Foto: Shutterstock
Velký hlodavec původem z Jižní Ameriky se k nám dostal poprvé v roce 1924. Evropské prvenství v jeho chovu držela farma v jablonném nad Orlicí, ale chovatelů rychle přibývalo. Deset let stačilo k tomu, aby jen na území Česka vyrostlo 100 farem s nutriemi. Zájem o ně byl hlavně z důvodu kvalitní kožešiny. Největšího rozmachu pak dosáhly tyto kožešinové farmy v 80. letech minulého století, kdy byly schopné produkovat přes 600 tisíc kožek. Na chuť ale přišli Češi i jejich masu, které bylo v té době vedlejším produktem. Podávalo se dokonce i jako běžná strava v nemocnicích, a to ne jen kvůli dostupnosti. Je velmi kvalitní a dietní.
Maso nutrií má skvělý poměr živin
Maso nutrií je popisováno jako něco mezi králičím a telecím. Je jemné, lehce nasládlé a má tmavší barvu. Má ale i další přednosti, a to obsah živin. Jde o libové, dietní maso s velmi nízkým obsahem tuku a naopak bohaté na bílkoviny.
| Maso z nutrií obsahuje v průměru 67 - 70 % vody, 20 - 21 % bílkovin a 4 - 10 % tuku. Množství celkového cholesterolu masa nutrií je pak pouze 70 - 72 mg na 100 g masa. |
Oproti jiným druhům masa má navíc i nízký obsah cholesterolu a má příznivé složení mastných kyselin. Je tak výživově mnohem hodnotnější, než jehněčí, hovězí či vepřové.
Problém je ale v tom, že v dnešní době je nabídka masa nutrií velmi omezená. Chovatelů po zákazu kožešinových farem ubylo na naprosté minimum. Jejich chov jen na maso není tak rentabilní a je o poznání složitější, než je tomu například u králíků. Přesto se najdou vytvalci, u kterých je možné nutrie zakoupit. Ať už chovné jedince, nebo zvířata na maso. Ceny se pohybují mezi 150 až 200 Kč za kilogram. A narazit na čerstvě poražené nutrie můžete i v některých řeznictvích či v restauraci. Ale to je spíše rarita.
Na lovce si nehrajte
Možná vás napadne zdánlivě lepší řešení, a to ulovit nutrii v přírodě vlastními silami. Do toho se ale nepouštějte, porušili byste zákon. Přestože nutrie říční patří od roku 2000 podle Mezinárodního svazu ochrany přírody mezi 100 nejhorších invazivních druhů zvířat a od roku 2016 je i na evropském Seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, lovit se nesmí. Jejich odstřel je v Česku povolen pouze myslivcům. Ti jich v rámci redukce z důvodu rozrušování břehů a poškozování rostlin v jejich okolí odstřelí několik tisíc ročně.
Druhým důvodem, proč není radno divoké nutrie lovit a konzumovat, je zdravotní riziko. Mohou být zamořeny nemocemi (salmonelóza, leptospiróza…) nebo parazity (škrkavky, tasemnice, měchovci…).
V případě řízených chovů podléhajícím kontrolám se ale ničeho takového obávat nemusíte.
Zdroj informací: Tůmová E., Chodová, D., Hrstka, Z. - Hodnocení masné užitkovosti nutrií, Wikipedia, Havlíčkobrodský deník
Nový komentář