Dnešní digitalizaci se neubrání ani školní lavice, a proto hned na začátku školního roku seznamují školy své žáky a  rodiče své děti s pravidly používaní mobilních telefonů. Obavy nemají jen z nadměrného užívaní nebo z nepřiměřeného rozptylování, ale také ze zneužití či šikany. Online prostředí klade především na rodiče nesmírné nároky v oblasti péče o virtuální život dětí a nevyplatí se ji podceňovat.

Na intenetové stránce in-generation.com/hecovani nebo vodafone.cz/hecovani  je zdarma ke stažení první z výukových modelů Vodafonu postihující problematiku online nátlaku (hecování) vrstevníků, tzv. peer pressure.

Jak být správným digitálním rodičem

V případě online hecování jde bohužel většinou o chování škodlivé, které vede k zesměšňování, šikaně, poškozování sebe či druhých nebo utlačování. V online světě, kdy si dítě připadá anonymní a snadno najde sobě podobné anebo může být do podobných aktivit manipulováno, je to pak ještě snadnější. Následky ale pocítí rodiče i ve světě reálném, někdy až fatální.

Pavel Košek, ambasador projektu Digitální rodičovství ve Vodafonu k tomu říká: Ve Vodafonu se zaměřujeme na podporu digitálního rodičovství především proto, aby dospělí učili své děti čelit online výzvám – ať už hrozbám, nebo využívání příležitostí. Zároveň je potřeba, aby rodiče byli ochotní a schopní být v dostatečném kontaktu se svými dětmi, a chránili je tak nejen v reálném světě, ale i v online prostředí. Dobrý digitální rodič ví, co jeho děti dělají online, nespoléhá jen na to, že když dítě sedí doma u počítače, tak se mu nemůže nic stát.“

hec

Online hecování aneb „A že to neuděláš?!“

Projekt IN(ternet) Generation jsme připravovali od roku 2011 s českými pedagogy, kteří jej celý sami vytvořili a od roku 2013 jsme jej začali následně realizovat na českých základních školách. Od té doby se do projektu zapojilo stovky českých škol ČR. Projekt vzdělává a zapojuje jak pedagogy a děti, tak i jejich rodiče,“ říká Lukáš Sedláček, ředitel a zakladatel společnosti European Leadership& Academic Institute (ELAI), a doplňuje: „Jedná se o ucelený koncepční projekt  v oblasti etické digitální gramotnosti a internetového chování dětí ve věku 9-15 let, vzdělává v tématech zodpovědného a etického užívání internetu. Jsem velmi rád, že je náš dlouholetý partner projektu, Vodafone, vnímá důležitost etického chování dětí na internetu obdobně jako my v ELAI a nově obohatil výukové sady o velmi naléhavé téma hecování. Věřím, že se bude žákům, pedagogům a rodičům líbit a pomůže svým dílem k minimalizaci šikany na českých školách.“

Zajímavé poznatky ze studie o chování mladých v online prostředí*:

  • Téměř polovině teenagerů (46 %) nikdy nikdo neporadil, jak se na sociálních sítích bezpečně a slušně chovat.
  • Čtvrtina z nich (26 %) si myslí, že je internet „bezpečným místem pro mladé lidi“.
  • 42 % teenagerů uvedlo, že na internetu mají „spoustu online kamarádů“, s kterými se ve skutečnosti nikdy osobně nepotkali.
  • Devět z deseti teenagerů si myslí, že by šlo pro lepší informovanost a ochranu dětí na sociálních sítích udělat víc.
  • Někteří teenageři v průzkumu uvedli, že se kvůli malému počtu „lajků“ cítí příšerně nebo se sami za sebe stydí, a 9 % přiznalo, že jsou pro ně „lajky“ důležitější než peníze.
  • 16 % přiznalo, že na online urážky nebo málo lajků negativně reagují i ve skutečném světě. Nejčastěji se jedná o zablokování konkrétních osob (23 %), ale 11 % uvedlo, že po urážlivých komentářích mají deprese, a další se přiznali i k extrémnějším reakcím jako např. k pití alkoholu (2 %), drastickým dietám (2 %) nebo sebepoškozování (1 %).  
  • Každá pátá dívka (19 %) v průzkumu uvedla, že se cítí „příšerně nebo se za sebe stydí“ v případě, že u nové profilové fotky získá méně než 10 „lajků“, a 18 % dívek si myslí, že je ostatní posuzují podle toho, kolik mají na sociálních sítích kamarádů a kolik „lajků“ se objevuje pod jejich statusy. 
  • 10 % dívek dalo přístupové heslo na vlastní online profil někomu jinému. 
  • Přes dvě třetiny teenagerů (68 %) přiznává, že upravuje vlastní fotografie. 41 % z této skupiny používá filtry dostupné v různých aplikacích pro zvýšení atraktivity fotek, 27 % odstraňuje vzhled pleti a 8 % digitálně upravuje tělo tak, aby vypadalo štíhlejší nebo svalnatější. 
  • 65 % teenagerů v průzkumu uvedlo, že by uvítali, kdyby jim škola poskytla rady a podporu k tomu, jak se v on-line světě chovat bezpečně. 38 % si myslí, že by větší podporu a rady měli poskytnout rodiče. 
  • 28 % respondentů je přesvědčeno, že by děti mladší 16 let vůbec neměly mít přístup na některé sociální sítě.
  • Jak teenageři reagují, když na internetu dostanou urážlivou zprávu? Zablokují danou osobu (23 %), mají deprese (11 %), smažou svůj účet na sociální síti (6 %), opijí se (2 %), začnou držet drastickou dietu (2 %), uchýlí se k sebepoškozování (1 %) nebo změní svůj vzhled (4 %).

* Průzkum byl realizován online agenturou Ipsos MORI v deseti zemích od 11. do 25. ledna 2017. Celkem se do průzkumu zapojilo 5298 teenagerů ve věku od 13 do 18 let z těchto zemí: Spojené království (n=1 002), Irsko (n=225), Řecko (n=200), Česká republika (n=501), Německo (n=750), Španělsko (n=752), Itálie (n=521), Maďarsko (n=501), Nizozemí (n=646), Portugalsko (n=200). Kvóty byly nastaveny dle věku a pohlaví. Údaje jsou vážené tak, aby odpovídaly populačnímu profilu v dané zemi (věk a pohlaví). Vzhledem k celkovému počtu teenagerů, kteří se do průzkumu zapojili, se nejedná o reprezentativní vzorek cílové skupiny v těchto deseti zemích. Výsledky nepředstavují průměrné celkové názory dětí na těchto trzích, protože jako vzorek byl vzat fixní počet teenagerů z dané země bez ohledu na celkovou populaci dané země. Tabulky s údaji najdete zde.

Reklama