Foto: Shutterstock
„Když jsme spolu začínali chodit, pracovala jsem v marketingu a práce mě docela bavila. Jenže partner byl hodně zaměřený na rodinu a pořád mluvil o tom, jak by chtěl, aby jeho děti vyrůstaly s mámou doma, s mámou, která bude přítomná a která se o všechno kolem domácnosti postará,“ vypráví Lucie.
Podle ní nechtěl mít doma ženu, která bude lítat mezi prací a domácností a bude uhoněná, ale chtěl se o všechny finančně postarat sám. Rok po svatbě se manželům narodil první syn a za dva roky ještě druhý. Přestože mateřská už Lucii dávno doběhla, ona se do práce na manželovo přání nevrátila a soustředila se na děti a vytváření rodinné pohody. Mimo zaměstnání je už deset let.
„Manžel mi pořád opakoval, že se o nás postará a že nechce, abych byla uhoněná ženská, která tráví celé dny v kanceláři. Tvrdil, že si váží toho, že vytvářím domov. A já tomu věřila,“ říká.
Lucie se tedy starala o děti, domácnost, vaření, kroužky i všechny praktické věci kolem rodiny. Manžel budoval kariéru a finančně se mu dařilo dobře. Dlouho měla Lucie pocit, že jejich uspořádání funguje. Jenže v poslední době se podle ní atmosféra doma začala měnit. „Začal být podrážděný a často měl poznámky, že se celý můj život točí jen kolem nákupů, praní a školy. Jednou mi dokonce řekl, že vedle sebe nemá partnerku, ale domácí puťku,“ popisuje Lucie.
Ta slova ji prý úplně zdrtila. Nejvíc ji ale zasáhlo, že právě tohle byl model života, který její muž kdysi sám prosazoval. Najednou by ale potřeboval ženu, kterou může obdivovat. Lucčin manžel jí začal vyčítat, že už nemá žádné ambice, zájmy ani vlastní svět. Vadí mu prý, že se s ní nemůže bavit o práci, projektech nebo inspirativních lidech, protože tomu nerozumí.
„Řekl mi, že by chtěl ženu, ke které může vzhlížet a která ho inspiruje. Jenže já deset let obětovala rodině, protože to chtěl právě on,“ tvrdí Lucie, na kterou prý manžel tlačí, aby se vrátila do práce. Jenže ona už si to po deseti letech doma neumí představit. Je jí přes čtyřicet, obor se mezitím dost změnil, ona ztratila sebevědomí a taky zlenivěla na to, aby každý den vstávala a někde osm hodin seděla. „Nejvíc mě bolí, že jsem dělala přesně to, co chtěl a teď je to najednou špatně,“ uzavírá Lucie.
K článku se vyjádřila koučka a mentorka žen Klára Marie:
Tohle je situace, se kterou se ve své praxi setkávám poměrně často. Na začátku vztahu se partneři na něčem dohodnou, jenže po letech se jeden z nich změní. To samo o sobě není špatně. Problém nastává ve chvíli, kdy začne tomu druhému vyčítat rozhodnutí, které kdysi udělali společně.
Pokud se Lucka vzdala své práce proto, že si to oba přáli a dávalo jim to tehdy smysl, není správné, aby jí po letech partner vyčítal, že se její svět točil kolem domácnosti a dětí. Právě tomu totiž věnovala svůj čas a energii místo budování vlastní kariéry.
Každý člověk potřebuje mít ve vztahu nejen společný život, ale také svůj vlastní prostor, své zájmy, možnost osobního růstu a pocit vlastní hodnoty. Ne proto, aby byl pro partnera zajímavější, ale aby neztratil sám sebe. To platí stejně pro ženy i pro muže.
Často říkám, že je naprosto v pořádku, když žena chce být doma s dětmi a pečovat o rodinu. Stejně tak je v pořádku, když chce pracovat a profesně se rozvíjet. Ani jedna z těchto cest z ní nedělá lepší nebo horší partnerku či matku. Důležité je, aby si ji vybrala svobodně, a ne proto, že se snaží naplnit očekávání někoho jiného.
Místo vzájemných výčitek je potřeba hledat nové nastavení vztahu, které bude vyhovovat oběma. Vztah není o tom, že jeden druhého předělává, ale o tom, že se oba učí reagovat na změny, které život přináší.
Bylo by určitě dobré podívat se na to s Luckou hlouběji a společně si ujasnit, co skutečně chce a jak může ve vztahu zůstat sama sebou, aniž by ztrácela sama sebe nebo se přizpůsobovala na úkor svého štěstí. Často stačí změnit několik věcí a vztah může začít fungovat úplně jinak.
 V tomto roce se stala finalistkou celosvětového ocenění Women Changing the World Awards 2025 v kategorii „Žena, která mění svět ve vzdělávání dospělých“, které oceňuje ženy přinášející pozitivní změny ve společnosti prostřednictvím vzdělávání, mentoringu a osobního rozvoje. Více informací a možnosti spolupráce najdete na www.klaramarie.cz. |
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní osoby pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Ve vztazích se naprosto zásadně držím toho, že zůstávám svůj, nikdy bych se nezřekl svého osobního já,svých zájmů,plánů atd. jen že si to tak přeje partnerka. Zkrátka tady jsem jaký jsem a buď mě budeš brát se vším všudy nebo ne a pak tedy sbohem. Kdysi v mých 22letech jsem měl málem před svatbou, ale má nastávající po mě chtěla podmínky v manželství, které jsem absolutně nehodlal akceptovat. Počínaje společným bankovním účtem (už to byl pro mě Red Flag), že na něj bude posílána celá má kompletní mzda (to ani smykem), kartu že bude mít ona jako hlavní hospodařící člen domácnosti, pak nějaké to omezení svobody pohybu, kamarádů, zájmů atd. a že prodám svůj byt, když už bydlíme v tom po jejích rodičích. Pak jsem navíc zjistil, že to neměla ze své hlavy, ale vše jí radila její matka, taková svině, převlečená za milou tchyni. Moje reakce tak čtvrt roku před svatbou byla, že tohle absolutně odmítám, nastaly hysterické scény, výčitky atd. Já si prostě sebral své věci, odstěhoval se k sobě a ukončil s ní veškerou komunikaci. Nikdy jsem toho nelitoval.
Není fér, že jí to teď vyčítá, když to sám chtěl. Ale to si jako myslela, že bude doma navždy? Že když se obor změnil a ona zlenivěla, tak se nechá manželem živit už napořád?
Sam neni inspirativni. Prace v marketingu je habakuk, myslim, ze prisel cas na Luccinu seberealizaci. A prenechat peci o deti a domacnost manzilkovi.
"Lucie na to přistoupila"
její chyba. Vzdala se svého života pro jeho požadavky, dobře jí tak. To jí muselo být jasné, že to nebude mít dlouhého trvání...
Řešení je jednoduché, Lucie nemusí pracovat ve svém oboru, když bude chtít, práci si najde. Manžel vyfasuje polovinu péče o děti a domácnost, aby poznal, že ta práce není zadarmo.
Souhlasím s paní Halátovou. Chlap se zamiluje do ženy proto, že je jaká je. Chlap, co potřebuje mít ženu jenom doma a tvrdí, že se mu líbí nenamalovaná, nezaměstnaná, bez plánů v kariéře a ve starých domácích šatech, může mít všechny možné přívlastky...ale slovo zamilovaný v nich určitě není.
Snad máme každá nějaký svůj rozum. A měly bychom tam někde uvnitř cítit, co samy chceme a co ne. A co jsme opravdu nechtěly a už nám to nevyhovuje.
No jo. Manžílek se ve fungující, kvalitní rodině začal nudit a zřejmě mu začala imponovat nějaká sebevědomá kolegyně v zaměstnání. Anebo už začal nějaký vztah, mimomanželský? V sousedství manžel své ženě říkal, jak ona se mu líbí taková přirozená, on nechce, aby se líčila, chodila ke kadeřníkovi, nechtěl, aby si lakovala nehty. Ona, poslušná a milující žena, chodila jak slípka popelavá. A on? Zahýbal jí při každé příležitosti s nalíčenými, načesanými ženami. Prý proto, že byly šik. A ponaučení? Ženské naivní, nevěřte těm chlapům ty jejich kecy. On chce, abych byla taková nebo onaká? Chtít může, já jsem já a on ať se s tím smíří. A ta paní z článku. Najděte si zaměstnání a doma ostatní příslušníky rodiny zaměstnejte denními povinnostmi a pracemi. Proč by měla být zaměstnaná žena utahaná a uštvaná? Domácnost snad nesdílí sama. Manžel a synové ať se střídají v připravování večeří a snídaní, ať si sami žehlí oblečení. Rozděl a panuj!