Vzpomínám si na dobu, kdy byly moje dcery malé a často plakaly. Hlavně zpočátku jsem si nevěděla moc rady a snažila se všemožně plačící miminko utišit.
V průběhu několika týdnů jsem již ale dokázala spolehlivě rozlišit, co mi dítko svým pláčem oznamuje. Dnes to sice moc nechápu, protože miminkovský pláč všech dětí mi připadá v podstatě stejný, ale tehdy jsem opravdu měla ve svém mozku nějaký radar, který dokázal spolehlivě analyzovat důvod křiku mého dítěte.
Myslím, že takovým signalizačním zařízením je vybavena každá matka. A každá matka také na pláč svého dítěte reaguje tím, že se mu snaží od jeho trápení pomoci. Chová je, krmí, houpe a zpívá mu.
I já jsem to tak dělala, navzdory tehdy propagovanému názoru, že častým chováním a utěšováním si dítě akorát rozmazlím. V tomto ohledu jsem všechny chytré knížky ignorovala a řídila se svým instinktem a především citem.

Důvodů, proč dítě pláče, je celá řada. Zpočátku je pláč častější, protože je to pro dítě jediný způsob, jak komunikovat s okolím a dát najevo, že mu něco chybí. Dítě bychom nikdy neměli nechat plakat příliš dlouho, protože je pak těžší je uklidnit.

V prvních měsících je nejčastější příčinou pláče hlad. Ve chvíli, kdy dítě nakrmíme, zklidní se. Uměle živené děti mohou mít i žízeň, můžeme jim nabídnout trochu převařené vody z lahvičky.
Pro miminko je také velmi příjemné, když je pevně zavinuto a chováno. Rychle se zklidní a brzy spokojeně usne.
V tišení pláče jsou dobře osvědčené metody, předávané z generace na generaci. Chování, houpání, broukání a poplácávání dělají miminku náramně dobře a po chvíli již spokojeně vrní.

Vždycky se ale musíme pokusit odstranit případné důvody dětského pláče. Miminko může mít třeba opruzený zadeček, může mu být zima nebo horko, nebo může mít větry.
Hlavně větříky velmi trápí většinou novorozenců. Je to záležitost velmi bolestivá a tak může děťátko plakat poměrně dlouho a hlasitě. Rodiče by i přes to měli zachovat klid a být maximálně trpěliví. Mohou se pokusit jemně masírovat bříško, houpat, případně po poradě s lékařem podat bylinkový čaj.
Dalším důvodem nevysvětlitelného pláče může být příliš mnoho vzruchu. Dítě nemá rádo mnoho nových tváří najednou, dlouhé návštěvy a jakékoli vykolejení ze svého zaběhnutého rytmu. V každém případě by rodiče měli být maximálně trpěliví a laskaví.
Neměli by se obávat, že když budou své dítě konejšit a chovat, je rozmazlí.

Zdroj: Velká kniha o matce a dítěti
Autor: Elizabeth Fenwicková  

       
Reklama