1. Mikrovlnná trouba funguje na principu oscilace magnetronu. Tento princip jako první popsal v roce 1924 August Žáček, který byl profesorem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V té době ho ale ještě napadlo, že by se takto jednou mohly ohřívat potraviny.
  2. Že by mohlo být zařízení s magnetronem užitečné v domácnostech, to napadlo až Američana Percyho Spencera v roce 1946, a to úplnou náhodou. Když totiž pracoval v jedné zbrojařské firmě s radarem, rozehřála se mu od mikrovln čokoláda, kterou si schovával v kapse. Tehdy mu došlo, že by s tím mohl udělat díru do světa. Jistě ale netušil, že až takovou! A pak že mlsání škodí…
  3. První mikrovlnná trouba by se vám do kuchyně nejspíš nevešla. Vážila totiž kolem 350 kilogramů a vysoká byla 170 centimetrů. A taky byste na ni dlouho šetřili! V roce 1947 totiž stála v přepočtu přes sto tisíc korun českých.
    O osm let později (1955) šla dolů cena i velikost mikrovlnné trouby, i když zdaleka ne tak, jak jsme zvyklí dnes. Bylo to tehdy pořád ještě dost veliké zařízení a stálo kolem 27 tisíc korun.
  4. Mikrovlnná trouba je z naprosté většiny recyklovatelná. Více než polovinu materiálu tvoří železo, přibližně 16 % hmotnosti připadá na sklo a 12 % plasty.
  5. A jak vlastně ohřev funguje? Díky elektromagnetickému záření (mikrovlnám) se podaří rozkmitat molekuly vody – dochází k jejich elektrické polarizaci. Mikrovlny pronikají i do pokrmu, díky čemuž je ohřátý mnohem rychleji. A talíř se otáčí proto, aby bylo jídlo ohřáto rovnoměrně, ne jen v místech, kam mikrovlny dopadají.
  6. Co se mikrovlnná trouba objevila, začaly se šířit nepotvrzené mýty. Tvrdí například to, že je ohřívání pomocí mikrovln zdraví škodlivé. Jejich účinky přirovnávají dokonce k rentgenu či gama záření. To je ale z hlediska fyziky i chemie naprostý nesmysl. Mikrovlny totiž na rozdíl od rentgenu nejsou schopny rozbíjet chemické vazby, nemají ionizující účinek. Proto se kvalita takto ohřátých potravin neliší od kvality potravin ohřátých klasickou formou. Ba naopak! Nedávno bylo zjištěno, že mikrovlny dokáží ze zeleného čaje „vytáhnout“ mnohem více prospěšných látek.
  7. Kromě mýtu o narušené kvalitě potravin se šíří také zvěsti o tom, že z přístroje unikají mikrovlny do okolí a poškozují naše zdraví. I to je ale vědci vyvrácená obava. Naprostou většinu mikrovln zastaví kovové pouzdro. A co skleněná dvířka? Při pohledu zblízka si všimnete, že jsou vybavena kovovou mřížkou, která prostupu zabraňuje. Ano, přesto nepatrné množství mikrovln unikne do prostoru bezprostředně kolem přístroje. To je ale tak nepatrné množství, že podle odborníků ani nestojí za řeč. Ale pozor! Řeč je o nepoškozených přístrojích!
  8. V Sovětském svazu přesto v sedmdesátých letech používání mikrovlnek z obav o zdraví uživatelů zakázali. Tento zákon byl zrušen až v devadesátých letech.
  9. Mikrovlnka dokáže i věci, o kterých jste možná doposud neslyšeli.
  • Lze v ní sušit bylinky – stačí je položit na papírovou kuchyňskou utěrku a mikrovlnku zapnout na plný výkon přibližně na půl minuty.
  • Že umí sterilizovat dětské lahvičky a dudlíky nebo zavařovací sklenice, to nejspíš víte. Tušili jste ale, že dokáže stejně dobře zbavit škůdců substrát pro rostliny? Dejte ho nízké a široké nádoby tak, aby ho nebyla příliš vysoká vrstva, a spusťte mikrovlnku na nejvyšší výkon zhruba na 80 vteřin.
  • Zbavit bakterií umí i houbičku na nádobí. Namočte ji do čisté vody a v mikrovlnce dvě minuty ohřejte na plný výkon.
  • Až ji budete chtít vyčistit, nemusíte ji drhnout. Stačí do ní postavit mističku s vodou s octem nebo plátky citronu a pustit na dvě minuty na plný výkon. Pak už vnitřek přístroje jen otřít.

micros1.jpg
Čtěte také:

Uložit

Reklama