Děti a sex: Co je a co není normální?

Zamiloval se váš čtyřletý chlapeček do spolužačky ze školky? A ona zase do prince z Popelky nebo Vašíka od sousedů? Nedivte se, začala se probouzet jejich sexualita.

Dítě se spoustu věcí učí od rodičů. To, jak se k sobě má máma s tátou, jak skrývají nebo neskrývají nahotu, nakolik jsou k sobě intimní, to všechno vidí a zůstává v něm. Pokud ale budete dělat, jako že žádná sexualita neexistuje, rozhodně mu tím neprospějete. To, jak je dítě vychováváno v prvních letech života, si s sebou ponese celý život. A týká se to i postoje k opačnému pohlaví, k sexu i k sobě samému. Nadměrný stud, pocit, že nahé tělo nebo sex je něco neslušného, není nic, co by se mu v životě hodilo. Je úplně normální, když si batole zkoumá své přirození a když si s ním i trochu pohraje, neznamená to, že z něj bude úchyl nebo sexuální maniak. Časem totiž chlapečci i holčičky zjistí, že dotyky na určitých místech přinášejí příjemné pocity, a protože ještě neznají společenská tabu, nijak se při tom nežinýrují. Mějte ale na paměti, že tak to zařídila příroda. Kdyby nám totiž kontakt s naším přirozením nepřinášel libé pocity, těžko bychom se vůbec kdy pustili do rozmnožování...

Slastné hry

Se svým přirozením si zkrátka hrají už i miminka - především chlapci. Je to úplně běžné a především zcela normální. Jednak jim přijde zajímavé, co se s jejich tělem děje, a za druhé ztopoření penisu je jim příjemné. Nejhorší reakcí je plácnout „nezvedence“ přes ruku. Jestliže se vám to opravdu nelíbí, nedávejte najevo svou nelibost a raději odveďte jeho pozornost hračkou. Pocit, že dělá něco zakázaného a hanbatého, mu stejně v ničem nezabrání, bude v tom však pokračovat tajně a s pocitem viny.

Odborníci také nedoporučují brát vlastní sexuální zážitky z dětství jako normu sexuálního chování v dnešní době. Hra na doktora se od těch dob posunula o pár let dopředu a dnešní děti, v porovnání se svými babičkami, vědí o sexu nesrovnatelně víc. Například moje matka často vzpomíná, jak se před svou babičkou jako sedmiletá zmínila o  sousedce, která má velké břicho a brzy se jí narodí miminko, za což dostala pohlavek a přednášku o tom, že takové neslušné věci děti nahlas neříkají.

Tabu s mírou

Do devíti let berou děti svoje sexuální orgány jako něco naprosto přirozeného, například jako nohu či ucho. Proto byste měli do té doby stihnout základní poučení o sexu. Pokud se ale budete tomuto lechtivému tématu vyhýbat a zároveň se i schovávat, aby vás náhodou nezahlédly nahaté, v mozku jim sepne signál – tělo je něco ošklivého a nepatřičného, zkrátka jedno velké fuj. Ovšem i opačný extrém není to pravé.

Co a kdy by mělo vědět

Dítě školou povinné by mělo už dávno vědět, jaké jsou rozdíly mezi děvčaty a chlapci, umět pojmenovat části svého těla včetně intimních partií a nestydět se za to. Mělo by mu být jasné, jak přicházejí děti na svět - ale nemusí ještě vědět, jak se to dělá. Pokud se ale na to zeptá, je třeba mu to přiměřeně jeho věku vysvětlit.

Kolem desátého roku byste měli u chlapců nakousnout noční poluce, u děvčat menstruaci. Takhle staré děti by také měly být připraveny na to, že se jejich tělo bude měnit a získávat druhotné pohlavní znaky. Děti by měly vědět, že mezi lidmi jsou rozdíly jak psychické, tak fyzické. Všechny dívky nemusí mít stejně velká prsa a chlapci zase penisy. V této době už by děti měly být poučeny o antikoncepci, masturbaci stejně jako o pohlavním zneužívání.

Co už není normální

I když drtivá většina dětských sexuálních projevů je normální, existuje i malá skupinka s problematickým chováním. Takové děti můžeme rozdělit do tří skupin.

1. děti nadměrně sexuálně reagující

2. děti, které se enormně věnují vzájemným sexuálním hrám

3. děti, které sexuálně obtěžují jiné děti. Nejde však vždy o vývojovou úchylku. Často se z těchto skupin rekrutují děti sexuálně zneužívané nebo ty, které byly vystaveny příliš velké míře „dospělé“ sexuality.

Děti nadměrně sexuálně vzrušivé

Většinou stimulují samy sebe, někdy se však stane, že svůj zájem obrátí na jiné dítě nebo dospělého. Nepoužívají však žádný nátlak ani násilí, jestliže neuspějí u jednoho, snaží se pro svou „hru“ získat druhého. Sexualizované chování je často vyústěním napětí, strachu, pocitů viny či zmatenosti, které dítě prožívá v důsledku zneužívání. Jen velice malá část dětí z této skupiny se tak chová proto, že samy prožívají výjimečné sexuální vzrušení.

Děti, které se enormně věnují vzájemným sexuálním hrám

Takové napodobují celé spektrum sexuálního chování dospělých. Bývají nedůvěřivé, zraňované a opomíjené svou rodinou. Chybí jim pevný a jistý citový vztah s dospělým, nemají žádnou oporu a jejich atypické chování je způsobem, jak zvládnout pocity opuštěnosti, zanedbání a strachu. Tyto děti nemívají pevné pouto k dospělému ani k jiným dětem, se kterými sexuální hry provozují. Ty jsou jen náhražkou za absenci citů a snižují pocit osamělosti.

Sexuální projevy lze jen těžko zastavit, protože tyto děti je nepovažují za nic špatného. Ani ony však nikdy nevyvíjejí nátlak. „Spoluhráče“ najdou většinou ze stejné skupiny, jako jsou samy, podmínkou je „udržet tajemství“ před rodiči i vychovateli. Některé děti při tom zažívají sexuální vzrušení, jiné ne.

Děti, které sexuálně zneužívají jiné děti

U nich je patrné problémové chování už během vývoje. Jejich myšlení je ovlivněno velkými nejistotami a agresí. Aby dosáhly svého cíle, používají nátlak, manipulaci, uplácení, podvody nebo psychické a fyzické vydírání. Většinou si za oběť vybírají slabší a zranitelnější jedince (vývojově opožděné, sociálně deprivované či izolované). Tyto děti mají problémy i v ostatních oblastech svého života, nutno však podotknout, že jich je poměrně málo. (Rozhodně to není Pepík, který Mařence ve škole nadzvedl sukni.) Zjistíte-li něco podobného, okamžitě vyhledejte odbornou pomoc.

Na co pamatujte
Za jakékoli sexuální projevy se děti nesmějí trestat. Jestliže jste znepokojeni, proberte věc s partnerem, posléze s odborníkem. Příčina totiž většinou leží zcela mimo dítě. Je-li sexuálně zneužívané, vyrovnává se tak se svým traumatem. Jiná příčina může být zvýšená hladina hormonů, fyziologická odlišnost či změna chemických reakcí v mozku. Sexualizované projevy jsou často také pouze dočasné a za pomoci experta se je podaří včas odstranit. Výzkumy prokazují, že nepřiměřené sexuální chování se do dospělosti v drtivé většině nepřenáší.