Foto: Shutterstock
Oblečení
„Pamatuji si hodně barevnou a bláznivou módu. V osmdesátkách nikdo nechtěl být jeden jako druhý a všichni vybočovali z davu. Nebo se o to alespoň snažili způsobem oblékání. Upřímně jsem to nesnášela. Legíny, minisukně, výstřihy, všechno hodně barevné, to nebylo nic pro mě. Dnes už na to koukám jinak a když vidím nějakou fotku, zahřeje mě u srdce vzpomínka na tu dobu,” komentuje Lenka.
„Džíny, džíny, džíny. Milovala jsem to a tahala jsem denim pořád a na všem. Měla jsem i personalizovanou bundu a dodnes je to velký trend. Už to teda nenosím, ale ráda ny to vzpomínám,” říká Monika.
„Holky nosily kruhy v uších a fakt krátký sukně. Ty náušnice se mi nelíbily, ale sukně ano, dnes už je to považováno za vulgární, ale my kluci jsme to na holkách fakt milovali. Taky nosily sportovní body, která měly zaříznutá. To byla pecka!” pochvaluje si Petr.
„Vzpomínám na lady Dianu, Michaela Jacksona a Madonnu, to byly doopravdy módní ikony. Byla jsem blázen do zvířecích vzorů – šaty, trička, šátky, legíny. Dokonce si troufnu říct, že jsem na to měla postavu a dovolila si to vzít. Dnes to mají ve zvyku nosit i ženy s kily navíc a to je tedy odporné,” říká Ivana.
„Nosily se kalhotové kostýmy a ty byly za mě největší hit. Jak tak sleduji, tento trend se vrátil a mně se to stále moc líbí. Co se mi nelíbilo, byly účesy, takové rozcuchy,” přidává názor Dana.
Jídlo
„Jakmile si vzpomenu na školní jídelnu v osmdesátkách, zkřiví se mi obličej, protože si vybavím UHO, tedy univerzální hnědou omáčku. To jsem nesnášela a rozhodně bych si to nedala ani dnes a co pak taková játra nebo mléková polévka,” říká s nechutí Lenka.
„Chodili jsme s tátou do mléčných barů na vlašák s rohlíkem. To byla panečku pochoutka, dnes už chutná úplně jinak. Je fakt, že zdravé to moc nebylo, protože majonéza byla ve všech těchto salátech, ale chuť byla nezaměnitelná, jak já bych si to teď dal,” vzpomíná a hodnotí Petr.
„Vzpomínám si na takovou nijakou polévku s vejcem, která vlastně ani neměla žádnou chuť. Ale co jsem prostě milovala, to bylo rizoto. Rýže, maso, zelenina. Jak jednoduché jídlo, vyrůstala jsem na tom, tak mi to chutnalo a úplně se mi sbíhají sliny,” oblizuje se Monika.
„Jsem na sladké, takže mě neminula piškotová roláda, Diplomat a klasické zmrzlinové poháry. Jak já na to ráda vzpomínám a občas se doma snažím napodobit to, co jsme jedli v mládí. Chuť surovin je dnes odlišná, ale alespoň trochu se pomyslně vrátím do osmdesátek.” – Dana
Na co dalšího si vzpomenete, když se řeknou osmdesátá léta?
„Na Spartakiádu. Té jsem se dokonce zúčastnila a taky na žvýkačky Pedro. Chutnají dnes pořád stejně, takže si ji občas dopřeju, abych zavzpomínala,” přiznává Ivana.
„Četl se Čtyřlístek a nečetli ho jen ti nejmenší. Přiznám se, že já taky!” – Lenka
Foto: Spartakiádní průvod po Letenské pláni. 1980
Nechranická, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
„Asi na hudbu. S partou jsme poslouchali disco a od toho se odvíjelo i bláznivé oblečení, co jsme nosili, to už jsem zmiňovala.” — Monika
„Chodila jsem na trvalou, takže já si vzpomenu na vlasy a účesy, které se nosily.” – Dana
„S klukama jsme poslouchali heavy metal. Dneska už mě to pustilo, ale po škole jsme každý den sjížděli desky. Bylo to skvělý a rád na to vzpomínám.” – Petr
Zdroj: respondentka Lenka, Monika, Petr, Ivana, Dana
Nový komentář
Komentáře
a kde jsou céčka?
Vzpomínám, že se hodně nosily šusťákové soupravy v různých docela výrazných barvách.
Já tedy nevím, v 80. jsem prožila pubertu. Sloteru jsem znala jen ze skříní babičky, já měla vše z bavlny, fáčoviny, plátna. Ano barevné, k tomu barevné náramky a náušnice. Trvalou jsem nikdy neměla, ale natáčky jsem občas použila, kdo měl "mokrou" byl in. Jídlo bylo normální, nijak ve mně negativní následky nezanechalo. Chlebíčky, saláty, smaženky, briošky, hranolky v Arbatu, langoše u stánku. Třetinková cola, Liberta, Olympus.
trvalá,jj, když nyní vidím fotky účesů jaké jsem nosila,tak se nad nimi usmívám
Auu, ty škrábavé sloterové šaty, co se v nich člověk zpotil dřív, než došel na autobusovou zastávku.
UHO a bílé ponožky v černých mokasínech byly pro mne strašákem už tehdy
Kdyby jenom kruhy v uších. Ale já vzpomínám na velké umělohmotné trojúhelníkové náušnice, které se tehdy nosily. Pokaždé jsem si vzpomněla na stádo krav s podobnými značkami na slechách.