
Aby to bylo opravdu výhodné, nakupuji látky ve výprodeji, nebo přešívám oblečení, které jsem vyřadila.
Vždy se chvíli dívám na látku, na vzor, materiál, kvalitu a představuji si, jak by to vypadalo, kdyby z toho byla např. sukně a jak bych se v ní asi cítila. A když si řeknu, že se látka na sukni z nějakého důvodu nehodí, tak si ji představím třeba na kalhotách.
Takto, vylučovací metodou, přijdu na to, co budu šít.
Na materiálech moc nezáleží, jen umělinu bych moc nedoporučovala, obzvlášť v létě, protože se pod ní může kůže zapařit.
Co se týká střihu, tak ten většinou nepotřebuji. Jako předlohu si vezmu nějaké koupené věci, o kterých vím, že dobře sedí a obkreslím jednotlivé díly na papír, přišpendlím je na látku (samozřejmě až po tom, co je upravím tak, aby vyhovovaly mé představě) a vystřihnu. Nesmím zapomenout přidat tak dva centimetry na švy. A pak už se jen jednotlivé kusy 
Protože nejsem vyučená švadlena, tak si neumím jen někoho změřit a hned ušít oblečení. Musím průběžně zkoušet a upravovat.
Naštěstí to není problém, protože dcera se velmi ráda předvádí před zrcadlem.
Na šití není nic těžkého. Dokáže to každý, chce to jen trochu cviku.
Kromě oblečení se dají ušít i doplňky, jako batůžky, bodybagy, kabelky, kloboučky atd ... nebo třeba přehoz přes postel.
Fotoalbum s více ukázkami tvorby autorky najdete ZDE
Nový komentář
Komentáře
Simba: Jé, to já bych šicí stroj brala hned.
maki: Taky moc šít neumím, šicí stroj jsem dostala od rodičů jako naprosto nevhodný dárek. Takže nakupujeme pro
v akčních slevách, v sekáči jen když byla ve věku do školky.
Ze sekáče mám na malou oblečení opravdu hodně, hlavně tepláčky, mikinky, ale i spoustu různých triček a bodýček. Je to všechno kvalitní a taky se tam nebojím třeba kožní reakce nebo zapuštění barvy, protože vím, že je to všechno už nejmíň 10x prané.
Si dobrá,to já bych asi nezvládla jednou jsem to zkusila a zasekla se mi jehla ve stroji,tak jsem si to nechala ušít u své kamarádky a dělám to dotedka.
myslím, že našim dětičkám sluší téměř cokoli...
Gumídek: Jsem na tom úplně stejně
Já jsem se bohužel nikdy nenaučila šít.
taky jsem sila na deti, kdyz byly jeste male. oteplovacky, bundy, plateny kalhoty... chodila jsem do prace a divim se dnes, jak jsem to mohla stihat...
Já taky kdysi šila, ale myslím, že když obejdu sekáče, tak nakoupím levněji, než když spočítám látku, nitě a čas :-(
Já šila na děti když byly malé a byly to docela povedené kousky. Třeba manžestrová bunda mojí dcerky byla
Teď se mi už ani nechce, ani nemám čas. Taky by to nikdo nenosil
zemim: To máš teda fakt štěstí na férovou ženskou. Závidím
Můj kamarád jednou šil čtyřletému synkovi kalhoty.Na stůl si dal látku,hošíka na ni položil a obkreslil.Kalhotky se,dle kamarádova soudu,povedly,jen se v nich ten maličký nebožáček nemohl vůbec hýbat.
Eva_Fl:
hele, brepto - bundu jsem nejen ušila, ale už i vyprala, víš??? A visí na radiátoru a pomalu se suší....
aby ji dcéra mohla nosit, až uhodí kruté mrazy - ráno byla 0
.
.
Ale pravda - 7 hodin práce u stroje - to se jeden zapotí
Plně souhlasím se Žábinou, také chodím ráda hrabat. S šitím je to horší a látky jsou dost drahý, takže neriskuju výsledek a raději nakoupím v hrabáku.
Kdo umí šít,klobouk dolů, pro nás ostatní je jistější a hlavně rychlejší zajít do hrabáku..a hrabat..a hrabat...
a třeba najít něco fakt pěknýho, z čeho mám pak úplně stejnou radost
, jako kdybych to ušila...
A jeste jsme mohli u jidla slapat - ve volnych chvilich!
sarobrouk: sici stroj je senzacni!
Kdyz jsem byla chuda, dali jsme na nej prkno, starej ubrus - a kuchynsky stul byl na svete.
Potom jsem se na stul zmohla, ale chybel stolek pod TV, sup TV na stroj!
já těď taky šila...skončilo to v koši
My jsme šití nikdy na základnce neměli, jen vaření a pracovky, takže ráda vařím a kolem šisího stroje mé matky chodím obloukem, bojím se ho. Ještě že jsou ty sekáče.
Saturninka: uz se susi na radiatoru!?
To jsi se u toho tak zapotila, az to navlhlo?