V pondělí jsme měli téma Restaurace. Záměrně jsem vám nepoložila otázku, jestli vám vadí v restauracích přítomnost malých dětí. „Co je to za trapnou provokaci?“ vyskočí jak čertíci z krabičky matky malých capartíků, a odpoví samozřejmě záporně.
My si také chceme odpočinout od vaření a dojít si pohodlně na oběd do restaurace. A jak to máme asi dělat, když jsme na dovolené nebo na výletě a jiná možnost nám nezbývá?
Chápu, ale pochopte také vy druhou stranu. Dokážete své ratolesti ukočírovat, aby neobtěžovaly ostatní? Samy víte, co dokážou, když se začnou nudit. Restaurace nerestaurace. Když rovnou nebrečí a nevřískají, tak lítají sem a tam, lezou po nábytku, strhávají věci ze stolů. To se potom nedivte, že ostatním lezou pěkně na nervy.
Před časem proběhla tiskem zpráva ZDE, že v jedné restauraci zakázali dětem do pěti let vstup. Zpočátku se čekal velký rozruch, že jde o diskriminaci, ale světe, div se, toto opatření mělo úspěch, který se dokonce odrazil na zvýšené návštěvnosti.
Co si o tom myslíte, milé ženy-in?
Já vám svůj názor klidně řeknu. Myslím, že jsem člověk velice tolerantní, ale kdybych si měla vybrat mezi restauracemi, kam děti smí, a kam ne, zvolila bych určitě tu druhou. Dětičky jsou krásné a roztomilé, ale když na ně přijde nuda nebo únava…
Seděli jsme s přítelem na zahrádce jedné malé restaurace v Gardě (Itálie). Bylo už dost pozdě večer, když šli kolem Holanďané s dvěma krásnými malými holčičkami. A co čert nechtěl, jenom u našeho stolku bylo volno, a tak si přisedli. Objednali holčičkám tiramisu, džus, sami si dali kávu.
Holčičky se ponimraly v dortíku a začaly se bavit po svém. Ta starší, asi čtyřletá, tančila mezi stolky, patrně chodí do baletu, protože tančila s neskonalým půvabem. Ale v zápalu tance nevnímala okolí a každou chvíli hrozilo, že srazí lahev s olivovým olejem, který by se mi stoprocentně rozprskl po nohavicích mých hodobóžových kalhot. Radši jsem láhev odklidila z dosahu jejích rozkošných baletivých ručiček, a tím jsem dala zároveň najevo rodičům, že by si měli svých dětí víc všímat. Ta menší, asi dvouletá, se bavila prolézáním skrz židli, až se do ní zamotala tak „šikovně“, že se v ní zašprajcovala a začala řvát. Tatínek ji složitě vypletl ze sevření židle, ale už se neutišila a řvala dál.
A tenhle cirkus se děje ve vaší bezprostřední blízkosti, když si chcete povídat.
Naštěstí rodiče pochopili, že rozmrzelost jejich dcerky je z únavy, a odporoučeli se na kutě.
Nový komentář
Komentáře
kometa — #480 doma ještě 3 další čtyřnohý a ten jejmenší tam není, protože spal
kometa — #480 jednoho motýlka a dva tygry
38riki — #474 já taky
evelyn — #475 No to bych mohla,ale není na to čas,bohužel
.Já bych to asi cítila celí život
38riki — #474 Já bych řekla,že je to Baskervil
evelyn — #472 neuvěřitelné, jak těma tlapama drží tvoji ruku s flaškou
Ale už fakt sakra holky jdu na to okno v pokojíčku
Se tu furt vykecávám.
evelyn — #472 Já mám taky tygra.
evelyn — #472
Krása,to je můj sen
evelyn — #467 To mi děláš schválně vid s tím tygrem
evelyn — #467 vypadáš jako hérečka Nela Boudová
evelyn — #463 stará evelyn byla tuším taková černovlasá, nepletu-li se?
evelyn — #462
šikovná holka
evelyn — #462
aspoň budeš mít na co vzpomínat a bavit jejími kousky budoucího ženicha
kometa — #459 taky dobrá rada.
kometa — #454 už se ti to hejbe
38riki — #456 když mají holky záchvat tak jim fouknu do obličeje a hned je to lepší
evelyn — #453 to jsi ty?
evelyn — #451 Přesně tak u cizích mě to taky nevadí
evelyn — #446 ono kolikrát stačí mít jen studenou vodu v petflašce s dírkou.
Pro děcko přijde kapku šok ze studené vody a přejde hysterická křeč zato začne brek jiného formátu.
V těchhle případech taky není od věci terapie pevného objetí.
evelyn — #453 klobouk dolů, i když na mě je moc barevný a okatý. Já bych tohle nedokázala. PC moc nerozumím