V čem se liší pitný režim dětí a dospělých?
Podstatné je, že děti mají vyšší podíl vody v těle, což znamená, že celkový denní obrat i potřeba tekutin je u nich relativně vyšší (v přepočtu na kilogram tělesné hmotnosti). Ovšem vzhledem ke skutečné tělesné hmotnosti, musí dospělí samozřejmě vypít víc, protože jsou větší. Většinou platí to, že děti mají zvýšené nároky, když je venku teplo, když mají vyšší fyzickou aktivitu, horečku apod. Obecně se dá říct, že děti s hmotností do 10 kilo by měly vypít na každý kilogram asi 100 ml tekutin. U dětí vážících mezi 10 a 20 kilo se k 1 litru a ke každému kilogramu nad 10 kilo přidává 50 mililitrů tekutin, nad 20 kg je to 1,5 litru + 20ml/kg. To je ovšem jen základní potřeba. Tekutiny je nutné dále přidávat, když je teplo, dítě má horečku, průjem, zvrací, sportuje apod.

Jak je to u dětí s pocitem žízně?
Stejně jako u dospělých. Pocit žízně už je známkou dehydratace. Stupeň dehydratace může být různý. Když ztratíme 0 až 5 procent tělesné hmotnosti, jde o mírnou dehydrataci. Střední nastává při ztrátě mezi 5 a 10 procenty a pokud přijdeme o 10 procent tělesné hmotnosti, klasifikuje se to jako těžká dehydratace. Když děti přijdou s tím, že mají žízeň, tak už jsou většinou mírně dehydratované. Rozdíl je v tom, že dospělý je zodpovědný za sebe, zatímco dítě by mělo být upozorňováno rodiči. Tekutiny by do sebe mělo dostávat pravidelně v menších dávkách, a ne pouze jednorázově. 

Jak rodič zjistí, jestli jeho dítě pije dost?
Dá se to posoudit podle množství a zabarvení moči. Když je moč světlá a dítě chodí pravidelně na wc, tak to znamená, že je dostatečně hydratované. Je-li moč tmavě žlutá a dítě bylo na wc naposledy před šesti hodinami, je jasné, že příjem tekutin je nedostatečný a je potřeba ho navýšit.

Jakým způsobem se projevuje dehydratace?
Mezi signály patří okoralé sliznice, suché a popraskané rty, povleklý jazyk. Také se mohou objevit vpadnuté oči. Při těžších formách se dokonce objevuje kožní řasa. Míra dehydratace se posuzuje podle ztráty hmotnosti, tedy podle toho, kolik dítě vážilo před tím a kolik váží aktuálně.

Setkáváte se u dětí s dehydratací často?
Je to denní chleba dětských oddělení. Ale není to proto, že by děti málo pily, ve většině případů jde o důsledek průjmů, zvracení, úpalů, úžehu apod.

Co by měl rodič udělat?
Pokud je dítě závažně dehydratované, tak je důležité ho vzít do nemocnice, kde případně dostane infuzní terapii. V méně závažných případech je samozřejmě nutné, aby se okamžitě napilo a doplnilo ztráty.

Co při dehydrataci hrozí?
Při akutní dehydrataci mohou selhat ledviny nebo může dojít až k šokovému stavu. Při dlouhé chronické dehydrataci se objevují poruchy soustředění či horší reaktibilita (horší výkon ve škole nebo při sportu).

Co dělat, když dítě odejde na půl dne do školy a já nemám kontrolu nad jeho pitným režimem?
Každé dítě by s sebou mělo mít alespoň menší (500 ml) lahev tekutin, nejlépe nebublinkové vody. Je důležité dítě poučit a říct mu, že ji musí během dopoledne vypít. Chápu, že to není tak jednoduché, ale asi nejde dělat nic jiného. Existují různé programy, které na hodinkách či na mobilu pípají, že je načase se napít. To je jedna z možností, ale nevím, jestli by šla realizovat ve škole při výuce.

Jaká by měla být u dětí hlavní složka jejich pitného režimu?
Samozřejmě voda nebo ovocný čaj. Pokud se dítě potí, je dobré zařadit i minerálky, které doplní ztráty minerálů. Ovšem jen ty slabě a středně mineralizované. Děti by se měly vyhýbat kolovým nápojům a energetickým nápojům. Je to zátěž pro organismus, protože tyto sladké nápoje s obsahem kofeinu mají navíc i diuretické účinky a jedinec po nich chodí častěji na toaletu, čímž zvyšuje ztráty tekutin. Pití nápojů s bublinkami může navíc dráždit žaludeční sliznici.

Co když rodič do dítěte nic jiného kromě slazených nápojů nedostane?
To je ta horší varianta, ale kdybych měl dát na misky vah, jestli se napít limonády nebo ničeho, tak samozřejmě budu rád, když do sebe dítě dostane alespoň nějaké tekutiny. 

Dá se do pitného režimu započítat i strava?
Spíše ne. Asi by to šlo v případě, že dítě jí hodně polévek, ale to při letních vysokých teplotách asi není moc časté.

Doporučení AquaLife Institutu k pitnému režimu:
Velmi kvalitním zdrojem tekutin pro každodenní pitný režim jsou balené přírodní pramenité, minerální a kojenecké vody, které se vyznačují původní čistotou – do jejich přirozeného složení není nijak zasahováno, nesmí se používat chemické úpravy, nedezinfikují se. Jejich složení zůstává stejné od hlubinného pramene až ke spotřebiteli.

Čtěte také:

Reklama