Jak už to tehdy bývalo, vdávala jsem se na dnešní poměry celkem brzy. Bylo mi dvacet a s manželem jsme čekali naše první dítě, prvního syna. Strašně jsme se na něj oba těšili. Na vyšetření ultrazvukem mi prozradili, že to bude syn (má radost by možná byla o poznání menší, kdybych věděla, že to druhé bude taky kluk a já se té své vytoužené dcerušky s růžovými šatičkami už nedočkám) a já celá šťastná a natěšená jsem rozhodla, že se bude samozřejmě jmenovat po tatínkovi.
Manžel hrál tehdy první ligu házené, takže se předpokládalo samo sebou, že to bude malý házenkář. Narodil se nám tedy kluk jako buk. Když jsem si ho přivezla, pod postýlkou na něj čekal házenkářský míč. Manžel hrál házenou na druhém konci republiky. No a tak to pořád. Já sama s kočárkem a manžel přes týden ráno v práci, odpoledne na tréninku a přes víkend dvojkolo zápasů někde v tramtárii. Vrcholem všeho pak bylo, když jsem šla sama jako svobodná matka na vítání občánků. To už jsem toho měla plné zuby.
Pak měl ale manžel při házené úraz, byl s námi doma, přehodnotil priority, jestli je mu milejší sport nebo zdraví a rodina. S házenou přestal a stal se z něj opravdu tatínek na plný úvazek. A když ho přišli po čase kámoši lámat ať zase začne hrát, tak jsem je hnala, jak se u nás říká ,,posranou metlou“! Ať mě mají třeba za semetriku. Mi to bylo jedno. Já jsem jen chtěla aby můj syn měl tátu, který je s ním, který se mu věnuje. No a rok se sešel s rokem. Geny se nějak vylouply. A co myslíte, že dělá syn? Hraje závodně házenou! Už má nevěstu, pomalu se chystá svatba. A pak že se historie neopakuje!
Zdraví Dispečerka.
Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven
...a bude mít syna...a přestane hrát házenou :):)
Pište mi své zážitky a dojmy z narození prvního dítěte, co to pro vás znamenalo, jak jste se cítila, jak vám bylo, kolik vám bylo, jak jste všechno zvládala, nezvládala, jak na to dnes vzpomínáte.
Pište na redakce@zena-in.cz
předmět: První dítě.
Vaše příspěvky budeme zveřejňovat a jedna z vás získá hezkou výhru, sadu čtyř hrnečků.
Nový komentář
Komentáře
Marta61 — #16 nepijeme,chutnáme !
Quentinová z Montargis (Kentánová) — #12 chápu:-)
dispecerka — #15 syn je ve Studénce v žácích? netuším věk.
ifulinkaa — #8 TJ Albrechtičky - manžel, SK Studénka - syn.
ValinkaCigi — #13 To se ale nyvylučuje.
Lepší jak sportuje, než aby popíjel v hospodě. Ne?
Ifu))) to byl jakoby fťyp
Quentinová z Montargis (Kentánová) — #10 jinak - město,kde hraje,nebo oficiální název týmu
ifulinkaa — #8za házenkářský?
dispecerka — #3 pusina — #4 a já si říkala,že nás házenkářů je málo a tady to nikdo nezná...já,ač holčička,jsem se potatila a taky aktivně hraji
dispecerka — #3 za jaký tým?
Quentinová z Montargis (Kentánová) — #6 hujerovi
dispecerka) teta chtěla taky pořád holčičku, má 3 syny, od jednoho dve vnučky a vnuka, od druhého velkou vnučku a druhou vnučku na cestě a dvě děti vyženěné a od nejmladšího syna má teta rovnou trojčata...a je nás všech jako smetí, Hujerovi hadr, kdybychom se chtěli sejít, tak si musíme pronajmout čekárnu na vlakáči
Tvůj příběh se mi líbí, kdykoliv teď uslyším slovo házená, vzpomenu na posranou metlu

nojo to jsou ty geny :-) s tim musí člověk počítat
To dobře znám. Taky mám doma národního házenkáře. Poslední dva roky občas z časových důvodů vypustí trénink, ale byla doba, kdy jsme i dovolenou plánovali tak, aby nevynechal nějaký zápas. Možná už mám svatozář.
ifulinkaa — #1 Českou.
nebuď smutná, že nemáš holčičku. já jí mám, ale spíš mi chvílemi připomíná kluka. když je se svými bratránky, tak vždycky říkám, že kdyby měla krátké vlasy, tak je člověk ani nerozezná. co nevymyslí jeden za kravinu, s tím určitě přijde druhý nebo třetí
kterou házenou hrají?