c0d9c23777cbc-obrazek.jpg
Foto: Prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.

Pane profesore, jako jedna z mála ordinací v České republice používáte unikátní mamodiagnostiku s umělou inteligencí. Můžete nám prozradit, v čem konkrétně je využití AI v mamologii přínosem?
V našich dvou centrech v Berouně a v Praze na Waltrovce využíváme AI již přes rok, máme tedy asi největší zkušenosti v ČR. AI zkušeného lékaře v hodnocení mamografických snímků zatím nenahradí, dává však další dodatečné informace, které pomáhají odhalovat ve větší míře malé nádory. Zároveň pak umožňují rozdělit ženy na nízce rizikové a na ty, kde je pravděpodobnost výskytu nádoru vyšší. Snímky těch druhých jsou podrobněji analyzovány a často jsou doplňovány dalšími vyšetřovacími metodami, především sonografií. V neposlední řadě usnadňují práci lékaře a zkracují dobu analýzy. Programy s AI jsou ze své podstaty stále lepší a lepší a my předpokládáme, že postupně budou využívány i dalšími screeningovými centry.

Změnil se za poslední roky přístup českých žen k pravidelným vyšetřením, samovyšetření, prevenci? Vnímáte narůst nebo naopak pokles těchto vyšetřeni?
Zájem o prevenci roste, stále však spokojeni nejsme. Účast v mamografickém screeningu ve dvouletém intervalu pro ženy od 45. roku věku je něco málo pod 60%. Pokud sledujeme interval 3 roky a vyšší, je to téměř 70%. Delší interval není ale ideální, řada nádorů se tak může odhalit až v pokročilejším stádiu. Je třeba apelovat na ženy, aby každý měsíc prováděly samovyšetření prsu, při obtížích či změně navštívily lékaře. A od 45. roku věku pak chodily každé 2 roky na screeningovou mamografii.

Dlouhou dobu jste působil jako pedagog a připravoval další generace vašich kolegů. Jak je na tom česká mamologie? Budeme mít i v budoucnu dostatek kvalitních lékařů?
Diagnostika a screening onemocnění prsu je velmi zodpovědná a někdy i stresující práce. Lékař je pod neustálým psychickým tlakem, neměl by chybovat, zároveň by ale neměl zbytečně ženy kontrolovat, provádět další vyšetření a ženy stresovat. Pro mě je také důležité, aby lékař byl nejenom odborně zdatný, ale také v komunikaci příjemný, vnímavý, ohleduplný. Zatím lékaři na řadě pracovišť chybí, je to i důvod někde delších objednacích dob. Ale celkově to vidím optimisticky, postupně přibývá kolegů, kteří se na mamologii specializují. Mladou generaci láká každodenní komunikace s klientkami a lékaři jiných odborností, ale i nové technologie, které do medicíny pronikají.

Již dlouhá léta pomáháte společnosti Avon s osvětou v boji za zdravá prsa. Jak moc je podle vás důležitá kvalitní informovanost a setkáváte se ve své praxi i s pacientkami, které vlivem různých dezinformaci mamografické vyšetřeni odmítají?
AVON velmi pomáhá, jsme za spolupráci a propagaci osvěty velmi vděčni. Osvěta je zásadní, není jí nikdy dost. Se ženami odmítajícími prevenci a mamografii se stále setkáváme, jsou většinou ovlivněny nesmysly, které se stále častěji objevují na internetu a sociálních sítích. Je třeba dokola vysvětlovat, že mamografie ženám neškodí, ale díky screeningu a zjišťováním malých nádorů ženy zachraňuje. Díky prevenci klesá úmrtnost na rakovinu u nás i v zahraničí, a to až o 30%. Česká republika je na tom poměrně dobře, efekt prevence by však mohl být větší, kdyby více žen pravidelně mamografii absolvovalo.

b80ab97572e87-blobid0.jpg
Foto: AVON velmi pomáhá, jsme za spolupráci a propagaci osvěty velmi vděčni,“ říká prof. Jan Daneš, který je již téměř deset let ambasadorem projektu AVON za zdravá prsa. Zdroj foto: AVON

Jak velkou roli podle vás hraje psychika ve výskytu nádorových onemocněni?
Chronický stres je jedním z významných rizikových faktorů, vedle kouření, obezity, nedostatku pohybu, nezdravé stravy a nadužívání alkoholu. Stres je spojen s nespokojeností v práci a v rodině, špatná je uspěchanost, nedostatek odpočinku a relaxace. Práce a odpočinek mají být v rovnováze. Je také známo, že nepříznivě působí starosti o zdraví a úmrtí v rodině.

Lze říci, jaký věk u pacientek ve vaší ordinaci převažuje? Tyká se rakovina prsu i ročníků pod 30 let?
Rakovina prsu se vyskytuje i u mladých žen, ale přes určitý vzestup zůstává v této věkové skupině poměrně vzácná. Zároveň je ale třeba na ni myslet i u žen pod 30 let, je dobré provádět samovyšetření jednou měsíčně, při změně neměnící se během menstruačního cyklu nebo při pochybách navštívit svého lékaře nebo jít přímo do akreditovaného screeningového a diagnostického centra. Obecně ale výskyt karcinomu prsu roste s věkem, je to nemoc žen středního a vyššího věku. I proto pravidelný mamografický screening pro ženy bez vysokého rizika začíná ve 45 letech.

Jste extrémně pracovně vytížený, najdete si i vy čas na odpočinek? Jak rád relaxujete?
Téma odpočinku a stanovení priorit je pro mě v současnosti opravdu důležité, děkuji za tuto otázku. Snažím se zvolnit, využít také maximálně potenciál mých skvělých spolupracovnic, mít z jejich práce a úspěchů radost. Zbavuji se řady zbytečných funkcí, které mě časově vytěžují, a současně málo uspokojují. A chci také více chodit do přírody, věnovat se rodině, sportovat.

Prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., propagátor umělé inteligence v mamografii, předseda Komise pro program screeningu karcinomu prsu v  ČR a člen Odborné rady zdravotnické skupiny EUC.

Pan profesor Daneš působí mimo jiné i v Mamodiagnostickém centru Waltrovka, které je členem skupiny EUC.

Jedná se o zdravotnické zařízení specializované na komplexní diagnostiku onemocnění prsu, které patří mezi screeningová centra se statutem Ministerstva zdravotnictví ČR - velkou výhodou je, že objednací doby jsou zde velmi krátké, řádově pouze několik dnů. Navíc toto centrum využívá pro třetí čtení mamografických snímků umělou inteligenci.