Sice nevím, co bych si představila pod pojmem „dubeňáček“, ale to nevadí. Snad mi to čtenářka s nickem Dispečerka vysvětlí v diskuzi pod svým příspěvkem.

Můj vysněný kožíšek. Jako mladé děvče jsem snila o dubeňáčku, které nosily některé mé kamarádky, dcerky movitějších rodičů. My byly tři děti a maminka mi vysvětlovala, že mi černý flaušák taky moc sluší. Když jsem začala pracovat, splnila jsem si svůj sen a krásný, šedý, tříčtvrteční, vypasovaný, šik dubeňáček jsem si koupila (byla jsem v té době štíhlé mladé děvče).

Cítila jsem se v něm jako princezna!! Byl to fakt splněný sen. Dost jsem jej vychodila. Tenkrát totiž ještě celou zimu mrzlo až praštilo. Teď už se do něj ale nevejdu. Ach, jo. Strašně mě to mrzí!

Od těch dob už si kupuji samé umělinky. Vypadají taky hezky, zas tak moc nestojí a je v nich docela příjemně. Ale ruku na srdce, ten můj první kožíšek jsem měla stejně nejraději.

A jak hřál!

Zdraví Dispečerka

Tak, jak popisujete svůj vysněný dobeňáček, mám pocit, že máte na mysli kožíšek z beránka, kterému se říkalo panenka. Nemám pravdu? Pokud ne, tak mne, prosím, poučte a doplňte mou mezeru ve vzdělání. Děkuji

Víte, jak vypadal dubeňáček, milé ženy-in? Také jste po něm toužily? Toužily jste vůbec někdy po nějakém kožíšku? Splnil se vám váš sen? Jaký druh kožichu byste byla ochotna nosit? Napište nám na dnešní téma.

Na vaše příspěvky se těším na adrese: redakce@zena-in.cz

Reklama