Jak byste popsala skupinu Kojící guerilla? Co je jejím hlavním posláním?
Kojící guerilla (dále KG) je volná skupina podporující kojení a sdružující matky (a některé otce). KG vznikla z potřeby, byla to pro mě praktická reakce na nepříjemnou zkušenost s kojením ve veřejném prostoru. Potřebovala jsem tuto zkušenost nějak prakticky zpracovat pro sebe, abych se neobávala kojit kdekoliv, kde můj syn potřeboval. Začala jsem se tedy zajímat o zkušenosti ostatních žen a překvapilo mě, že ta moje nebyla nijak výjimečná. Sdružily jsme se k vzájemné podpoře a řešení negativních reakcí na konkrétních místech – v kavárnách a restauracích, obchodech, galeriích a muzeích... Také jsme se chtěly o kojení dále vzdělávat a potkávat se s podobně naladěnými matkami, spojovalo nás totiž víc témat než jen kojení. V současnosti vnímám, že kromě podpůrné funkce dovnitř skupiny nemalou část tvoří i edukace širší veřejnosti.
A proč myslíte, že je pro některé lidi kojení na veřejnosti nepřípustné?
Myslím si, že důvodů bude několik. Hlavním je to, že se během posledních dvou až tří generací ztratila zkušenost s tím, jak kojení reálně vypadá a funguje. Kojení nevídáme ani v rodině, ani ve veřejném prostoru, sami jsme kojeni často ani nebyli, a nebo velmi krátce. Podpora kojení ze strany porodnic a lékařek/lékařů je často nedostatečná a propagace náhrad mateřského mléka nadměrná. Dalším důvodem je sexualizace ženských prsou, kdy jsme si zvykli vídat je v jiném kontextu než z hlediska jejich primární funkce, jakoby nebyla nejdůležitější. Ale i když jsem schopná tyhle důvody vyjmenovat, upřímně opravdu nerozumím, proč může kojení komukoliv vadit.
Nepomohlo by, kdyby se ženy zahalovaly při kojení šátkem?
Ženy mají kojit tak, jak je to jim a jejich dětem příjemné. Takže pokud se chtějí zahalovat, je to jejich věc, stejně jako pokud ne.
Dočetla jsem se, že kojení dokonce podporujete tak, že se členky skupiny pravidelně schází a kojí na veřejnosti. Probíhá ještě hromadné kojení?
V herně Pražákova paláce v Moravské galerii v Brně vedu pravidelnou podpůrnou kojící skupinu Výživa. V rámci výzkumu kojení jsem si totiž udělala i kurz laktačního poradenství u slovenské organizace Mamila.
Scházíme se dvakrát měsíčně a název skupiny nemá odkazovat jen k mateřskému mléku, ale i k umění, které považuji také za základní výživu člověka. Jsem ráda, že se můžeme scházet v této k rodině vstřícné instituci a učit se společně žít v galerii a testovat schopnosti instituce vstupovat s rodiči do dialogu. Tematicky se věnujeme nejen kojení, ale i umění. Často si zveme různé expertky na související oblasti – umělkyně věnující se ve své tvorbě mateřství a kojení, aby nám představily svou práci, nebo třeba právničky, aby nám vyprávěly o kojení a právu.
Proč neexistuje webová stránka Kojící guerilla? Na Tumblr je poslední příspěvek z roku 2018…
Činnost KG se organicky vyvíjí a v současnosti jsou hlavním těžištěm podpůrné skupinky Výživa, které komunikují s veřejností. Dosud jsem si nedokázala přes množství práce zřídit ani svou vlastní webovou stránku, takže KG musí ještě počkat.
O Kojící guerille se lidé dozvěděli především kvůli skandálu v Raiffeisenbank. Na protest, který následoval, přišlo jen pár matek, čím si vysvětlujete tak nízkou účast?
KG existuje od roku 2013, od té doby o ní bylo několik článků, takže pro určité skupiny lidí jsme viditelní už roky. Poměrně nízkou účast matek na protestu si vysvětluji hlavně tím, že po vyhlášení naší akce se objevilo obrovské množství negativních reakcí. A věřím, že mnoho matek se situace zaleklo a obávalo se slibovaných protiakcí. Také základ KG je v Brně, a ne v Praze. Nejsem ovšem nijak zklamaná, protože dle obrovského zájmu médií akce svůj účel splnila a otevřela znovu debatu o kojení (nejen) ve veřejném 
prostoru.
Některé matky přiznávají, že jim je kojení na veřejnosti nepříjemné, ale situaci tak chtějí nechat. Myslíte si, že je to špatně, a že by se jejich postoj měl změnit?
To, jak kojení vypadá, je záležitostí matky a dítěte, nikdo jiný do toho nemá co mluvit. Myslím, že postoj takových žen vychází často z nepříjemných zkušeností anebo obav z nich, a vypovídá o postavení kojení v české společnosti. A to bych chtěla změnit spíš.
Jste pro spokojené a dlouhodobé kojení. Do kolika let by se mělo podle vás dítě kojit? Na Tumbrl jsem našla fotografie, kde jsou k prsu přitisknuté i tříleté děti. Nejsou na kojení už moc staré? Nebudou se jim třeba posmívat děti ve školce?
Do kolika let se bude dítě kojit, je věc jednotky matka/dítě. WHO (Světová zdravotnická organizace) doporučuje kojit do dvou let dítěte a déle. Podle mě jako matky i jako laktační poradkyně o tom, jak dlouho se dítě bude kojit, rozhoduje ono samo a matka. Ideálním stavem je kojení do samoodstavu, kdy si dítě samo rozhodne, že už se kojit nechce. A toto rozhodnutí může přijít ve třech letech, ale klidně i v šesti nebo sedmi. Jsem moc ráda, že znám školky, kde si děti o svých zkušenostech s kojením běžně povídají a naopak se chlubí tím, že se ráno kojily.
Předpokládám, že vy sama děti máte, jak dlouho jste je kojila?
Mám syna, v současnosti je mu šest let a nechala jsem ho kojit do samoodstavu, který proběhl v pěti letech a třech měsících.
Zaznamenáváte nějaký posun, od té doby, co skupina funguje?
Ano, zaznamenávám. Zájem médií o toto téma je při veřejné akci zjevně mnohem větší, stejně jako diskuse a reakce, vnímám to tedy pozitivně. Přestože podle průzkumů se procenta kojených dětí moc nemění.
Zdroj fotografií: kojiciguerilla.tumblr.com
V komentářích pod různými články jsem našla jeden, který se týká nutnosti kojení. Ženy prý kojení přehání a kojí děti neustále, i když to není potřeba. Stejné je to prý s přebalováním, dítě to prý nějakou chvilku ve špinavé pleně vydrží a podobně…
Takový názor vypovídá právě o nedostatečném povědomí o tom, co to kojení je a jak funguje. Kojení je velmi často vnímáno jen jako jídlo, ale ve skutečnosti je to způsob péče o naše děti. Uspokojuje mnoho různých potřeb dítěte – kontakt, působí proti bolesti, uklidňuje ve stresu nebo třeba v novém prostředí, uspává, pozitivně působí na rozvoj mozku a dutiny ústí, a tím výčet pozitiv zdaleka nekončí. Kojení je zdravé i pro matku, protože například snižuje pravděpodobnost vzniku několika typů rakoviny. Zároveň kojení funguje tak, že čím větší je poptávka (tedy čím častěji se dítě kojí), tím je větší nabídka (tedy tvorba mateřského mléka). Takže pro to, aby se tvořilo tolik mléka, kolik dítě potřebuje, je třeba, aby bylo kojeno tak často, jak potřebuje. Kojení život usnadňuje, o co hůř by nám všem bylo, kdyby se ve veřejném prostoru pohybovaly nešťastné, naštvané, unavené a hladové děti než děti spokojené, protože jsou kojené.
Čtěte také:
- William a Kate si s dětmi užili krásný den v přírodě. Roční Louis už krásně chodí
- Co má společného tramvaj a vibrátor? Odpověděla nám designérka Anna Marešová
Nový komentář
Komentáře
Tak to je síla.
No, mám pocit že dámám jde o jediné - zviditelnit se.
Vy se divíte že jsou negativní reakce na kojení v kavárnách a restauracích, obchodech, galeriích a muzeích...? Aby ne. Kdo by se na to chtěl dívat. Hlavně když se neumíte ani zakrýt, jím někam stranou, ale jde vám o to se jen vystavovat. Většinou totiž ty matky jdou někam stranou. Často jsou na to i různé koutky, hlavně ve větších obchodech, kde je i přebalovací pult na miminko... Ale to by se nedalo protestovat, že, kdyby šlo vše v klidu. A i když ten koutek není, normální maminka s miminkem se zakryje a nikdo si ani nevšimne. Natož aby proti tomu někdo neco měl. Ale pokud vyvalíte ty prsa v bance, muzeu... a přisaje se vám to sedmileté dítě, tak to už normální opravdu není.
Jsem stará struktura, když jsem já měla miminka v 80. letech, tak kojit na veřejnosti bylo naprosto vyloučené. Sama jsem kojila dítě do 6 měsíců, od čtvrtého měsíce jsem dávala příkrmy a večer kaši. V jednom roce dítě už jedlo běžná jídla, jen nesolená a nekořeněná. Jako jo, jsem pro kojení maximálně do jednoho roku dítěte, ale dítě má jíst i normální jídla a kojení třeba ráno a večer, v naprostém soukromí doma. Za nás se dodržovaly intervaly kojení cca 3 hodiny, dnes se tvrdí, že kojit kdykoli. No, nevím. Dítě přece to mléko musí strávit, nějakou dobu by nemělo mít hlad. Takže pokud nutně potřebuju jít někam s kojencem, musím si to naplánovat mezi kojením. Holt mám maličké dítě, tak aspoň rok - dva se musím omezit v návštěvách hospod, kaváren, výstav, výletů, dovolených v horkých krajinách a pod. Mám pocit, že dnes mají maminky pocit, že se omezovat nemusí vůbec, naopak jako matky mají právo chodit s miminkem kamkoli, otravovat všecky lidi kolem křikem miminka, přebalováním i kojením na veřejnosti. Jsem pro kojení malého miminka na veřejnosti pouze v mimořádných případech, kdy to opravdu nešlo zařídit jinak, ale v maximálním soukromí a zakrytá šátkem nebo plenkou. Větší dítě může na veřejnosti jíst třeba dětskou výživu nebo pribiňák. Kojení chodícího dítěte, majícího zuby je ale hnus, přijde mi to nechutné, až zvrhlé. Kojící guerilla - nemám slov!
Sama děti nemám, osobně mi nevadí, když někdo dítě nakojí na veřejnosti, pokud právě dodržuje nějaká ta pravidla jako zahalení či otočení se od lidí nebo tak. Ale tohle je moc. Prostě tyhle ženy hlásí: "hele, já kojím." A kojit tak velká děti mi připadá hodně přehnané.
No nemyslím si že dítě které už dokáže jíst i příkrmy je nezbytné kojit na veřejnosti. Sama jsem kojila syna 2roky a dceru 1 a půl roku a teď po letech kojím zase 3měsíční dceru. Když už se stalo že některé dítě muselo jíst mimo domov v době kdy nepřijímalo jinou stravu tak jsem si hledala klidné místo na nakojení. A u starších dětí tuto potřebu jistila lžička a příkrm když byli větší. Je dobré děti kojit s tím souhlasím ale nesouhlasím s tak velkou exhibicí... Jestlipak některou hrdou členku guerilli napadlo že tím můžou přivodit pocit méněcennosti maminkám které z nějakého důvodu kojit nemohou..? Nebo také ženám co ani nemohou mít vlastní dítě? Myslí některá z nich i na tyhle ženy?
Tak mi ten článek připomíná heslo: "Proletáři všech zemí, spojte se."
Existuje jistá sexuální preference, kdy některé muže vzrušuje, jsou-li kojeni. Kojení dospělých mužů je popsáno i v antické literatuře, například. Takže tvrzení, že kojení nemá erotický náboj, není tak zcela pravdivé. Kdo ví, jestli právě kojení dítěte třeba až do 7 let náhodou není jednou z možných příčin podobných specifických praktik v dospělosti. To už by pravděpodobně v bance provozoval málokdo.
Dítě je kojenec, dokud nemá zuby. Pak už kojení nepotřebuje. Kojit dítě, které chodí, mluví a má kompletní mléčný chrup, to prostě není normální, ani na veřejnosti, ani jinde. Ale když už to někdo považuje za nutné a potřebné, tak ať s tím laskavě neotravuje zbytek světa, děkuji pěkně.
Vůbec nechápu, co tady kdo blbne? Ještě jsem nezažil, že by někdo kojící ženu rušil, nebo to blbě komentoval. (Pro moji osobu můžou ženy klidně kozaté na veřejnosti chodit i bez kojení.)
No, ono když si dá někdo do názvu Guerilla, o něčem to vypovídá. Proti kojení nemůže být nikdo se zdravým rozumem. Ale kojit takto manifestačně, agresivně - to už je něco jiného a je jenom přirozené, když o čistých úmyslech kojící matky veřejnost pochybuje.
Ty vydojené mozky si pletou kojení na veřejnosti se strkáním svých koz každému pod nos. A to mluvím jako matka, co prvního musela kojit každou chvíli a kojila jsem venku často. Ale ono stačí si přes sebe hodit látkovou plenku a není vidět vůbec nic. Rozhodně jsem venku nevytáhla prso velikosti vemene a nikomu ho neukazovala. Vlastně by nikdo nic neviděl, i kdyby se snažil. A taky mi nikdo nic neřekl.
Jsem zastáncem kojení v klidu,bez stresu,bez hluku velkoměsta,bez zíralů,v čistém prostředí...na veřejnosti mi to připadá vůči děcku stresující a zrovna hygienické..a navíc,pokud jsem věděla,že s děckem někam pojedu,načasovala jsem to mezi kojením a pokud to nevyšlo,tak to zachránil čaj a cumel a chvilku si pobrečelo,to na škodu není...ale kojit v hospodě nebo na zastávce..sorry jako..
I kojici gorila ma vic rozumu.
Dite, ktere ma zuby, se nekoji - proto mu je priroda dala.
S rodinou hodně cestujeme. Občas se nevyhneme tomu, že sedíme třeba v restauraci a mimino se hlásí o jídlo. Protože mám děti tři, není možné, abych někam odcházela, častokrát navíc jezdím s dětmi sama.. Jsem tedy zastáncem kojení na veřejnosti. Navíc v této chvíli jaksi nemám ani na vybranou. Ovšem nejsem zastáncem veřejného "vystavování". Je to naše intimita a naše soukromí. A stejně jako by měli být tolerantní lidé v mém okolí, musím být tolerantní i já. Proto se vždy na veřejném místě snažím alespoň otočit od lidí a vytasit opravdu jen ten "potřebný kus" :D Ten navíc zakryje mimino svou hlavičkou. Pokud by někomu vadilo už jen pomyšlení, že někdo vedle něj kojí, i když by nebylo absolutně nic vidět, to už je, dle mého názoru, bohužel problém v jeho hlavě.. sečteno podtrženo, jako u všeho, je i tohle o komunikaci. Jako lidé se přece musíme umět domluvit :)
Nějak mě napadlo to samé, co Wally v příspěvku níže. Kdepak přehazovat nějaký šátek, hlavně aby jim to bylo příjemné. A na ostatní se nemyslí? Co když to není příjemné ostatním lidem? Upřímně, také bych se nechtěla setkat třeba v restauraci se ženskou, co vyvalí prsa (hle, já jsem matka) a začne kojit to sedmileté dítě. Bléé. A jak je milé, že si děti ve školce povídají jak byly ráno kojené. A jak to bude teprve miloučké až si o tom budou povídat na základce, nebo jak psala Wally - na učňáku:-)
Osobně mi třeba i ta fotka s tou velkou kojenou holčičkou přijde nechutná. Ale zase se nemusí vařit a může se lítat po přednáškách o kojení. Třeba se dočkáme příště i fotky nějakého toho kojeného puberťáka z toho učňáku.
Ta prasečí hlava na první fotce má nějaký význam?
A není do 7 let málo? Neměla by matinka zaskočit o přestávce na učňák, aby si synáček po cigárku ještě zažužlal? Samozřejmě na veřejnosti.