zpráv mi potom začala psát hnusný věci o tom, jak jsem falešná a že mi přeje jen to nejhorší. Prostě totální proměna osobnosti. Zpětně jsem ráda, že jsem se jí zbavila a myslím si, že to bylo všechno jen proto, že mi záviděla.

Veronika, dvě děti
Moje nejlepší kamarádka je zatím bezdětná a nemyslím si, že by moje děti našemu vztahu nějak uškodily. Naopak jsem ráda, že když se s ní sejdu, tak řešíme jiná témata. O synech se bavíme jen sporadicky, na to mám jiné kamarádky s dětmi.

Judita, jedno dítě
Od té doby, co mám dítě, tak se s bezdětnými moc nestýkám. Prostě nějak vymizela témata hovoru. Nedávno jsme ale byli s manželem na setkání u známých. Chlapi hráli fotbálek a já jsem byla ve druhém pokoji se třemi ženami, ani jedna neměla dítě. Docela se do mě pouštěly, špičkovaly mě v tom smyslu, že po dětech život končí a že ony si budou ještě nějakou dobu užívat.

Julie, bezdětná
Zažívám kolem sebe baby boom. Každá druhá je těhotná nebo už děti má. S partnerem se o dítě taky snažíme, ale zatím nám to nejde. Potom mi vadí, když se sejdu s kamarádkama a všechny žvaní jen o dětech. Radši bych se odreagovala u jiných témat, snažila jsme se jim to naznačit, ale asi nejsou moc empatické.

Denisa, bezdětná
Podle mě je přirozené, že když někdo porodí, nic není jako dřív. Jednu takovou kamarádku mám a stýkáme se mnohem míň než dřív. Ale teď se kvůli pandemii stejně nestýkám skoro s nikým. Každopádně to chápu, dítě má před přátelstvím prostě přednost. S tím se nedá nic dělat. Jen mi vadí, když je někdo do svých dětí až přehnaně zahleděný a neřeší nic jiného. Jen to, jak jsou šikovné apod.

Nechte si poradit

Přátelství žen s dítětem a bezdětných bude jiné než před potomky, ale může přežít. Obě strany ovšem musí na vztahu pracovat.

Rady pro bezdětné:

Je důležité pochopit, že život vaší kamarádky se s narozením dítěte změnil. Už nemůže být tak spontánní jako před tím, je nutné více plánovat apod. I odepisování na sms zprávy může být někdy těžké. Mějte v tomhle pochopení.

Buďte jí oporou. Vyslechněte si, co jí trápí. Nechte jí, aby si postěžovala, že je unavená i bez ironických poznámek typu: „Chtěla jsi to, tak to máš. Teď si nestěžuj.“

Nabídněte pomoc. Pokud nemáte k dětem vyloženě odpor, nabídněte občas své kamarádce hlídání nebo se jí alespoň snažte vyjít vstříc s časem a místem vašeho setkání.

Nežárlete na ostatní ženy matky, které se objeví v životě vaší kamarádky. Sdílet své problémy s někým, kdo má v určitých ohledech podobné zkušenosti, je důležité.

Rady pro matky:

Nemluvte při každém setkání celou dobu jen o dětech. Zajímejte se i o to, co se děje v životě vaší kamarádky. Věty typu: „Už dost o mně a o dětech. Jak se máš ty?“ jsou velmi žádoucí. Vyhněte se i prohlášením ve smyslu, že teprve s dětmi je život ženy opravdu naplněný.“

Nezlehčujte její život a problémy větami typu: „Ty, že jsi unavená? Počkej, až budeš mít děti, to teprve poznáš, co je to únava. Tvoje starosti jsou oproti mým malicherné, takové hlouposti bych opravdu chtěla řešit.“

Nedávejte své kamarádce najevo, že žárlíte na to, že má čas zhlédnout nový seriál apod. Raději se jí zeptejte, o čem byl a zda by ho doporučila. Místo jízlivého: „Je vidět, že nemáš opravdové starosti, když máš na tohle čas.“

Stýkejte se i bez dětí. Jednou za čas určitě nebude problém zařídit si hlídání a třeba dvě hodiny věnovat své kamarádce.

Čtěte také:

Reklama