únava z nevyspání
Skřivani? Ne, sovy. Zajímavý trend u dospívající mládeže potvrdili australští odborníci. Děti přestávají být synchronizované s okolním světem a žijí v neustálém časovém skluzu. Alarmující zjištění potvrdili vědci i v dalších vyspělých zemích.

Na chování a činnostech současné mládeže se podepisuje nedostatek spánku, způsobený vnitřními hodinami, které z ní dělají „noční ptáky“. Většina dospívajících dětí tak vstává v průměru o dvě a půl hodiny dřív, než to vyžaduje jejich přirozený rytmus.

Australští vědci studovali spánek několika stovek studentů středních škol během školního roku a o prázdninách. Zjistili, že o prázdninách spí v noci víc než devět hodin a během školního roku se musejí spokojit s méně než osmi hodinami.

Už předcházející studie přitom prokázaly, že devět hodin spánku je pro dospívající mládež optimální. Pokud spí kratší dobu, jsou podrážděné, nepozorné, zasmušilé, chybí jim energie a převládají u nich negativní postoje k okolí i k sobě samým. Každý člověk má sice geneticky dané, zda je sova, nebo ranní ptáče, ale hormonální změny v době dospívání (adolescence) mají vliv na to, že mladá generace chodí spát později a později také vstává, jestliže to jde.

Za vše může podle všeho hormon melatonin, právě ten totiž organizmu signalizuje, že je čas na odpočinek. V pubertě se tento hormon uvolňuje později večer. Jeho uvolňování ale brzdí i umělé světlo (má tendenci snižovat množství vyloučeného hormonu) a počítače, které mnohdy mladým lidem brání poslouchat vlastní potřebu spánku.

Rodiče mohou zasáhnout jediným způsobem. Ztlumit světlo a vypnout dětem počítač nebo televizor hodinu před tím, než mají ulehnout.

Jak jsou na tom se spánkem vaše děti?