Děti a snídaně – proč je tak důležitá? Zeptali jsme se lékařky

Jak vnímá lékařka dnešní jídelníček dětí? Jak moc je pro ně snídaně důležitá a co by měla obsahovat? Na tyto a další otázky nám odpověděla MUDr. Hana Mojžíšová, internistka.

Jak vnímáte dnešní jídelníček děti? Na co byste chtěla upozornit?
Jídelníček dnešních dětí je stejně jako jídelníček nás dospělých energeticky bohatý s nedostatkem základních živin. V jídelníčku dětí je velké množství sladkých pochutin, které běžně nahrazují snídaně a svačiny, děti často pijí sladké nápoje, strava je chudá na bílkoviny např. mléčné výrobky, ovoce a zeleninu. Řada rodin příliš nevaří, stále častěji převažuje používání polotovarů v našich kuchyních namísto kvalitních a čerstvých základních surovin, starší děti se běžně stravují ve  fastfoodech. Děti nejedí pravidelně, často nesnídají, odbývají svačinku sladkostí, oběd ve škole řada dětí nejí a nahrazuje zakoupenou bagetou. 

Jak moc je pro děti snídaně důležitá?
Vynechávání snídaně je častým zlozvykem v životosprávě školáků. Snídaně poskytne tělu energii, kterou každý potřebujeme pro nastartování do nového dne a pokrytí všech činností, které nás čekají. Je prokázáno, že děti, které nesnídají, mají nižší hladinu pozornosti a nižší výkon než děti, které ráno něco pojedly. Starší školáci snídají méně často než ti menší, podobná závislost horších stravovacích návyků na věku je i v případě školních obědů.

Myslíte, že většina rodičů, kteří nesnídají, nevidí důležitost snídaně ani u dětí?
Ano, určitě existuje souvislost mezi stravovacími návyky rodičů a jejich dětí. Krom genetiky je přebírání jídelních návyků dalším důležitým faktorem, který se podílí jednak na nadváze a obezitě našich dětí, ale i se negativně podílí na zdravotním stavu jako takovém. Nápodoba je důležitým prvkem v životě dítěte, proto bychom měli my rodiče být přirozeným vzorem pro své děti. Nemusíme pak složitě dítě učit či nutit něco jíst, pokud se přirozeně potravina vyskytuje v běžném jídelníčku rodiny. Samozřejmě každé dítě něco nechce jíst, ale nemůžeme ho „naučit“ se živit jen sladkostmi, tak jak by dítěti leckdy nejlépe vyhovovalo.

Bavíte se s maminkami v ordinaci na takové téma?
Spolupráce a edukace rodiny je základem pro prevenci a eventuální léčbu nadváhy či obezity. Pokud rodina nespolupracuje, dítě samotné nemá šanci něco změnit. Je odkázáno na své rodiče jako klíčové osoby ve svém životě, proto povídání s rodiči je základem pro navození změny.

Když si vezmeme například školní dítě, jak by měla jeho snídaně vypadat a proč?
K snídani školáků můžeme volit mezi různými celozrnnými potravinami. Vhodnou variantou jsou například kvalitní snídaňové cereálie s podílem celozrnné mouky (např. Nestlé cereálie) s mlékem či polotučným jogurtem, tvarohem a ovocem. Alternativou je pak kousek kvalitního celozrnného pečiva, lehce namazaného máslem či kvalitním margarinem a doplněném šunkou, plátkovým sýrem, tvarohovou pomazánkou a kouskem ovoce či zeleniny.

Co když dítě snídá nepravidelně a spíš nesnídá?
Jídelní zvyklosti našich dětí budujeme postupně od raného věku, proto dítě při vstupu do školy je již naučené či nenaučené snídat. Je potřeba vytvořit čas na snídani,  odhadnout vhodné složení i množství jídla, které dítěti bude vyhovovat i bude zároveň výživově hodnotné. Pokud dítě ráno nechce snídat, zkusíme zařadit nejprve např. celozrnné cereálie s trochou mléčného výrobku a kouskem ovoce, je to pro dítě přijatelnější než sedět ráno nad namazaným chlebem.

Velké téma je také děti a svačiny ve škole, jak to vidíte?
Snídaně a školní svačiny jsou podobným tématem. Pokud je dítě dostatečně nasnídané a bude v poledne obědvat, stačí mu menší svačinka (podobné složení jako snídaně - pečivo, šunka, mléčný výrobek např. jogurt a ovoce či zelenina), která pro zvýšení atraktivity může být v pěkné svačinové krabičce s oddělenými oddíly pro kousky ovoce či zeleniny, sušené ovoce, oříšky apod. Starší školáci, kteří obědvají až po 14. hodině by opět pro doplnění energie určitě neměli svačiny vynechávat.

V poslední době se dokonce setkáváme s pojmem „podvyživené děti“ – jedná se ale o děti, které na pohled vypadají normálně, někdy mohou být dokonce při těle. Můžete čtenářkám tento jev vysvětlit?
Již jsem zmínila, většinová populace vč. našich dětí má stravu energeticky bohatou, ale chudou na základní živiny (prázdné kalorie). Chybí pak ve stravě kvalitní bílkoviny, které jsou základní stavební složkou pro obnovu buněk, enzymy, správnou funkci imunity, kvalitní sacharidy a tuky jako zdroj energie, chybí vitamíny a minerály - zkrátka potřebujeme pestrou stravu pro zajištění všech složitých funkcí našeho těla.

V jakém jsou tyto děti riziku a co byste rodičům poradila?
Odborníci na výživu se shodují, že strava je spolurozhodující faktor našeho zdraví. Uvádí se, že nekvalitní potrava se podílí na 80 % nemocí. Každý si teoreticky ceníme zdraví, ale bohužel si  v běžném životě moc neuvědomujeme, že potřebujeme pestře a kvalitně jíst, dostatečně odpočívat a pravidelně se hýbat. Uspěchaná doba, velká zaměstnanost matek, malé uznání žen jako matek v moderní společnosti nahrává v odbývání se, ale bohužel ale i v odbývání a nedostatku času pro naše děti. Je jednodušší a rychlejší koupit rohlíky a párky než uvařit např. polévku. Je pohodlnější nechat dítě před TV obrazovkou než s ním jet na kolo. Je leckdy těžké skloubit zaměstnání a péči o děti, ale měli bychom si uvědomit priority a lépe problémům přecházet než je vytvářet. Zdraví a spokojenost našich dětí je jistě pro nás všechny rodiče nejdůležitější věcí v životě.

Proč je zejména pro děti důležitý vitamín D?
Vitamin D se uplatňuje v metabolismu vápníku a fosfátů, které potřebujeme pro tvorbu kostí a správnou funkcí svalů. Vitamin D se tvoří v organismu zejm. působením ultrafialového záření na kůži. Zdrojem v potravě jsou to především tučné ryby, některé mléčné výrobky, hovězí maso, játra a nově i dětské cereálie (Nestlé). Během prvního roku věku dítěte je příjem vitamínu D  obecně nízký jak z potravy, tak i z dalšího zdroje -pobytu na slunci- (kojence nemůžeme vystavovat přímému slunci), proto je malým dětem vitamin D dodáván ve formě kapek.

Pokud ho má dítě nedostatek, co mu hrozí, na co má nedostatek vliv?
Závažný dlouhodobý nedostatek vitamínu D by mohl vést k onemocnění při vývoji kostry - křivici. Vitamin D také ovlivňuje imunitní a nervový systém. Nedostatek může vést ke zpomalení růstu, svalové slabosti či k častým respiračním onemocněním. V pozdějším věku se nedostatek vitaminu D spojuje i se zvýšením rizika kardiovaskulárních onemocnění, s častějším výskytem obezity, některých typů nádorů atd.

Děti mají ke snídani oblíbené různé cereální lupínky a mléko, myslíte, že je to vhodný typ snídaně?
Jak jsem již zmínila, kvalitní snídaňové celozrnné cereálie jsou vhodnou alternativou jak na snídani či na svačinu. Vhodná kombinace s mlékem či polotučným jogurtem  a ovocem je osvěžující a výživově kvalitní potravou nejen pro naše školáky.

Děti ale také milují párky. Moje dítě, když jede na školu v přírodě do penzionu, kde je možnost nabrat si snídani z nabídky různých možností, vždy sáhne po párku. V podstatě takovou snídani má celý týden většina třídy. Nandají si několik párků, kečup a rohlík a jsou spokojené. Sice se pořádně nasnídají, ale ze složení snídaně byste asi neměla radost, že?
Těžko v krátkosti odpovědět. Nepovažuji za vhodné, aby na škole v přírodě tuto volnou volbu děti měly. Nápodoba spolužáků povede k tomu, že těžko obstojí v kolektivu někdo, kdo by jedl „zdravě“. Pokud občas každý z nás „zahřešíme“  je to normální, ale většinová strava by našemu tělu měla dodat to, co potřebuje pro svou funkci. Proto podáváme a nejlépe společně s dětmi připravujeme svačiny či večeře z kvalitních surovin, tak aby si každý z rodiny mohl vybrat a pochutnal si. Pokud bude volba mezi párkem, hranolky a brokolicí či tvarohem, asi není těžké hádat, co děti zvolí. Stejně jako v pitném režimu - barevné limonády či voda. Reklama působí často nevhodně na naše děti v oblasti stravovacích návyků, stejně jako uličky „hrůzy“ u pokladen v supermarketech, nabídka dětských jídel v restauracích, je těžké s tímto vším bojovat, ale věřte, že to má smysl. Je to o kvalitě a délce života našich dětí, je to o vybudování návyků, které pak budou ony samy předávat dál svým dětem. Stojí to za to.

Na naše dotazy odpověděla MUDr Hana Mojžíšová, internistka, za její odpovědi jí děkujeme.