Smíšený romsko-český pár manželů už dlouho bojuje o své dva syny Milana (5) a Adama (7). Proč? Zde je jejich příběh...

První dítě se paní V. narodilo, když jí bylo 18 let. Otec má slovenské občanství. Rodiče i se synem žili v bytě s matkou paní V., v romském ghettu na okraji menšího českého města. Adam se narodil předčasně a od narození byl mentálně i tělesně postižený. Matka s ním docházela na odborná vyšetření a na rehabilitaci. Aby měla rodina klid, rozhodla se přestěhovat na Slovensko k příbuzným svého manžela.

Dítě i matka však mají české občanství a na Slovensku si museli zdravotní péči hradit. Kupovat drahou speciální výživu pro Adama, trpícího intolerancí na kravské mléko, či s ním docházet na rehabilitaci, bylo pro rodinu neúnosné. Následovalo odebrání dětí z rodiny a jejich umístění do ústavní péče.

Děti tak byly těžce potrestány za chybu, kterou rodiče udělali. Podle obhájců lidských práv svou vinu nese i český stát, který mladé matce se zdravotně postiženým dítětem neposkytl dostatečnou podporu, odbornou terénní podporu a poradenství, nepomohl zajistit stabilní bydlení.

U mladšího zdravého dítěte nedostala rodina vůbec šanci ukázat, že by jej byla schopna vychovávat. Obě děti byly od sebe odděleny, prakticky se neznají. Kontakt rodičů s dětmi byl z důvodu provozního řádu ústavního zařízení značně omezený.

Po dlouhou dobu nebylo dětem umožněno pobývat v domácnosti rodičů z důvodu kvůli krátkodobému výskytu plísně v koupelně či topení pevnými palivy. Soud i orgán sociálně-právní ochrany však podle nich a jejich zastánců hledal vždy spíše důvody, proč děti do rodiny nevrátit, než cesty, jak rodinu podpořit.

Rodinu se pravděpodobně podaří opět slepit. Děti už budou navždy poznamenány roky strávenými v ústavních zařízeních.

Šťastný rodič s dětmi

Foto z dílny slovenské umělkyně Tamary Moyzesové z výstavy Rodinná pohoda

Kritici: Odebírání děti je často oblíbená zkratka

Odebírání dětí z rodin je v Česku oblíbený přístup některých úřadů. Podle kritiků, i přes praxí ověřené důkazy, jde o postup mající v drtivé většině případů za následek totální rozklad postižené rodiny, narušení přirozených emočních vazeb dítěte a závažné problémy při jeho socializaci.

Množství dětí vyrůstající v anonymním a v důsledku toho patologickém prostředí ústavů je v České republice alarmující - 60 z každých 10 000 dětí do 3 let. Aktuální výzkumy problematiky dětí umístěných do ústavní výchovy v zemích EU ukazují, že je počet dětí do 3 let umístěných do ústavní výchovy mnohonásobně větší než v dalších srovnatelných státech Evropy.

Ze 33 evropských zemí je v ČR počet dětí do 3 let umístěných v ústavech vůbec nejvyšší, podobná situace je i u dětí starších 3 let umístěných v dětských domovech - vyplývá to z výzkumu profesora Kevina Browna z University of Birmingham, realizovaného v letech 2003-2005. V současné době je do ústavní výchovy umisťována více než polovina dětí z důvodu nepříznivé sociální situace rodiny a další třetina z důvodů zdravotně-sociálních, přičemž romské děti tvoří velice významné procento z celkového počtu dětí umístěných do ústavní výchovy. Většinou se tedy nejedná o děti opuštěné, sirotky nebo o děti týrané či zneužívané, ale o děti z chudých rodin.

„Umístěním dítěte do ústavní výchovy řeší mnohdy pracovníci sociálně-právní ochrany dětí a mládeže situaci, která by byla řešitelná intenzivní sociální prací s ohroženou rodinou - podporou, asistencí, nácviky, doučováním dětí, avšak na níž v důsledku pracovního přetížení nemají tito sociální pracovníci kapacitu. Síť služeb pro podporu rodin je nedostačující a spolupráce státu a neziskových organizací se rozvíjí jen pomalu,“ uvedla Lucie Jamrichová, která se podílí na výstavě Rodinná pohoda, jež se touto problematikou zabývá.

Obhájci lidských práv zvou na výstavu

Rodinná pohoda
Informační a kulturní centrum NTM, Nostický palác, Ministerstvo kultury ČR,
(Maltézské nám. 1, Praha 1)

Vernisáž: úterý 21. dubna od 18 hodin
Trvání: Od 22. dubna do 10. května 2009

Výstava současného umění Rodinná pohoda poukazuje na problematické aspekty odebírání dětí ze sociálně slabých rodin a jejich umísťování do ústavní péče. Na výstavě organizované občanským sdružením Vzájemné soužití ve spolupráci s Národním technickým muzeem vystavuje přes 22 českých, slovenských, srbských či izraelských umělců a umělkyň. Prezentovaná díla kriticky reflektují problém odebírání dětí a poukazují na neblahý vliv zásahů úřední moci do rodinných vztahů.

Myslíte, že české úřady příliš často odebírají děti rodinám, nebo to je jen hysterický povzdech ochránců lidských práv, kteří potřebují kauzu?

Reklama