Přečtěte si zajímavý názor na dnešní téma. Se svými zpomínkami i zkušenostmi se nám svěřila čtenářka s nickem Věrulinka a my jí děkujeme.
Zdravím a přeji krásný den. Téma hry a děti v dnešní době? Zcela určitě díky technice, která ovládá vše, tak i děti, dětské hry, které jsem hrávala, jsou zcela mimo mísu.
Převážně moje dětství jsem prožívala na Kladně, ono je to včera, rok 1955-1967. Ovšem na děti se myslelo, mezi domy uprostřed velikého travnatého prostoru měly děti pískoviště, nikdo dětem nebránil vstupu na trávník, jako je tomu dnes na sídlištích, tím myslím pražská sídliště. Jenom samý beton, pískoviště uprostřed betonových ploch. A nedej bože, jakmile děcko vběhlo na trávník, už někdo na něj hulákal,,jedeš z toho trávníku!"
Na míčové hry měly děti další místo vyhrazený, prostě bývalo to za mého dětství lepší. Dnešní děti jsou ale jiný, nemají zájem o hry, ale hlavně o počítače. Ne nemám proti tomu nic, na jednu stranu, je to dobře, doba je počítačová, ale na druhou stranu, by jim měli rodiče čas u nich eliminovat, totéž platí u televize.
Proto jsou dnešní děti obtloustlé, nepohyblivé, dovolím si říct líné. Jasně, za mého dětství nebylo počítačů, ba ani barevný televizor, vlastně naší generaci doma nic nelákalo, utíkaly jsme jako děti ven.
Když vyrůstaly moje děti, ještě tato lákadla nebyla, měla jsem to jednoduchý a hry jsem s nimi doma hrávala pravidelně, myslím stolní hry. A když pršelo, byly to príma chvíle.Třetí dítě Lucka, už měla hry do televize a samozřejmě, že by u nich vysedávala, ale měla smůlu: jdi ven a šmytec. Holky hrály hry, skákaly gumu, míčový hry, panáky, ale mám dojem, že to byla poslední generace her venku.
Další generace dětí už ani neví, co to je hrát venku nějaké hry. Bloumaly po ulici, v uších muziku a nechyběly jim ani cigarety v ústech, včetně mobilů, na kterých hrály hry. Pohyb žádný, pokud nebyl nutný. Když partička holek přepadla vrstevnici na kole, servaly jí z uší náušnice a ukradly kolo, ano tak utíkaly, měly holky pohyb. Až tak to dochází daleko, že děti místo aby si hrály, přepadly kamarádku ze školy, nebo pro dvacetikorunu starou babičku. Jímá mě hrůza, kam až to povede.
Když jsem šla v Praze po chodníku, proti mně parta kluků ze školy, bylo jich asi šest, ve věku 10-14 let, tak jsem od jisté události přecházela na druhý chodník, proč? Jednou mě zastavili kluci a chtěli cigarety. Nemám, nekouřím, zněla moje odpověď. Jejich reakce? Jdi do pr*ele krávo stará. A to jsem byla ráda, že mi ještě jednu nevrazili.
Díky Bohu, tady na vesnici jsou ti kluci zlatí. Neznají, ale slušně pozdraví, zírám. V Praze nezdravily děti, ani v jednom vchodě a to jsem je znala od peřinky.
Byla jsem mile překvapena na Silvestra o půlnoci, když jsme s manželem venku koukali na rachejtle. Šla parta kluků a nejen že pozdravili, ale taky popřáli do Nového roku, to by se mi v Praze nestalo. Samozřejmě nejsou všechny děti nevychovaný, díky rodičům, kteří se jim věnují.
Zdraví Věrulinka
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Co si o tom myslíte, milé ženy-in? Jste stejného názoru? Napište nám, jak jste si hrály vy, a jak si hrají vaše děti.
Nový komentář
Komentáře
mio — #31 jj, přečetla jsem si to a už se těším, jak budu na srazu s kámoškama dělat chytrou
femme — #30 to já taky ne, rodiče si odmysli
ale je to tam opravdu detailně popsané.
mio — #29 jj, je to ono, ale s rodiči jsem ji nikdy nehrála
femme — #28 Bébina — #27 Tady jsou pravidla asi nejvíc obsáhlá včetně té říkanky. My tomu říkali Krvavý dědek, ale jedná se o tu samou hru:
http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/archivvyzkumu/ddh/9798/1trida.pdf
Bébina — #27 krvavý koleno byla hodně oblíbená hra
zrovna nedávno jsme s kámoškou vzpomínaly, jak ta říkanka byla, každá si pamatovala kousek, ale dohromady jsme to už nedaly
Pamatuje si nekdo hru na krvave koleno? Bylo k tomu takove strasidelne povidani, jako ze spi na lozi z lidskych kosti, prikryva se lidskou kuzi a pak prvni hodina odbyla, lampa jeste svitila, druha hodina odbyla... a pak lampa zhasla...
Kuře — #24 tak to je bohužel pravda
OlgaMarie — #19 u nás na sídlišti postavili dětem zeď na hřišti. Děti si tam kopaly a o zeď hrály míčové hry. Zatrhli jim to. Na zeď namalovali, aby to děti pochopily, že tam můžou hrát jen tenis. Žádné dítě jsem tam tenis hrát neviděla... Kousek od hřiště jsou kurty...
Tanzánie — #22 Problém kroužků jsou často finance. Neplatím nic luxusního, ale i tak naše konto pláče a sténá.
Tanzánie — #22 To mi povídej, v zájmu "neflákání po ulici" je ve městě potřeba děti nacpat do kroužků, aby pak ta ulice byla vítaným rozptýlením, nikoliv nudou všedního dne.
A pokud jde o počítač, je to záležitostí rodičů, ono je fakt jednodušší dítě posadit k PC nebo televizi a naopak není lehké zabavit mírně mrzuté dítě, když nemůže jít ven. Přiznávám, že pokud jsem nemocná tak povolím i to PC i DVD. A můžu spát i klidně dvě hodiny v tahu.
femme — #17
Přesně tak, to že na ulici není tolik vidět hrající se děti, neznamená, že jenom dřepí u pc.
Dnes je spousta dětských aktivit a když se k tomu přičte škola, tak přes týden mají děti kolikrát čas si akorát večer napsat dom.úkol.
ToraToraTora — #20 přesně tak
sígři byli, jsou a budou, stejně jako normální děti provozující normální dětské hry.
Sígři byli i před padesáti lety. U dětí pozoruji, jak se tradiční hry naprosto plynule předávají ze starších na mladší a aniž bych dětem jakoukoliv vnucovala, bo už stejně neznám pravidla ani Honěné:), přijdou vždy s nějakou, že to hráli ve škole, atp Starší dcera to naučí mladšího bráchu, ten to naučí svou nejlepší kamarádku ve školce a řetěz nepřerušen jede dál. Souběžně s tím se nám tu procházejí party pubescentních výrostků neváhající Vás nazvat krávou, když nedáte drobný na čůčo.
L_B — #15 Také to tak černě nevidím. Čáp ztratil čepičku si děti hrají jak před 50 lety, gumu i panáka také, občas je i švihadlo. Co nevidím, je školka s míčem, není oč ho na sídlišti odrážet.
Věrulinka — #16 bydlime na Pze 9...
...predtim jsme bydleli na Pze 10 a tam to bylo obdobne (az na to hriste pro pubertaky)...
...a kdyz jedeme ke tchyni na Phu 4, tak tam taky maji pekne hriste a novy park...
.
rekla bych, ze pro male deti je hrist hodne - horsi to asi bude s vyzitim pro pubertaky - i kdyz ono i tech ruznych DDM a center volneho casu je v praze dost...jenom se o to clovek asi musi zajimat, popr. dojizdet...
dovolím si tak trochu nesouhlasit
není to o tom, kdo kde bydlí, ale o tom, jakou má, nebo měl, výchovu
L_B — #15 asi jste super pražská čtvrť, bohužel moje zkušenosti v Praze jsou takový, jaký jsem popsala
a to špatný
, jsem ráda, že jinde je to lepší
Verulinko, ja bych to tak cerne nevidela
- bydlime na prazskem sidlisti, kde jsou hriste v zeleni - dokonce i nove otevrene vloni (nejenom pro prtata, ale i pro pubertaky), obec se o to pomerne dobre stara...deti je tady venku moc a moc, jezdi na kole, malujou kridou, skacou panaka, hraji sipkovanou, na schovku, na honenou, "lovi ryby" v rybnicku, atd...
dokonce i pubertaci tu kazdy vecer hrajou fotbalek na fotbalovem hristi...
(kdyz si clovek odmysli ten slovni doprovod, tak je to fajn:) )
...o kousek dal nam vyrostl novy lesopark, takze tam jezdi hodne lidi na kola a brusle - kdo chce, tak ma vyziti hodne...
.
my mame decka zatim male, tak chodi ven jenom pod dozorem, ale predpokladam, ze az odrostou, tak tu budou litat taky...
.
btw. ani jsem nevedela, ze na skakani gumy se pouziva jina nez pradlova guma...to budu muset obhlednout hrackarnu...

a taky budu muset zapatrat v pameti, jak se vlastne ta guma skace a tu svihadlovou a micovou skolku taky - si to uz vubec nepamatuju a cas, kdy by se to mohla dcera naucit, se neuprosne blizi...:)
Hodně různých stolních her jsem pak poznala, když u nás otevřeli asi v páté třídě družinu. Kromě Člověče a dámy jsem se naučila i šachy. Nesmím zapomenout ani na karty - černý petr, vole lehni, zelená louka, dudák, přebíjená. Prší a sedmu, žolíky a kanastu jsem se naučila až v dospělosti, pexeso až s vlastními dětmi
. Taky jsem trochu fušovala i do mariáše.
A taky jsme hodně hrávali míčové hry. Na hřišti nebo na silnici, to bylo jedno, hlavně když nás bylo víc, než jeden. Hrálo se na třetího, na jelena, vybíjená, fotbálek na jednu branku, pozdějii volejbal.
Když to tak uzavřu, tak musím přiznat, že jsme byli pořád v pohybu, žádné obezity
.
mio — #12 ano, děti jsou nejkrásnější, když večer usnou.