Mateřská dovolená je jedna velká výzva, kdy nic nejde podle plánu. Spousta maminek navíc cítí obrovský tlak na dokonalost, a to nejen ze sociálních sítí. Jak se s tím vším vyrovnat, radí peer konzultantka Hana Hetlinger z neziskové organizace Úsměv mámy, která se společností Philips spolupracuje na kampani Pečujme spolu.
V současnosti se hodně mluví o tom, že péče o miminka by se měla sdílet spravedlivěji. 3 ze 4 otců by si dokonce přáli se do rodičovských povinností více zapojovat, ale buď neví jak, nebo se bojí kritiky. Jak by o společné péči měly páry komunikovat, aby to fungovalo lépe?
Jen málo rodičů komunikuje o rozdělení péče před narozením miminka, což je škoda. Páry se většinou jen domluví na tom, kdo zůstane s miminkem na mateřské, potažmo rodičovské dovolené, ale předem se nepřipravují na dennodenní aktivity, jako je krmení a koupání ani na to, kdo a jak se zapojí do péče o domácnost. Zpravidla totiž péče o miminko zabere mnohem více času a energie, než si novopečení rodiče umějí předem představit, a když se přenastavují původní pravidla za pochodu v době, kdy oba rodiče jsou vyčerpaní a nevyspalí, bývá to častá třecí plocha a zkouška vztahu. Samozřejmě nejde dopředu předvídat všechny situace, které mohou nastat, ale bylo by dobré si před narozením miminka domluvit alespoň pravidelný odpočinkový „čas pro sebe“ obou rodičů. Tyto chvíle by neměly být vyplněny činnostmi, na které v průběhu dne nebo týdne není čas, ale opravdu aktivitami, které jsou věnovány sebepéči.
Zpočátku bývají s miminkem převážnou většinu času maminky. Tatínkové by se opravdu rádi více zapojili, ale nevědí jak, protože miminko se většinu času buď krmí, což zpravidla zajišťuje maminka, nebo spinká. Jak děťátko roste, podíl společně tráveného času a péče tatínků se zvětšuje, děti si více hrají, jsou komunikativnější a rozšiřuje se množství aktivit, které je možné s potomkem podnikat. Maminky oceňují, když se tatínek zapojí do večerního koupání, uspávání i utěšování, protože po celém dni vyplněném pláčem už maminkám tečou nervy a tatínkové večer mají více trpělivosti a energie dětský pláč zvládat. A je pravda, že většímu zapojení tatínků mnohdy brání to, že maminky zasypou tatínky různými výtkami na způsob péče. Například na výběr oblečení, nevhodné kombinace barev, nedokonalé pověšení prádla, příliš riskantní aktivity nebo velký hluk při společné hře, nepořádek v koupelně po vykoupání miminka apod. Tatínkové pak uvádějí, že nemají chuť znovu aktivitu opakovat a snažit se část péče převzít, protože jsou za svou snahu kritizováni. Může se tak roztočit spirála nedorozumění, kterou je těžké přerušit.
Maminky by se zkrátka měly oprostit od detailů a maličkostí, ve kterých spatřují nedokonalost, a měly by ocenit to, že se tatínek zapojí. Pokud mamince vadí, že tatínek oblékne dítěti na pískoviště bílé sváteční oblečení (což může být opravdu na infarkt), ať ho pro příště schová tak, aby ho tatínek nenašel. A ať ho ocení, že s dítětem tráví čas, hraje si s ním, učí ho nové věci a že měla možnost si na pár hodin odpočinout. Je důležité vnímat ty pozitivní věci a nezabývat se tím, co ve vztahu není podstatné.
Maminky, kterým se právě narodilo první dítě, často samy neví, co potřebují, nebo co potřebuje miminko. Jak jim tedy okolí může pomoct?
Pro každou maminku znamená pomoc něco jiného – jedné pomůže vzít její miminko v kočárku ven, pro jinou je největší pomoc úklid domácnosti, pro další to může být uvařené jídlo – maminky často nemají energii si vařit kvalitní jídlo a odbývají se. Velká pomoc může být i jedna noc kontinuálního spánku bez buzení týdně. Určitě je důležité se maminky zeptat a nevytvářet si domněnky, nebo ji nutit do něčeho, co sama nechce.
Pokud si maminka není jistá potřebami miminka, je dobré jí nabídnout vlastní zkušenost, říct jí, co vám pomohlo. Je ale třeba mít na mysli to, že každé miminko je jiné a to, co fungovalo vám, nemusí být vhodné pro ni. Proto neexistuje žádná univerzální rada. Maminku je potřeba podpořit v jejím sebevědomí a uklidnit ji, že žádný učený z nebe nespadl a že oba, ona i miminko, se vzájemně učí. A že je normální být nejistá a ptát se.
Jak si maminky v dnešní době mohou najít více času pro sebe?
Určitě je potřeba si o volný čas říct a nečekat, že nám ho okolí aktivně nabídne. Třeba si partner nebo prarodiče myslí, že je maminka spokojená s miminkem doma a žádný čas pro sebe ani nechce. Pak je také třeba zaměřit se na způsob trávení „volného času“. Mnohdy totiž maminky dohánějí úklid domácnosti, nákupy a resty, namísto aktivity, kterou by si dobily svoje vlastní baterky. Je těžké nechat některé věci být, ale je to stejné jako s baterkou v autě. Energie klesá a klesá, pak se rozsvítí varovná kontrolka, a pokud ji nedobijeme, energie zkrátka dojde a auto nepojede. A to se v mateřství a partnerském vztahu může projevit vyčerpáním, pláčem, hádkami a výbuchy vzteku na dítě nebo partnera. To přece nikdo nechce. Maminka by měla mít na paměti, že ona je na prvním místě a měla by o sebe pečovat minimálně tak, jak pečuje o miminko.
V současnosti máme velké štěstí, protože máme doma spoustu užitečných spotřebičů, jako třeba myčku, pračku nebo robotický vysavač, a ty nám usnadňují každodenní život. Existují třeba i nějaké chytré chůvičky, které by maminkám zjednodušily péči o miminko?
V posledních letech se technologie obrovsky posunuly. Dnes už v obchodech najdeme například chůvičky, které dokážou sledovat dech dítěte, nebo dokonce využívají umělou inteligenci. Jedna z nejpokročilejších na trhu je novinka Philips Avent Premium Connected, která využívá AI k rozpoznání příčiny pláče – odhalí, jestli je dítě unavené, bolí ho bříško, má hlad, cítí se nepříjemně nebo je podrážděné, aby maminka mohla situaci vyřešit hned. Pomáhá ale i těm, kdo miminko jen chvíli hlídají a neznají ho tak dobře. Technologie SenseIQ, která je v chůvičce zabudovaná, sleduje pohyb milionů pixelů a analyzuje dech dítěte bez potřeby dalšího příslušenství. Automaticky zaznamená každý spánek, vytváří přehledy a pomůže vám lépe porozumět spánkovým cyklům i času, kdy je vaše miminko vzhůru. Je to skvělá pomůcka pro klid rodičů.
S novými technologiemi souvisí také sociální sítě. Dnes už víme, že to, co na nich lidé ukazují, je často od reality hodně vzdálené. Co byste poradila maminkám, které mají tendenci se srovnávat s dokonalými fotkami na Instagramu a cítí se pak špatně?
Nesrovnávat se! Je třeba si uvědomit, že je to jen divadlo, pozlátko a vysněný svět a s tím skutečným to nemá nic společného. Vždyť se může maminka podívat na svůj profil – dává tam pravdu, nebo skutečnost taky upravuje tak, aby na ostatní působila lépe? Dělají to tak přece všichni, upravují svůj mediální obraz podle toho, jak chtějí působit na druhé. Mnoho maminek u sociálních sítí relaxuje a dělá jim dobře alespoň se dívat na ideální svět, kde neexistují hory poblinkaného oblečení a použitých plínek. Pokud se ale maminka při brouzdání na sítích cítí špatně, má výčitky, nebo pocity méněcennosti, není dobré na nich trávit moc času. Je dobré si dát limit, kolik minut na nich stráví, a hlavně si dobře vybírat obsah, koho a co na nich sleduje. Zbytečně se tím nestresovat.
A co dělat, když vám nevyžádané rady dává vaše okolí?
To je vždy hodně těžké, protože to bývají rady od lidí, které máme rádi a nechceme s nimi jít do konfrontace nebo se jich dotknout. Určitě je dobré být asertivní – říct „slyším, že mi chceš pomoct a myslíš to dobře, budu o tom přemýšlet, ale teď to chci zkusit po svém“. Nesnažit se zavděčit a nejít proti svým pocitům nebo přesvědčení jen proto, že to chce někdo jiný. To se nikdy nevyplatí.
Někdy, když slyším, jak moc náročná je péče o děti, říkám si, jestli vůbec chci být matkou… Co je podle vás to nejkrásnější, kvůli čemu stojí za to překonat všechny náročné situace spojené s rodičovstvím?
Láska. Pocit, že vás někdo bezmezně a bezvýhradně miluje a vy úplně stejně milujete jeho. Rodičovství je náročné a skutečně neexistuje jediný racionální důvod být rodičem, ale emocionálně vás to může obohatit tak jak to nic jiného nedokáže. Děti umožní osobnostní rozvoj, kterého není možné dosáhnout nijak jinak, protože nám nastavují zrcadlo našich vlastních vnitřních konfliktů a „donutí“ nás je řešit.
Do partnerského vztahu pak narození dítěte přinese úplně jinou dimenzi radosti ze společně strávených chvil. Pýcha rodičů při prvních krůčcích a slůvkách, jeho provázení při průzkumných výpravách za objevy světa kolem nás a sledování čiré dětské radosti při objevení kamínku nebo peříčka, to je něco neopakovatelného, co většinu rodičů stmeluje a dává jejich vztahu nový náboj. Mnozí rodiče také uvádějí, že si mnohem více váží svého partnera, když ho vidí, jak si hraje s jejich dítětem, nebo o něj pečuje.
Jak dítě roste, rozšiřuje se také okruh přátel a známých, kteří přicházejí s kamarády ze školky a ze školy, a nová rodina se stává součástí širší komunity.
No, a ze své zkušenosti můžu dodat, že po narození dítěte si také rodiče mnohem intenzivněji užívají a více si váží společně strávených chvil o samotě.
Zkrátka, věřte mi, stojí to za to!
Více informací naleznete na stránkách pecujme-spolu.cz a nové technologie, jako je chytrá chůvička, si můžete prohlédnout i zakoupit na webu philips.cz.
Nový komentář