Dieta je univerzální
Ne všechny druhy diet může držet každý a musíme jejich vhodnost posuzovat ve vztahu ke své osobě a současnému zdravotnímu stavu. Ketogenní dieta je naprosto nevhodná pro diabetiky 1. i 2. typu na inzulinu nebo u lidí s neurologickými problémy, pro které může být významnou zdravotní hrozbou. I osoby s akutním či chronickým onemocněním by dietu měly konzultovat s lékařem či nutričním terapeutem. Proteinovou dietu například nesmí držet lidé s chronickým onemocněním jater či ledvin, dále pacienti diabetici na inzulinu, lidé trpící dnou či kardiovaskulárními problémy. „Univerzálnost energetické hodnoty denního příjmu, a tedy její nevhodnost, může způsobit, že nebudeme hubnout. Jiné energetické nároky bude mít muž, či žena, kteří pracují v kanceláři, a ti kdo podávají vysoký fyzický výkon,“ zmiňuje nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

65b10ea0ca59bobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Poslední jídlo v pět a spíš už jen zeleninu
Večeře tvoří 25-30 % celkového denního příjmu, tzn. je po obědě, jehož příjem tvoří 35 %, druhým nejvydatnějším jídlem. Bylo by nerozumné ji odbývat. Večeře by neměla postrádat bílkoviny. „Ty doplní sílu, kterou jsme během dne vyčerpali a přispějí k noční regeneraci a budování svalů. Bílkovina je to, co nás i nasytí. Pokud se rozhodnete dát k večeři přeci jen zeleninový salát, doplňte ho vhodnou bílkovinou. Tou může být vařené vajíčko, bílý jogurt, libové maso, tuňák ve vlastní šťávě nebo sýry s obsahem tuku do 30 %. Pozor na použití olivového oleje. Je pravdou, že obsahuje prospěšné omega3 polynenasycené mastné kyseliny, ale má vysokou energetickou hodnotu. Kávová lžička olivového oleje je více než dostačující. Nevyhýbejte se ani komplexním sacharidům v přílohách, samozřejmě v rozumném množství, jsou zdrojem energie, dodají pocit zasycení a nebudete se přejídat,“ radí Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.     

Žádné sladké jídlo při dietě
I během dietního režimu si můžete dovolit zařadit jedno sladké jídlo denně, ale samozřejmě se jedná o takové jídlo, které bude mít rozumnou energetickou hodnotu a výhodné nutriční složení, abyste si zbytečně nenavýšili denní energetický příjem a tělo nezásobili jen jednoduchými cukry a přemírou tuků. „Nejvhodnější je zařadit sladké jídlo na místo svačinky nebo snídaně, neboť organismus má po několikahodinovém spánku docela dost vyčerpané glykogenové zásoby. Osobně při navrhování jídelníčků krabičkové diety sladká jídla pravidelně zařazuji, aby lidé při redukci hmotnosti nebyli frustrovaní a dietu dobře snášeli. Opět platí, že i ve sladkém jídle musí být obsažen optimální poměr bílkovin, sacharidů a zdravých tuků. Nejvděčnější jsou dezerty z mléčných surovin, jako jsou tvaroh, zakysaná smetana, ricotta, cottage, jogurt či kefír v kombinaci s ovocem či oříšky, ovesnými vločkami apod.,“ doplňuje Šimková. Příkladem můžou být teffové muffinky s tvarohem, celozrnné lívanečky s ricottou a ovocem, perník s citronovým tvarohem, ovocná tvarohová zmrzlina, smoothie, rýžový nákyp či krupicová kaše.

Když budeme jíst málo, určitě zhubneme
Není tomu tak. Diety založené na hladovění jsou nejvíce návykové a nejvíce rizikové. „Tělo si zvykne na snížený příjem potravy a hrozí poruchy příjmu potravy. Hlad opravdu představuje pro lidské tělo jeden z největších extrémů, kterému ho můžeme vystavit. Při hladovění se vyplavuje kortizol – stresový hormon. Název napovídá, že se naše tělo nebude cítit dobře a vyšší hladiny kortizolu mohou naopak způsobit, že kila přibereme. Při sníženém energetickém příjmu ztrácí tělo nejen tuk, ale také svalovou hmotu,“ říká nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková. Při návratu k běžným stravovacím návykům a nedostatečné tělesné aktivitě tak nabereme tukové zásoby zpět, ale svalová tkáň se neobnoví.

Čím více bílkovin, tím lépe
Bílkoviny jsou jednou ze tří základních živin, které organismus potřebuje pro své fungování. Bílkoviny jsou součástí enzymů a hormonů, zprostředkovávají také transport látek a nezbytně je potřebujeme pro optimální funkci imunitního systému. Ze všech živin mají nejvyšší sytící schopnost, a i proto jsou nepostradatelným pomocníkem při redukci hmotnosti. Ale neznamená to, že můžeme jídelníček stavět jen na nich. „Je prokázáno, že lidský organismus není schopen účinně zpracovat a využít více než 3 gramy bílkovin na jeden kilogram tělesné hmotnosti. To znamená, že neplatí úměra, čím více sním bílkovin, tím více budu mít svalů. Například dlouhodobě držené proteinové diety s sebou nesou riziko zatížení ledvin a jater a hovoří se o vlivu na střevní mikrobiom, který se mění na potenciálně patogenní a prozánětlivý,“ vysvětluje Kateřina Šimková.

Váha nelže
Nespoléhejte se pouze na hodnotu hmotnosti, jež vám ukáže osobní váha. „Věděli jste, že svaly váží více než tuk. Při dietě může dojít k proměně poměru svalové hmoty a útrobního tuku či zavodnění organismu, aniž by se změnila vaše hmotnost. Pokud chcete motivaci a zároveň vědět více detailu o progresu hubnutí, zajděte si během diety na vstupní a kontrolní měření na bioimpedančním přístroji, který umožní detailní analýzu. Klienti, co odebírají krabičkovou dietu u Zdravého stravování, mají možnost bezplatně využít této služby v pražské a brněnské nutriční poradně,“ uzavírá Šimková.

Zdroj informací: tiskové informace, Nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková, Zdravého stravování