bab

Milan Novák (jméno je smyšlené, účastník příběhu, který se opravdu stal před dvěma lety, nechce být jmenován) jen nevěřícně zírá před sebe. Skutečně si se ženou před půl rokem dali do kojeneckého ústavu žádost o adopci, ale na dítě čekají dodnes marně. Chtějí bílé a zdravé, ale o ty je zájem největší. Navíc jich není zdaleka tolik, jak by se na první pohled zdálo. A teď ten telefon.

Druhý den však zazvoní znova. Neznámý hlas je pozve na další den do porodnice v jejich městě. Prý se s manželkou mají hlásit na novorozeneckém oddělení a tam se dozvědí víc. Na smluveném místě je už čekali. Neznámý muž s těhotnou ženou, lékař a jedna zdravotní sestra. Transakce prý proběhne rychle. Stačí biologické matce vystavit na právě narozené děcko falešný úmrtní list a tu novou zpětně zaevidovat jako rodičku.

Jak trestá spravedlnost?
Pražský advokát Jan Černý uvádí: „Trestní sazba za obchod s dětmi se dělí na tři odstavce 1. peněžitý trest až 3 roky nepodmíněně pachatel obchoduje sám za sebe bez kompliců a výdělek není vysoký 2. 2 až 8 let nepodmíněně jedná se o organizovanou skupinu nebo osobu, která získá vysoké finance v řádu milionů 3. 3 až 10 let nepodmíněně způsobí-li obchodem oběti smrt nebo vážnou újmu na zdraví. V ostatních evropských státech jsou tresty velice podobné. Soudí se stejně přísně jako u nás.“

V rodném listě dítěte pak bude zapsaná jako pravá matka a vyhne se tak veškerému úředničení kolem adopce. Stačí složit 200 000 korun a zdravotní personál už vše zařídí. „Jenže nás to pořádně vyděsilo a koupi dítěte jsme odmítli,“ říká Milan Novák, který se nedávno konečně stal otcem legální adopcí. Případ nikdy policii nenahlásil, a tak si lze jen domýšlet, kolik podobných kšeftů se gangu od té doby podařilo uzavřít.

Odhalené případy

I česká policie však už má své zkušenosti. Možná si ještě vzpomenete na reportáž novinářů BBC, kteří v roce 2006 zveřejnili případ prodeje desetiměsíční holčičky z vesnice Milhostov blízko Chebu. Tenkrát ji nabízel její vlastní otec se dvěma dalšími kumpány na inzerát v britských novinách. Chtěl za ni 100 000 euro.

Místo kupce však na něj zareagovala tamní policie a novináři. Upozornění na podivný inzerát dostaly české úřady záhy. Na zadržení pachatelů pracovalo několik policejních skupin a zásah pod krycím jménem Alenka proběhl bleskově v momentě, kdy došlo k předávání peněžní zálohy mezi prodejci a fiktivními kupci - policisty Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Případ však zdaleka nebyl ojedinělý. Sama chebská radnice přiznala, že s případy pokusu o prodej dítěte místní sociální pracovníci už mají své zkušenosti. Policie tu například vyšetřovala případ, kdy si do kojeneckého ústavu přišel muž z Německa jako právoplatný otec zapsaný v rodném listě nárokovat romské nemluvně. Když na místě zjistil, že je holčička mentálně retardovaná, ztratil zájem.

Prosím kávu a jedno batole
V Bulharsku se v červenci 2007 roztočila mezinárodní kauza prodeje batolat do zahraničí. Reportéři BBC zde natočili obchodníka nabízejícího miminko za 60 000 euro i další nemluvňata, která byla na prodej i se slibem dodání do zahraničí. Děti se prodávaly v pouličních kavárnách se souhlasem jejich rodin.

V ten moment se provalilo, že byl domluvený s matkou dítěte, pohraniční prostitutkou, která za to, že ho nechala zapsat do rodného listu jako otce, inkasovala peníze. Známý je i případ z Třebíče, kdy byli do prodeje zaangažováni sami lékaři místní porodnice. Nakonec je však soud osvobodil. Podmínečné tresty dostaly jen tři zprostředkovatelky.

Je libo otroka?

Kdo chce zašantročit děcko, nejbezpečnější to má do zahraničí. Proto existuje celá síť mezinárodních gangů dodávající děti na objednávku. A zejména ty z exotických zemí.

Podle odhadů dětského fondu OSN (UNICEF) je každoročně ve světě prodáno 1,2 milionu dětí. Do kapes obchodníků tím nateče 220 miliard korun! Tyto nekalé praktiky se nevyhýbají žádné zemi, ať se jedná o státy bohaté, či chudé. Caparti v drtivé většině slouží k nuceným pracím, pohlavnímu zneužívání nebo v pornoprůmyslu. Kdo si chce zajet koupit malého otroka do Afriky, pořídí ho za pouhých 14 až 30 dolarů. Jen přes západní a střední část černého kontinentu je každoročně přepraveno 200 000 dětí určených k prodeji do zahraničí. Nejsnáze lze pochodit v Mali, Togu, Beninu a Ghaně, Mauretánii, Súdánu či Nigérii.

 

Kdo dá víc?
V Německu se loni odehrála internetová dražba dvou dětí ve věku 11 a 13 let, které nabízeli jejich rodiče pedofilům k pronájmu. Ruští nezaměstnaní emigranti bez státní příslušnosti si chtěli přilepšit k sociálním dávkám. Děti popsali jako milé a vychované, jen jim prý chybí hřejivé teplo a náklonnost. Vyvolávací cena činila 1000 euro. K nabídce bylo přidáno padesát fotografií dětí v plavkách.

V Číně lze kromě dítěte sehnat i dospělou ženu. Každoročně trh nabízí 250 000 nebožáků. Na dračku jdou nejvíce nemluvňata. Za pouhé 2 000 dolarů koupíte chlapečka, děvčátka jsou se slevou. V Guatemale se ročně zbaví svých potomků za peníze 1 500 rodin (některé páry se rozením miminek na prodej živí), v Albánii zhruba 3 000. Dětský fond UNICEF, Mezinárodní výbor Červeného kříže nebo Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky, kteří se sbíráním informací o obchodu s dětmi zabývají nejpodrobněji, přesto hovoří jen o špičce ledovce. „Tyto věci se dějí skrytě, neexistují žádné statistiky ani přesné počty,“ řekla médiím ředitelka českého výboru UNICEF Pavla Gomba. Za největší odbytiště dětské síly jsou považovány vyspělé evropské státy a USA.

Koupit dítě není trestné

Zdroj „zboží“ však nepochází pouze z chudých zemí třetího světa. I malých Evropánků je prodáno několik tisíc ročně. Znovu neexistují statistiky, protože obchod probíhá pod přísným utajením mafií, gangů i jednotlivců. Česko se na tomto čísle podílí 10 policií odhalenými případy od roku 1995, skutečný počet se však odhaduje na stovky.

„Racionální čísla opravdu nemáme, všechno jsou to pouhé odhady,“ informuje ředitelka Fondu ohrožených dětí (FOD) Jarmila Vodičková. „Děje se to skrytě a jde to různými metodami. Nemusí vždy dojít ke klasické nabídce a uzavření obchodu. Z praxe vím, že matka nabídne dítě k legální adopci rodičům, které sama vybere, a domluví se s nimi na částce, kterou jí pak za kojence tajně předají. Těžko se to dokazuje. Zvlášť, když naše zákony považují za trestný čin dítě prodat, ale nikoli ho koupit,“ dodává.

I my podporujeme práci dětských otroků
V africkém státě Pobřeží slonoviny otročí na kakaových plantážích 15 000 dětí, které byly prodány po 30 dolarech svou rodinou z Mali nebo byly uneseny. Jejich produkce pokrývá třetinu veškeré čokolády ve světě. Podle zpráv OSN se tak děje v důsledku stálého tlaku trhu na snižování cen kakaa. Jestliže by místo dětských otroků pracovali dospělí dělníci za regulérní mzdu, každá tabulka čokolády by byla asi o 10 korun dražší. Podobné je to s kávou z Brazílie, zbožím z Indie a Číny.

Existuje i jednodušší způsob. Stačí dát zapsat zájemce do rodného listu dítěte jako biologického otce. Matka pak nahlásí, že chce dát novorozeně do kojeneckého ústavu, „otec“ na něj vznese nárok a bez průtahů ho dostane do péče. „Že za transakci zaplatil, to se nikdo nemusí dozvědět,“ podotýká ředitelka FOD.

Předmětem obchodování se u nás dále stávají především úředně ani lékařsky nezaevidované děti prostitutek nebo přistěhovalců z Balkánu, Vietnamu a podobných zemí. Nahrává jim mezera v zákoně, která říká, že dítě nemusí být nikde evidované.