Proč je důležité odhalit riziko preeklampsie co nejdříve, tedy ještě v prvním trimestru?
Díky screeningu preeklampsie na konci prvního trimestru jsme schopni u každé těhotné ženy stanovit riziko vzniku preeklampsie ve druhé polovině těhotenství. A nejen to. Zároveň jsme díky této informaci schopni ženám, u nichž vyjde zvýšené riziko onemocnění preeklampsií, nabídnout preventivní podávání léku - nízko dávkovaného aspirinu, respektive kyseliny acetylsalicylové.

V čem těmto rizikovým těhotným ženám aspirin pomůže?
Podle velké prospektivní a randomizované studie ASPRE víme, že pomocí preventivně podávaného aspirinu můžeme snížit riziko preeklampsie před 34. týdnem těhotenství až o 82 %. To současně znamená, že snížíme riziko předčasného porodu v důsledku preeklampsie. Ta ohrožuje těhotnou právě tím, že může propuknout třeba už ve 27. týdnu těhotenství. A nám nezbyde nic jiného, než těhotenství takto časně ukončit. Narodí se velmi nezralý plod a léčíme i matku, které také není dobře. V ohrožení jsou tak oba. A to je to, co nechceme.
5fc8c53fcec84obrazek.png
Foto: Shutterstock

Takže prevence je nesmírně důležitá.
Ano, díky prevenci jsme schopni nástup preeklampsie úplně zažehnat, nebo ho alespoň posunout až na konec těhotenství. Pokud se dítě narodí po 36. týdnu těhotenství, tak už to sice není optimální, ale je zabráněno té nejtěžší nezralosti plodu. Novorozenec narozený po 32. týdnu těhotenství  má již mnohem lepší prognózu a neonatologové si s tímto typem nezralosti již dokáží většinou dobře poradit.

Jak často a jak dlouho musí žena lék užívat?
Nízkodávkovaný aspirin (100-150 mg denně, to zdůrazňuji) musí těhotná žena s rizikem vzniku preeklampsie užívat denně až do 36. týdne těhotenství.

A není pro ni nebo pro miminko nebezpečný?
Aspirin je v této dávce podle všech dosud dostupných informací neškodný pro těhotnou ženu i pro plod. Ale o užívání by měl rozhodnout a být o něm informovaný její ošetřující lékař.

Nestačilo by, aby aspirin preventivně užívaly všechny nastávající maminky?
U 90 % těhotných žen by bylo užívání úplně zbytečné, protože jim žádné riziko vzniku preeklampsie nehrozí. Brát by ho tedy měly jen ty, u nichž to dává nějaký smysl. A právě takovou skupinu se nám daří odhalit pomocí screeningu preeklampsie v 1. trimestru těhotenství. Tyto rizikové ženy jsou navíc k užívání léku více motivované, protože jde o zdraví jejich i plodu.

Kdy přesně je vhodné screening rizika vzniku preeklampsie absolvovat?
Na konci prvního trimestru těhotenství, současně s takzvaným prvotrimestrálním screeningem. Ačkoli ten historicky, zhruba před dvaceti lety, vznikl jako screening rizika vzniku chromozomálních poruch, postupně se vyvíjel až k obecnému testu vyhledávání těhotenských komplikací. Těch může být celá řada a jednou z nich je právě i preeklampsie.

Screening zároveň ukáže, zda plodu nehrozí růstová restrikce, případně ultrazvukem zjistitelné vrozené vady, umíme stanovit základní riziko vzniku diabetu a podobně. Rizika jsme navíc schopni spočítat nezávisle na věku ženy, ten je pouze pomocným kritériem. Může se tak stát, že čtyřicetiletá žena získá velmi dobrý výsledek screeningu chromozomálních poruch, ale na druhé straně dvaadvacetiletá žena bude mít riziko naopak vysoké. Byť je výskyt chromozomálních poruch v tomto věku rodičky četností velmi nízký, existuje.

Je vyšetření rizika onemocnění preeklampsií automaticky součástí každého prvotrimestrálního screeningu?
Není to pravidlem. Žena by se proto měla vždy informovat, zda dané zařízení provádí také screening preeklampsie. Ten by totiž měli dělat pouze lékaři, kteří se na toto specializují, jsou v takzvaném auditu a reportují své výsledky do kontrolního systému. U nich je jasné, že to, co dělají, dělají správně. V České republice je takových specialistů zhruba sto. Seznam lze dohledat například ZDE.

Co testování na riziko preeklampsie obnáší a není nebezpečné pro maminku či plod?
Není. Jde o neinvazivní vyšetření. Jediné nepříjemné, co se od ženy žádá, je odběr krve. Součástí vyšetření je totiž biochemická analýza, kdy se vyšetřuje placentární protein A (PAPP-A), a také obvykle placentární růstový faktor PlGF. Dále je nutné ultrazvukové vyšetření, při němž vyšetříme průtok krve v děložních arteriích. Zároveň ženě změříme za standardních podmínek krevní tlak, na obou horních končetinách. Na každé dvakrát, což je důležité, aby měření probíhalo metodicky správně. To všechno pak speciální program spočítá a vyhodnotí míru rizika onemocnění.

Kdybychom to tedy měli shrnout, proč doporučujete všem nastávajícím maminkám, aby se nechaly testovat na riziko preeklampsie v prvním trimestru?
Protože jindy to nejde. Screening preeklampsie v prvním trimestru nám pomůže oddělit těch 10 procent rizikových žen, u nichž můžeme velmi významně snížit riziko výskytu onemocnění preeklampsií před 34. týdnem těhotenství, a to díky preventivnímu podáváním aspirinu. S tím je nutné začít ještě před 16. týdnem těhotenství. Ostatní ženy pak mají jistotu, že u nich preeklampsie s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti nepropukne.

Čtěte také:

Reklama