V pondělí jsme měli téma Restaurace. Záměrně jsem vám nepoložila otázku, jestli vám vadí v restauracích přítomnost malých dětí. „Co je to za trapnou provokaci?“ vyskočí jak čertíci z krabičky matky malých capartíků, a odpoví samozřejmě záporně.

restaurace

My si také chceme odpočinout od vaření a dojít si pohodlně na oběd do restaurace. A jak to máme asi dělat, když jsme na dovolené nebo na výletě a jiná možnost nám nezbývá?

Chápu, ale pochopte také vy druhou stranu. Dokážete své ratolesti ukočírovat, aby neobtěžovaly ostatní? Samy víte, co dokážou, když se začnou nudit. Restaurace nerestaurace. Když rovnou nebrečí a nevřískají, tak lítají sem a tam, lezou po nábytku, strhávají věci ze stolů. To se potom nedivte, že ostatním lezou pěkně na nervy.

Před časem proběhla tiskem zpráva ZDE, že v jedné restauraci zakázali dětem do pěti let vstup. Zpočátku se čekal velký rozruch, že jde o diskriminaci, ale světe, div se, toto opatření mělo úspěch, který se dokonce odrazil na zvýšené návštěvnosti.

Co si o tom myslíte, milé ženy-in?

Já vám svůj názor klidně řeknu. Myslím, že jsem člověk velice tolerantní, ale kdybych si měla vybrat mezi restauracemi, kam děti smí, a kam ne, zvolila bych určitě tu druhou. Dětičky jsou krásné a roztomilé, ale když na ně přijde nuda nebo únava…

Seděli jsme s přítelem na zahrádce jedné malé restaurace v Gardě (Itálie). Bylo už dost pozdě večer, když šli kolem Holanďané s dvěma krásnými malými holčičkami. A co čert nechtěl, jenom u našeho stolku bylo volno, a tak si přisedli. Objednali holčičkám tiramisu, džus, sami si dali kávu.

Holčičky se ponimraly v dortíku a začaly se bavit po svém. Ta starší, asi čtyřletá, tančila mezi stolky, patrně chodí do baletu, protože tančila s neskonalým půvabem. Ale v zápalu tance nevnímala okolí a každou chvíli hrozilo, že srazí lahev s olivovým olejem, který by se mi stoprocentně rozprskl po nohavicích mých hodobóžových kalhot. Radši jsem láhev odklidila z dosahu jejích rozkošných baletivých ručiček, a tím jsem dala zároveň najevo rodičům, že by si měli svých dětí víc všímat. Ta menší, asi dvouletá, se bavila prolézáním skrz židli, až se do ní zamotala tak „šikovně“, že se v ní zašprajcovala a začala řvát. Tatínek ji složitě vypletl ze sevření židle, ale už se neutišila a řvala dál.

A tenhle cirkus se děje ve vaší bezprostřední blízkosti, když si chcete povídat.

Naštěstí  rodiče pochopili, že rozmrzelost jejich dcerky je z únavy, a odporoučeli se na kutě.

TÉMATA:
DĚTI