Je to vlastně jednoduché, pohyb je pro mozek to, co čerstvý vzduch pro plíce. Rozproudí krev, podpoří tvorbu neurotransmiterů, zlepší náladu a spánek, a to všechno jsou ingredience, bez kterých se paměť zkrátka neobejde.
Foto: Shutterstock
Mozek sílí stejně jako svaly
Dlouhodobé výzkumy ukazují, že lidé, kteří pravidelně cvičí, mají některé části mozku, zejména ty spojené s pamětí a myšlením, větší a lépe zásobené krví. Nejčastěji sledovanou aktivitou bývá svižná chůze, ale vědci se shodují, že většina aerobních aktivit má podobný efekt. Důležitý je rytmus, mírné zatížení a pravidelnost. Už šest měsíců středně intenzivního pohybu dokáže přinést znatelné změny ve struktuře mozku.
A co je možná ještě zajímavější, cvičení nepomáhá jen přímo. Zlepšená nálada, lepší spánek a nižší hladiny stresových hormonů tvoří trojici, která funguje jako ochranný štít proti kognitivním potížím. Kolikrát stačí jediný večer s nedostatkem spánku či příval stresu a naše paměť si připadá, jako by běžela do kopce. Pravidelný pohyb tyto výkyvy vyrovnává.
Když včerejší krok zlepší dnešní paměť
Zajímavý poznatek přinesla nedávná studie University College London. Ukázala, že třicet minut středně intenzivního pohybu, ať už svižná chůze, jízda na kole nebo domácí posilování, nezlepšuje výkon mozku jen okamžitě, ale i následující den. Účastníci, kteří se hýbali alespoň půl hodiny a spali alespoň šest hodin, vykazovali lepší výsledky v testech pracovního i epizodického paměťového systému. I když jde o malé procentuální rozdíly, vědci připomínají, že pro starší lidi mohou i malé kognitivní vzpruhy znamenat rozdíl mezi dnem, kdy je člověk plný energie a soustředění, a dnem, kdy se každé rozhodnutí zdá těžší. Navíc se ukázalo, že delší doba sezení naopak zhoršuje pracovní paměť, zejména pokud trávíme čas pasivně.
Pohyb ale pomáhá i v jiném směru, podporuje učení nových dovedností. Vědci z University of Copenhagen sledovali, jak cvičení před a po učení ovlivňuje zapamatování nových motorických úkonů, tedy jemných pohybových dovedností. Výsledek? Nejlepšího efektu dosáhli ti, kteří cvičili jak před, tak po učení. Jejich schopnost vybavit si a zopakovat naučený úkol se zlepšila přibližně o 10 %.
Vysvětlení je překvapivě elegantní, mozek během učení vytváří nové nervové spojnice a během následujících hodin po učení probíhá proces, kterému se říká konsolidace, jakési zafixování vzpomínek. Fyzická aktivita oba tyto procesy posiluje. Zvyšuje průtok krve v mozku, uvolňuje dopamin a noradrenalin, podporuje plasticitu mozku a pomáhá novým informacím zakořenit. Možná proto se tolik lidí cítí kreativnějších po krátké procházce, a možná proto děti přirozeně střídají učení a pohyb. Je to zkrátka nejefektivnější způsob, jak mozek funguje.
Jak z pohybu vytěžit maximum
Dobrá zpráva je, že není potřeba dřít v posilovně dvě hodiny denně. Vědci se shodují na několika jednoduchých zásadách:
- 150 minut týdně středně intenzivního pohybu je zlatý standard.
- Hýbejte se pravidelně, ideálně každý den, i když jen chvilku.
- Různé druhy pohybu přinášejí různé výhody. Chůze podporuje celkové zdraví mozku, tai-chi zase výkonné funkce, protože vyžaduje pozornost a učení nových vzorců.
- Po učení i před ním si dopřejte krátkou dávku pohybu. Pomůže vám to lépe si pamatovat a efektivněji se učit.
- Spěte dostatečně, protože dobrý spánek funguje v kombinaci s pohybem jako turbo pro paměť.
Nakonec se možná ukazuje, že tajemství výkonného a zdravého mozku není ukryté v drahých doplňcích nebo složitých metodikách. Je naopak velmi jednoduché, hýbat se, učit se, dobře spát a udržovat se ve svěžím rytmu života. Mozek si totiž pamatuje, když se staráte nejen o své tělo, ale i o sebe jako celek. Pohyb tak není jen cesta ke zdraví, je to investice do budoucí verze nás samotných. Do verze, která si lépe pamatuje, rychleji uvažuje a s větší lehkostí zvládá každodenní úkoly.
Zdroje: Neuroscience, Harvard Health, The Guardian, UCL,
Nový komentář
Komentáře
Ano. Budu si "panmatovat". Viz nadpis článku. Chtělo by to korektora.