Dozvěděla jsem se, že například ve Finsku má každé dítě v rodině už předem určen svůj vlastní prostor. Svoje malé království, ve kterém má vše, co potřebuje. Dítě domov rodičů  opouští ve svých 18 letech, kdy se staví na vlastní nohy. Finští rodiče podporují samostatnost a individualitu dětí se snahou maximálního rozvoje, který je předpokladem pro kvalitní život v dospělosti. A k tomu je potřebný vlastní prostor, pokoj který je přizpůsoben individuálním požadavkům a potřebám dítěte…

Jak to chodí u nás
    
V období masové panelákové výstavby, kdy architekti šetřili místem, jsem znala jen málo dětí s vlastním pokojem. V domě, ve kterém jsem kdysi žila, bydlela rodina se třemi dětmi. Protože měli malý byt, všechny děti se tísnily v malém pokojíčku.
    
Dnes je situace lepší. Bytové novostavby a současné řešení rodinných domů se snaží respektovat požadavky rodičů a zdravý vývoj dítěte. Mnohokrát se však stane, že rodiče mají problém s dispozičním a interiérovým řešením dětského pokoje. Další problémovou oblastí jsou i staré byty nebo domy, které nebyly původně přizpůsobeny aktuálním požadavkům rodin s dětmi.

Každé dítě má právo na svůj pokoj

Pokud je dítě ještě malé a vyžaduje pravidelnou péči rodičů, nejlepším řešením je ložnici rodičů dočasně rozdělit na dvě části: na prostor pro rodiče a dítě.

Prostor pro dítě tvoří většinou postýlka a úložná část. Postýlka by měla být v blízkosti rodičovského lůžka a měla by být umístěna tak, aby byla přirozenou součástí ložnice. Znamená to, že prostor pro dítě by neměl narušovat dispozici, efektivitu ani estetiku pokoje. Postýlka by měla být dostatečně prostorná, zdravotně nezávadná, bezpečná a pokud možno vyrobena z přírodních materiálů, například ze dřeva, které respektuje jakýkoliv typ interiérového řešení. Další důležitou součástí je klid a osvětlení. Ložnice by měla dítě izolovat od hluku a zároveň mu poskytovat dostatečné množství přirozeného světla. Postýlku se nedoporučuje umístit:

  • V ložnici s úložními prostory (narušujete spánek dítěte)
  • Pod okna ložnice (nevhodná bio-energetická zóna)

1. Řešení dětského pokoje v rodinném domku pro dítě školního věku

Ideálním věkem pro samostatný pokoj je období mateřské školy. V daném období dítě už  komunikuje a učí se samostatnosti. Kromě jiného se začínají projevovat i jeho povahové a charakterové vlastnosti, které by měly být respektovány při zařizování pokoje.

V první řadě je důležité, aby se dítě ve svém království cítilo příjemně a bezpečně. Pokoj by měl být rozdělen na:

  • Část lůžkovou (prostor pro spaní)
  • Prostor na osobní věci (úložný prostor na šaty a jiné osobní věci dítěte, které potřebuje k běžnému životu)
  • Prostor na hraní (část vyčleněna pro hračky a hry, dostatečný a bezbariérový prostor na zemi)
  • Prostor na učení (dětský pracovní stůl, na kterém může dítě např. kreslit - dítě se v tomto období učí skrze svoji kreativitu, kterou projevuje tvořivou činností)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.Dětský pokoj po rekonstrukci panelového bytu pro sourozence předškolního věku

Jak jsem už uvedla, i interiér by měl být přizpůsoben charakteru a věku dítěte. V první řadě jde o barevnost pokoje. Zde se doporučují hravé, veselé a pastelové barvy, které by však měly být přizpůsobené ostatním částem bytu nebo domu. Co se týče materiálového vybavení, nejlepší jsou přírodní materiály - dřevo a textilie, které jsou pro dítě bezpečné a dají se dobře udržovat. Přirozené osvětlení by mělo být vhodně doplněno osvětlením umělým. Centrální umělé světlo by mělo poskytovat stropní osvětlení, které je vhodné doplnit o osvětlení stolní nebo bodové. Významnou část tvoří podlaha. Doporučuje se používat kobercové, protiskluzové systémy. Vhodně zvolený koberec poskytuje dítěti bezpečný a zdravý prostor pro hraní. Koberec zvyšuje teplo a útulnost pokojíčku, je nenáročný na údržbu a dá se kdykoliv vyměnit. Tak jako ostatní součásti vybavení, i koberec by měl ladit s celým prostorem.

Pro dítě školáka nebo studenta je nejdůležitější pracovní prostor. Pracovní kout by měl dítěti poskytovat dostatečnou plochu na jeho práci, úložný prostor na studijní a jiný materiál, klid na soustředění a pochopitelně dobré osvětlení.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. Pohled do rodičovského pokoje v bytě s prostorem pro miminko

Základem je dobře zvolený pracovní stůl a židle. Stůl by měl být spíše větší. Systém Feng Shuei říká že “větší stůl podpoří sebevědomí“. Větší stůl poskytne prostor i pro počítač a dítě se může více realizovat… Co se týče výběru židle, ta by měla podporovat zdravé sezení, které šetří záda. V dnešní době je velmi populární místo židle používat fitt ball - pevný nafukovací míč, který kromě zdravého sezení poskytuje i příležitost „se při práci protáhnout“.
Úložný prostor je možno řešit policemi, šuplíky, krabicemi a dalším kancelářským, mobilním úložným systémem. Podmínkou je, aby byly „efektivní a vždy při ruce“.
Na pracovním stole by neměla chybět stolní lampa a nějaká květina, která eliminuje elektromagnetické pole z počítače.         

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4. Samostatný pokoj pro miminko v klasickém stylu - dominuje dřevo

Co dělat, když dítě nemá vlastní pokoj

Pro rodiče, kteří žijí v prostoru bez možnosti samostatného dětského pokoje, je vhodná dispoziční úprava bydlení. Ta je zaměřena na získání plochy pro dítě v daném prostoru. Dispozice se dají měnit několika způsoby. Vždy však záleží na půdorysu bytu a jeho charakteru. Pokud se dá s půdorysem manipulovat, pro vytvoření dětského pokoje stačí menší stavební úpravy nebo nadstavba ve formě galerie, která se používá u bytů s vysokými stropy. Dalším řešením může být manipulace s nábytkem nebo vytvoření posuvné stěny, tzv. roldor systémem, který prostor přirozeně oddělí.

Pár rad na závěr  

  • Pokud máte dítě, mělo by mít svůj vlastní prostor
  • Při zařizování nebo úpravách interiéru je lepší poradit se s odborníky. Ušetříte čas i peníze.
  • Součástí dětského pokoje by měli být i interiérové dekorace a vhodně zvolené řešení oken- rolety, žaluzie, záclony, závěsy…
  • Dětský pokoj by měl respektovat věk, osobnost a individualitu dítěte
  • Nezapomínejte, že pokoj pro dítě je součástí celku. Proto by měl harmonizovat s ostatním prostorem .

Foto: č.1, 2, 3 - Jana Labuťová, Jiří Vaněk

Reklama