Umělé oplodnění bylo doposud pojímáno pouze jako léčba neplodnosti a tudíž ho mohla podstoupit jen žena, jejíž partner podepsal, že bude otcem takto získaného dítěte. Legislativní úprava tak nepovolovala získat potomka umělým oplodněním například lesbickému páru nebo osamělé ženě.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová proto do nového návrhu zákona o zdravotnických službách včlenila úpravu, která by nadále povolovala asistovanou reprodukci i ženě bez partnera. Odpůrci návrhu ovšem argumentují právem dítěte na to, mít otce. Takto narozené děti by totiž byly vlastně dětmi bez táty. Samozřejmě, že i dnes se může stát a stává, že dítě svého otce nikdy nepozná, ale prohlásit to za legální a tudíž normální – tomu se zastánci tradiční rodiny vzpírají.
Není tedy jisté, jestli návrh zákona projde. „Je to tak padesát na padesát,“ řekla Hellerová pro MF DNES.
Co si o návrhu zákona myslíte Vy? Měl by projít? A měla by takové umělé oplodnění platit pojišťovna, nebo sama pacientka? Neměli by muži také mít právo získat nějak dítě bez ženy? Třeba si najmout profesionálku, která jim ho donosí, ale podle zákona nebude matkou dítěte?
Nový komentář
Komentáře
TAK TOTO BY SI MĚLY ŽENY PLATIT SAMY - JE TO NADSTANDART.
Nyotaimori: hele a na tebe už nějaké pilule vynalezly?
spetulka: tak nějak
Protože těch půl milionu jistě zahrnuje i nějakou lékovou terapii atd. na podporu početí apod.
Nyotaimori: léky na co? Na potlačení mateřského pudu?
Nyotaimori: obecně myslím, že je to jejich věc, na co si půjčku vezmou, ty to za ně splácet nebudeš
Andula: tak takovýhle tvrzení by mě asi taky vyděsilo a tomu chlapovi bych asi taky začala říkat ex
Já myslím, že je to asi normální, vždyť mateřské pouto by měl být asi nejsilnější pud
spetulka: podle mého je to nějaký instinkt, ale je to tak v pořádku, si myslím. Protože mě děsilo, když ex vyžadoval, abych ho měla raději než děti, neboť ty si prý přece můžeme udělat nové.
spetulka: Děkuji ti za podporu
Fructia: každopádně ti přeji, abys to nikdy nemusela zvažovat a až se s mužem rozhodnete pro mimčo, ať to jde spontánně a přirozeně
Vivian: jj, taky nechci přemýšlet, jak bych to řešila já, naštěstí jsme počali po 4měsících "snažení"a doufám, že to tak zvládnem i příště.
I když bych to asi neměla přiznávat nahlas, ale mám dojem, že tak je to u většiny rodičů
Andula: taky už si nyní spíš dovedu představit být bez manžela než bez mláděte
Andula: Já jsem jedináček a nikdy jsem si nehrála s dětmi. Prostě jsem byla taková samostatná jednotka a od toho se to asi odvíjí
Irena1: fialinka: My to necháme vyplynout časem. Rozhodně moje pudy po dítěti nejsou nikterak silné a přítelovi zatím taky ne. Jak to bude dál, uvidíme. Zatím ještě máme spoustu let před sebou. Pro nás je nejdůležitější naše soužití
Fructia: ono nikdy neříkej nikdy mi přijde lepší
Já jsem děti chtěla vždycky, takže bych asi i ledacos podstoupila, ale znám i pár holek, které tvrdily, že děti nechtěj snad ani vůbec a ejhle za pár let - netvrdím, že je to tvůj případ, ale tohle se vážně mění.
Dokonce bych si troufla tvrdit, že vztah k mým dětem, pro mě už navždycky bude silnější než vztah k nějakému chlapovi
spetulka: já nevím, nechce se mi o tom spekulovat, co by, kdyby... Já mám za týden termín porodu, takže se asi nedokážu správně vžít do pocitů neplodné ženy
Vivian: jasně, některý věci už jsou třeba moc a chápu, že se s tím lidi potom smíří, ale většina rozhodně nejdřív zkusí maximum toho, co se dá
Jakože toho půl milionu, co to stálo ty známý mi nepřijde zas tak šíleně moc, bylo to celkem asi 6pokusů, teď nevím přesně
rozhodně do deseti pokusů, taky si dali jako hranici 10, že pak už dál nepůjdou a zažádají o adopci. Prostě pochybuju, že se s tím smíříš bez toho, že bys aspoň něco zkusila. Teda pokud se objeví ty rodičovské pudy, což taky nemusí být u každýho
Fructia: no jo, jenže v případě, že dám přednost partnerovi, mám strach, že ta nenaplněná touha po dítěti se prostě časem projeví na tom vztahu - ale chápu, že to má každý jinak. Lidi se většinou berou i proto, že chtějí děti, a když to pak nejde, asi to tím vztahem zamává... A co se týká té přírody - ať už nás stvořil bůh nebo příroda nebo kdo :-), tak nám dal taky schopnost vymyslet věci jako je umělé oplodnění...
Fructia: taky se ti může stát, že to nepůjde, ty odmítneš um. opl. a opustí tě partner, že ses zbytečně šprajcla...
Taky jsem žila s jedním blbem, nějak nám to nešlo, šli jsme na vyšetření a než byly výsledky - dokud bylo možné, že by problém byl u mě, tak mu nevadilo, že by spermie byla jeho a vajíčko cizí. Ale když zjistil, že problém je u něj, tak STOP, přece nebude vychovávat dítě z cizí spermie...a najednou taky bylo všechno jinak...nikdy nevíš...
spetulka: Já Ti nevím, mně se zdá, že bych to skutečně nepodstoupila
Ale nikdy neříkej nikdy. 
spetulka: (49) existují i páry, které se s tím smířily. Ne všichni to asi vnímají stejně. Já když vidím, co ti partneři někdy absolvují za šílené martyrium, tak si taky nejsem jistá, jestli bych tomu dokázala takhle obětovat život. Ale asi záleží na tom, jak silné má kdo ty mateřské nebo rodičovské pudy... Pro někoho prostě není až tak strašně nutné to dítě mít, lidi žijou spokojeně i bez dětí... takže já Fructiin postoj chápu.
idiska: (45) já taky z čistě racionálního hlediska nevidím důvod, proč to nepovolit (žena samozřejmě může dát dítěti dobrou výchovu i bez chlapa), ale zároveň mi to připadá takové divné... nevím, jak to přesně napsat, ale mám prostě z toho takový všelijaký pocit, že by zplození dítěte už nemělo být záležitostí dvou lidí, ale že by mi stačilo zajít si do příslušného zařízení, nechat si do sebe aplikovat spermie a bylo by to...
Fructia: buď si jistá, že jestli ho někdy chtít budete a nepůjde to, tak se nesmíříš s tím, že to nejde a budeš dělat vše pro to, aby to šlo
Teď to vidíš jasně, ale to se může během pár let změnit a vše bude jinak