Drobná, hubená dáma s výraznými rysy, velkým nosem, hladkým lehce natupírovaným účesem a nezbytnou cigaretou byla nepřehlédnutelná. Když se jí kdosi kdysi zeptal na tajemství jejího úspěchu, v legraci odvětila, že základem je umět se správně narodit a pak prý jde všechno samo… A to se jí podařilo. Narodila se v roce 1903 v Paříži jako Diana Dalzielová. Otec byl britský makléř a matka Američanka, v jejíž rodině se to hemžilo samými slavnými jmény a mezi její předky patřil i první americký prezident George Washington. Na konci první světové války Dalzielovi emigrovali do Spojených států a usadili se v New Yorku, kde se zařadili mezi prominentní společenskou smetánku. Už v patnácti letech, když Diana začala navštěvovat taneční školu, byla mezi svými spolužačkami velice oblíbená. Nezištně jim totiž radila, jak se mají oblékat a upravovat…

637e0ab50863bobrazek.jpg
Foto: Diana Vreelandová od Horst P. Horst
Rochester Institute of Technology, Public domain, via Wikimedia Commons

Ve svých jednadvaceti letech se Diana provdala za bankéře a mezinárodního finančníka Thomase Vreelanda. V New Yorku, kde se jim narodili dva synové, žili do roku 1929, kdy díky pracovním povinnostem Dianina manžela přesídlili do Londýna. Už tehdy se Diana intenzívně zajímala o módu, měla poblíž Berkeley Square butik se spodním prádlem, kam chodila nakupovat i Wallis Simpsonová. Diana často jezdila na nákupy do Paříže, většinou ke Coco Chanel, s níž se seznámila již dříve. I v Londýně patřili Vreelandovi mezi společenskou smetánku, Svědčí o tom fakt, že byla Diana jednou z patnácti Američanek, které byly v roce 1933 představeny králi Jiřímu V. a královně Marii v Buckinghamském paláci.

V roce 1935 přivedla práce Thomase Vreelanda rodinu zpět do New Yorku, kde žili po zbytek života. O rok později, ve svých třiatřiceti letech odstartovala Diana svou novinářskou kariéru a přijala práci v módním časopise Harper´s Bazaar. Šéfredaktorka ji přijala proto, že byla vtipná a nosila skvělé outfity. Čtenářky její rady hltaly a Diana se brzy stala oblíbenou módní redaktorkou.

Diana-Vreeland-1978-C-Lynn-Gilbert.jpg
Foto: Diana Vreelandová v Costume Institute at the Metropolitan Museum of Art, 1978 ©Lynn Gilbert
Lynn Gilbert, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

S manželkou budoucího prezidenta USA Jacquelinou Kennedyovou se seznámila ještě během prezidentské kampaně, kdy se stala její dvorní stylistkou. Vytvořila z ní dokonalou módní ikonu, která je dodnes považována za jednu z nejlépe oblékaných prvních dam v historii. Radila jí například, co si má obléci na inaugurační den, a seznámila ji s módním návrhářem Olegem Cassinim, mimochodem důvěrným přítelem americké herečky Grace Kellyové ještě předtím, než se provdala za monackého knížete. Oleg Cassini se pak stal hlavním návrhářem první dámy USA.

ss.jpg
Foto: Diana Vreelandová provádí první dámu Betty Fordovou výstavou "American Women of Style" v Metropolitan Museum of Art in New York
National Archives and Records Administration, Public domain, via Wikimedia Commons

Těsně před šedesátkou se v roce 1962 stala redaktorkou a rok později i šéfredaktorkou časopisu Vogue. Z magazínu udělala kultovní záležitost. Byla to ve všech směrech převratná doba, která se bude stěží opakovat. Hudební scénu ovládly skupiny Beatles a Rolling Stones, začaly se nosit minisukně a brát antikoncepční pilulky. Ze své pozice Diana módní dění nejen komentovala, ale přímo ho pomáhala utvářet. Jako první začala na titulní stránky umísťovat celebrity i kreace mladých, ještě neznámých návrhářů a udělala z nich hvězdy. Andyho Warhola požádala o ilustrace do časopisu, protože instinktivně vytušila, že má před sebou budoucnost. V časopise dávala prostor i ženám, které nebyly zrovna klasickými krasavicemi, ale vyzařovala z nich osobnost – Twiggy, Cher, Angelica Houston či Barbra Streisand. Ostatně taková byla i ona sama…

637e0c77de25fobrazek.jpg
Foto: Parfém Diana Vreeland
Se souhlasem značky Diana Vreeland Parfums

Její stále extravagantnější módní styl i vyhraněné názory na módu všichni obdivovali. Tedy všichni kromě vedení vydavatelství, které ji z vedoucí pozice po devíti letech odvolalo. Ale ani tehdy nesložila ruce v klín a neodešla do důchodu. Stala se konzultantkou Kostýmního institutu Metropolitního muzea umění v New Yorku. Svůj osobitý styl vnesla nejen do kostýmního oddělení, ale i do celého muzea. Pořádala tu expozice, které vešly do dějin. Užívala si života, aniž by se něčeho z toho, co milovala – luxusu, zábavy či výstřelků - vzdala. Zemřela na infarkt  v úctyhodném věku 86 let…

Zdroj info: Nejvlivnější ženy naší doby, 2018, Wikipedia – en

Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách: