Patrně se bude již od útlého věku pokoušet pokořit nějaký vrchol, vykonat něco, co jiný nevykonal, a podobně.
Jde-li o holčičku, budete denně řešit anabázi: „Tohle si do školky na sebe vezmu, a to ne... přesně tuhle čepici chci mít k této sukni...“ a tak dále.
Bude mít domeček pro barbíny ve stylu, který by jí záviděla nejedna celebrita. Možná sama navrhne svůj pokojíček a vám garderobu.
Mezi Vodnářkami je mnoho módních návrhářek, kontroverzních vizážistek i architektek.
Nebojí se experimentů jak v životě, tak i v oblékání či bydlení.
- Kým je?
Ať je Vodnář velký, nebo malý, jeho nevětším zájmem je svět. Svět zážitků, dobrodružství a poznání. Je revolucionářem, který miluje pokrok, a většinou se nebrání změně. Velice rychle přemýšlí a je bystrý. Mnohdy ale podceňuje učení, které ho netěší. Vodnář není důsledný, ale paradoxně mu dělá dobře, když druzí jsou.
- Čím vyniká?
Vodnář není zpátečník, který není přístupný rozumnému slovu. Je ale těžko uchopitelný. Stále je v pohybu, i duševně. Jeho pozornost se obrací k zážitkům a tomu, co ještě nezkusil. Patrně ho budete permanentně odněkud sundávat nebo lovit. Rád riskuje. Vyniká v komunikaci.
- Co po něm nechtějte?
Nesvazujte Vodnáře. Jakmile bude mít pocit, že něco musí, bude hledat způsob, jak to nedělat, a to i v případě, že je to pro něho dobré. Vodnář se bytostně bojí ztráty svobody. Nechtějte po něm opakování stejných úkonů.
- Jak vás vidí?
Jako něco, s čím žije. Bude milý, zábavný, hovorný a veselý. Chce ve vás vidět parťáka do nepohody, který ho nesvazuje. Může ve vás vidět vzor. Dívá se novýma očima, a tak na vás bude hledat to, co ještě nezná.
- Jaký volit přístup?
Dejte mu pocit svobody a dojem, že rodina je jeden velký zábavní podnik. Nesmí se nudit, jinak vymyslí nějakou lumpárnu.
Potřebuje podněty, nové zážitky, výlety, návštěvy a hlavně možnost volného pohybu. Určitě bude sportovní typ.
Vaše malá Vodnářka si jistě nejlépe vyhraje s nůžkami a vašimi šaty, s korálky a domečky, které bude doplňovat originálními nápady.
Včera jste si mohli přečíst o malém Kozorohovi ZDE.
Zítra připluje Rybí potěr. :-)
Nový komentář
Komentáře
Vodnář se bytostně bojí ztráty svobody. !!
Jsem Vodnář a poznávám se v tom, i když už dítě nejsem (ale byla jsem, že
).
Sedí na mě, že jsem docela dost riskovala. U babčy na chalupě bylo ve štítu přimontováno elektrické vedení a z okna na něj šlo lehce dosáhnout. Koketovala jsem s nápadem, že zkusím, co se stane, když na to šáhnu (rodiče mi to zakázali).
Taky mi voněl prací prášek a chtěla jsem ho ochutnat.
Nebo jsem jednou vyzkoušela, co se stane, když zmlátím mladší sourozence vařečkou.
Též jsem zkoušela, jestli se znovu utrhne ucho/madlo od žehliče, pokud se na něj znovu pověsím.
Nebo jsem jako neplavec skákala do řeky s kruhem u kotníků (toto málem nedopadlo dobře, museli mě lovit).
Domečky, korálky jsem měla ráda, taky jsem hojně šila oblečení pro barbíny. Mámě jsem oblečení nestříhala, ale lezla jsem s nůžkami pod stůl a stříhala okraj ubrusu.
"Jakmile bude mít pocit, že něco musí, bude hledat způsob, jak to nedělat, a to i v případě, že je to pro něho dobré."
- tohle na mě sedí ještě dnes. Např. ráda umyju nádobí, ale musí mě to napadnout samotnou. Pokud mě k tomu někdo "pošle", je to pro mě nesnesitelná otrava, stává se to vlastně úkolem a povinností. Udělám spoustu věcí, ale nikdo mi o ně nesmí říkat.
Tohle byl problém i celá školní léta, kdy jsme se stále MUSELI něco učit. Samozřejmě jsem celou ZŠ, SŠ, VOŠ i VŠ hledala způsob, jak se tomu učení vyhnout a přesto prolézt.
V dětství jsem zas dostala jedny botičky, strašně se mi nelíbily, ale nosit jsem je MUSELA. Tak jsem si vlezla na houpačku a při každém zhoupnutí jsem špičkami dřela o zem, až jsem ty botky úplně zničila.
Když jsem po letech řekla mámě, jakým způsobem jsem je okopala, nemohla se udržet smíchy.
Vzhledem k tomu, jak moc mi vadí, když něco musím, oblíbila jsem si větu jednoho profesora a taky se jí snažím řídit:
Člověk nemusí nic - jenom umřít.
Tak já doma nemám malýho, ale velkýho Vodnáře, ale na něj to teda sedí takřka všechno. Hlavně ta potřeba neustálého pohybu, zážitků atd..jak je chvíli doma "stojatá voda", tak je celej nesvůj..
Máme doma malého Vodnáře... za necelý měsíc bude slavit první narozeniny.
Je to přirozený smíšek - směje se na všechny, až na okamžiky, kdy ho dám do ohrádky... To bude asi upozornění na to, že má rád svobodu - pohybu především :-)
Při přebalování mu musím dát nějakou "hračku", jinak lumpáren vymyslí na každém prstu deset :-D
Jo, každý jsme nějaký a my toho našeho malého Vodnáře milujeme :-)
mám holčičku Vodnáře, ta ale nikdy neřešila, co se hodí k čemu a na Barbíny si teda fakt nepotrpěla
ale jinak ten zbytek na ni sedí, jak pr... na hrnec 
Jsem Vodnářka a moje dcera taktéž,já se přesně vidím jako malá,měla jsem spoustu panenek,šila na ně dělala jsem s nima módní přehlídky,na dovolenou jsem měla zvlášt kufr plný panenek,který mi rodiče museli vzít,to jsem si vždycky vybrečela.Také jsem šla UMPŠ.Moje dcera je sportovně založená a o panenky nejevila nikdy zájem.Miluje přírodu a koně,kterým se věnuje od 10let.Profesioálně trénuje koně a jezdí parkur.Abych nezapomněla mijuji svobodu a nezávislost.když mi někdo něco přikazuje nesnáším.Jinak jsem rozmazlený fracek,to mi říkali rodiče i můj muž mi to také občas řekne.
Taky musím napsat, já jako vodnářka se trochu poznávám a malý syn vodnář, to je dílo popsané výše
, touha v něčem vyniknout, to je přesně ono. Nevím jestli je to stejným znamením, ale určitě nm vše njak líp a samo než s dcerkou, která je štírek.
Mam syna Vodnare a sedi na nej v podstate vsechno... Jelikoz jsem sama Rak, je to pro me docela vyzva, uz jako miminko nebo batole byl pro me jednou velkou zahadou. Moc jsem nechapala, proc co dela... Ale myslim, ze uz si na sebe pomalu "zvykame" za ta leta
. A ze jsem se i od nej diky tomu neco naucila...
Tak tohle: "Nesvazujte Vodnáře. Jakmile bude mít pocit, že něco musí, bude hledat způsob, jak to nedělat, a to i v případě, že je to pro něho dobré. Vodnář se bytostně bojí ztráty svobody. Nechtějte po něm opakování stejných úkonů." je přesný!!! To ostatní mi nic moc neříká, ale tahle slova na mne sedí! A bohužel se to týká také práce a pracovních povinností. Jakmile se práci naučím a stane se rutinou, přestává mne bavit a zajímat a chodím do práce s nechutí.
já a sport se navzájem respektujeme - já vím, že nějaký sport existuje, a on mě nechává nečinnou
kvůli dcerce se přinutím na kolo, plavání, v zimě brusle, sáňkování - a někdy mě to i baví. ale jinak já sport 
zato dcera je pořád v pohybu
Na moji dceru to sedí, ale je fakt, že do sportu taky tak trochu z donucení
tak dcera odpovídá jen v něčem.
rozhodně sport néé. je to pro ní sprosté slovo a jedničky z tělocviku jen za docházku.
určitě nerada riskuje. pro ní bývá i problém se zeptat na cestu.
jinak zvládá naprostou originalitu. maluje všemi možnými způsoby a její koláže
Taky mám doma syna Vodnáře a zároveň jsem i já Vodnářka, horoskop na něho opravdu sedí a hlavně ta svoboda a nejvíc sedí tento odstaveček - Stále je v pohybu, i duševně. Jeho pozornost se obrací k zážitkům a tomu, co ještě nezkusil. Patrně ho budete permanentně odněkud sundávat nebo lovit. Rád riskuje. Vyniká v komunikaci. To je naprosto přesné .
Jsem zvědavá i na zítra na Ryby, to je můj druhý syn.
Jak vás vidí? Může ve vás vidět vzor...
Vzpoměla jsem si, jak na letišti v Atlantě mě vnučka pošeptala do ucha: "Babičko, že mě naučíš kouřit."
Trochu povyrostla a za vzor mě nepokládá. Když jsem se v jednom městě zula a šla si smočit nohy k jednomu vodotrysku, dělala, že ke mně nepatří...
Tak tohle na syna sedí jak p*del na hrnec a to na 100%,vidím ho úplně ve všem.
ahoj míšo. díky za krásné čtení po ránu. musím uznat, že já, ačkoli jsem vodnář, tak od mala jsem neřešila oblékání a vůbec ne panenky. jinak zbytek sedí naprosto přesně. a moje dcerka si s panenkami taky nehraje (radši hokejku a pod.), ale řeší pořád, co s čím ladí, co jí sluší,... a i ona touží po svobodě a o vše se zajímá - stejně jako já. takže život se mnou asi taky není pohádka.jinak nabývám dojmu, že moje dcerka má opravdu hrozně moc z kozoroha a dost z vodnáře, ve kterém je narozená.