Dítě a pes. Někdy pouto na celý život, jindy nebezpečný společník. Útoky domácího mazlíčka, který se může v mžiku změnit v nezvladatelnou šelmu, totiž bývají fatální. Jak tedy zajistit co nejhladší soužití? Zeptali jsme se zkušeného kynologa Pavla Bradáče ze Školy pracovní a zábavné kynologie.
Co se týče vztahů s dětmi, lze psy „házet do jednoho pytle“? Myslím v tom smyslu, že žádný pes nemá v oblibě jejich přítomnost?
Vztah různých psů k dětem je velice rozdílný. Závisí na tom, jaké zkušenosti s dětmi pes má, jestli pozitivní nebo negativní. Spousta psů je k dětem velmi kamarádská, přítulná a ráda si s nimi hraje. Jsou ale psi, kteří mohou mít špatnou zkušenost. Mohli být nějakými dětmi týráni a podobně. Stejně tak mohou být psi, kteří nejsou na děti dostatečně socializováni. Pak není divu, že z nich mají strach nebo jim často nerozumí.
Jak staré dítě může psovi dávat příkazy?
Stáří dítěte hraje menší roli než motorické a kognitivní schopnosti. Je důležité, aby děti chápaly, jak mají se psem pracovat. A dokázaly se chovat z pohledu psa srozumitelně. Nejčastějším problémem je u dětí nedostatek důslednosti, netrpělivost když se nedaří a nedůvěra sebe v sama.
Od kolika let je tedy vhodné, aby dítě cvičilo psa?
Se psy mohou obvykle úspěšně pracovat děti ve věku okolo 12 let. I tak ale raději pod dohledem dospělých.
Může na dítě zaútočit i velmi klidný pes, do kterého bychom to neřekli?
I velmi klidný a neagresivní pes může zaútočit, a to v případě, že se cítí ohrožen. V poslední době se objevuje více případů, kdy pes napadne člena domácnosti. Nejčastěji je za tím nepochopení. Pokud se totiž pes cítí ohrožen a toto ohrožení z jeho pohledu přesáhne bezpečnou míru, bojuje o život. Často je to důsledek výchovných a výcvikových metod založených na trestech a korekci.
Společně se svou ženou Evou provozuje areál v Herolticích, je zakladatelem Klubu pracovní a zábavné kynologie a hlavním trenérem zdejší psí školy. Výcvikem psů se živí od roku 2009, věnuje se také vodnímu záchranářství. Má za sebou velké množství „napravených“ psů a vytvořených kvalitních vztahů s jejich páníčky. Více na www.kynolog.cz. |
---|
Rady pro rodiče vydala na svém webu také Městská policie Cheb. Pro styk dítěte se psem platí tyto zásady:
- Nikdy nenechávejte dítě se psem o samotě!
- Dbejte na vhodné a bezpečné chování dítěte ke psovi, ať již k vlastnímu či cizímu.
- Pes, který byl v minulosti agresivní vůči lidem, není vhodný pro rodinu s dětmi.
- Pes by neměl být dítětem rušen zejména ze spánu, při krmení, fena při péči o štěňata, hraje-li si pes se svou oblíbenou hračkou apod.
- Je důležité, aby si dítě hrálo se psem pod dozorem dospělé osoby. Sledujte, jak se vyvíjí hra dítěte a psa. Lépe než vaše dítě rozeznáte varovné signály, které pes vysílá, když už se mu hra nelíbí.
- Pokud vidíte, že se psovi pozornost vašeho dítěte nelíbí, ihned kontakt dítěte se psem přerušte.
- Naučte děti, postupně s ohledem na věk, bezpečnému chování vůči psům a také jak se zachovat v případě, že by byly ohroženy nebo napadeny psem např. cestou ze školy, při hře s kamarády apod.
- Chce-li si dítě pohladit cizího psa, mělo by tak učinit až se souhlasem majitele a pod dozorem dospělé osoby. Pes by měl vždy dostat možnost dítě si nejdříve (před kontaktem) očichat.
- Dítě by před neznámým psem nemělo utíkat ani křičet.
- Pokud dítě ohrožuje cizí pes, nemělo by se mu dívat do očí. Přímý pohled může psa vyprovokovat k útoku.
- Při každém kontaktu dítěte a psa, dbejte zvýšené pozornosti a opatrnosti.
Signály, které psa dráždí: Křik, prudké zvedání rukou, výpady proti psovi (i když jsou myšleny v dobrém a dítě si chce psa jen pohladit), napodobování štěkání a jakékoli další dráždění, mávání dlouhými předměty, pohled psovi do očí, cenění zubů, a tedy i úsměv, braní věcí (hračky, kosti, večeře…) psovi. |
---|
Čtěte také:
- Zkušený kynolog Pavel Bradáč radí, kde si pořídit psa: Trvejte na PP, nebo si rovnou vezměte psa z útulku
- Pořizujete si psa? „Skoro každý může najít to svoje vhodné plemeno či jedince,“ říká trenér psí školy
Nový komentář
Komentáře
peetrax — #13
kobližka — #10 čím dál víc začínám věřit, že tohle je vymyšlený a nasazený sem na rozpoutání diskuse. Budu se tím utěšovat.
SandraAbigail — #9 asi to bude otázka inteligence. Ale ne té kočičí, víš?
Podle tvých projevů zde na ženě-in si, myslím, odpověď dosadí každý čtenář sám.
kobližka — #10 To sedlo
SandraAbigail — #9

prej "100X kočce řeknu nesmíš" 

tak to sis měla pořídit psa,když chceš dávat povely podobného typu
Je vidět,že jsi naprosto vedle,co se zvířat týká.O tom,kdo má jakou inteligenci,by se dalo polemizovat.Zvlášť,když čtu některé tvoje komentáře,promiň.
Bébina — #8 Kočka nerespektuje nikdy nikoho a podle mě ani do domácnosti nepatří, protože je nevychovatelná (bohužel vím z vlastní zkušenosti, stokrát řeknu kočce "nesmíš" a po stoprvé to udělá znova, psovi to stačí říct jednou. Asi to bude otázka inteligence, kterou kočky zřejmě nemají).
Já jsem kočková. Podle mně je kočka k dítěti bezpečnější. Není snad jediný případ, kdy by kočka domácí tak napadla dítě, že by zemřelo. U psů bohužel ano, za posledních pár let několik případů jen v ČR. Kokča když se jí něco nelíbí, tak odejde, zasyčí, sekne a úplně jako poslední možnost kousne. Kousnutí není třeba šít, jen je třeba nasadit antibiotika. Pes jako první vrčí, jako druhé kouše a když kousne, je třeba šití a následky třeba v obličeji mohou být doživotní.
Známá má velmi dobře vychované psy, běhá s nimi agility, mají nějaké zkoušky, každý týden na cvičáku. Přesto pes tyranyzoval jejího menšího bráchu, tenkrát asi 10ti letého. Každou chvíli k němu přiběhnul a štípnul ho. Respekt absolutně žádný. Psi zkrátka většinou děti nerespektují a někteří se snaží být ve smečce nad nimi a nikdo s tím nic nenadělá. Až kluk vyrost, tak si to pes nedovolil.
Boros — #5 Ano, skok velkého psa na dítě většinou vyvolává u dětí pak strach ze psů. A "pejskaři" vám jen řeknou - on nic nedělá, chce si jen hrát. Ale vysvětlete dítěti, že pes s obří tlamou u jeho obličeje a s váhou, která dítě povalí, si chtěl jen hrát.
Tady jsou na vině ale majitelé psa, cizí pes přece nesmí na cizí lidi (i děti samozřejmě) jen tak skákat.
monyk — #3 Pokud je pes v rodině od narození dítěte, tak to rozhodně neznamená, že dítě má psa. Pokud napíšu, že dítě má psa, chápu to tak, že s edítě o psa stará, cvičí jej a odobně.
Od té doby, co úplně neznámý pes na dceru zcela bezdůvodně skočil (údajně si chtěl hrát, ale byl asi tak 3x větší), mají všechny moje děti ze psů respekt.
gerda — #1 Pokud maji rozum rodice, muze mit dite psa uz od narozeni
. Mit rozum znamena, ze pes je vychovany a od stenete s detmi socializovany. Nase dve fenky cuvace bez problemu poslouchaji nasi 3 letou dceru. Vi totiz, ze i ona je v hierarchii smecky nad nimi. Obe nase dcery uz odmalicka vi, jak se ke zviratum chovat, co se smi a nesmi a v pripade psu, jak to funguje ve smecce. Takze pokud je smecka ( rodina) v rovnovaze, nemame zadne problemy ve vztahu zvirat a deti
gerda — #1My učili obě děti citlivému empatickému chování ke zvířatům a dnes mají krásný vztah ke zvířatům a zvířata (ať už pták, kočka, pes nebo pískomilové) je mají rádi a není problém...
Podle mého názoru by mělo dítě "mít" psa až tehdy, když má rozum. K miminku a batoleti pejsek nepatří, není hračka. Do rodiny samozřejmě ano, ale do té doby jen do péče dospělých. Jak pán uvádí, nikdy bez dohledu při kontaktu s dítětem. Jinak je výborné, když mají děti vztah ke zvířatům, jakýmkoliv. Učí se empatii, mj.