5b7551a78351aobrazek.png
1) Zalévejte v pravý čas. Nikdy nezalévejte přes den, kdy praží slunce, a to hned ze dvou důvodů. Jednak byste rozpáleným rostlinám studenou sprškou přivodili teplotní šok, ale hlavně byste zbytečně přišli až o tři desítky procent zálivky. Než se totiž všechna dostane k rostlině, aby ji zavlažila, stihne jí slunce velkou část ze záhonu odpařit. Raději si přivstaňte a vydejte se s konví na zahradu ideálně hned po východu slunce. Nejste-li skřivani, pusťte se do zalévání před západem slunce.

2) Jak často zalévat? Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Někteří zahrádkáři nedají dopustit na každodenní, ale lehčí zálivku, jiní zase přísahají na méně časté, ale o to vydatnější zavlažení záhonků. Jen tak se prý voda dostane i ke kořenům rostlin, které jsou hlouběji. Jen pro představu - pro dostatečné zalití těch v hloubce čtvrt metru je třeba až 25 litrů vody na metr čtvereční. Požadavky na četnost zálivky se ale odvíjejí také od druhu půdy, kterou na zahrádce máte. Je lehká, písčitá? Ta dokáže zadržet méně vody a rychleji vysychá. Proto vyžaduje častější zálivku než těžké, hlinité nebo jílovité půdy.

3) Velice záleží také na druhu rostlin. Zatímco skalničky nebo suchomilné bylinky nebudou proti slunečním paprskům a suché půdě protestovat tak brzy, třeba rajčata nebo okurky se vám v takovém prostředí kýženými plody neodmění. Proto při každé zálivce pečlivě selektujte, která rostlina bez přísunu vody vydrží bez problému do příští zálivky. Místo ní dopřejte více vláhy rostlině plodící nebo čerstvě zasazené.

4) Pokud to alespoň trochu jde, zalévejte rostliny jen ke kořenům, ne plošně a na listy. To platí i u stromů. Zahradníci upozorňují, že pokud budete kropit jejich koruny, nijak jim tím sice neuškodíte, ale ani významně neprospějete. Docílíte jen příjemně zvlhčeného vzduchu v okolí. Raději tedy všechnu vláhu směřujte přímo ke kořenům. Ale pozor! Pokud nejde o právě zasazený stromeček s malým balem, nelijte vodu těsně ke kmeni. Vláhu totiž nasávají hlavně tenké, vlásčité kořeny, které se ale nachází dál od kmene, pod korunou.

5) Udržte v půdě vláhu. Ještě na záhoncích a pod stromy nemáte mulčovací kůru? Rychle to napravte! Dokáže totiž ochránit půdu před rychlým vysycháním. Pokud se vám nechce investovat do dekorativní kůry, docela dobře postačí i posekaná tráva, sláma nebo třeba domácí listovka.
5b755234070b7obrazek.png

6) Věnujte se péči o záhonky. Plevel, který vytrháte, by připravil pěstovanou rostlinu o podstatnou část závlahy. A když nakypříte půdu, bude se do ní snáze vsakovat voda.

7) Jesltiže to alespoň trochu jde, ochraňte ty nejnáchylnější rostliny před přímým sluncem. Když jim vytvoříte stín, nebudou tolik žíznivé.  

8) Chcete udržet trávník alespoň trochu zelený i bez pravidelné a vydatné zálivky? Nesekejte ho na krátko! O to rychleji by vysychal, protože by půdu a kořeny nestínily jeho stonky a lístky.

9) Slyšeli jste už o kapkové závlaze? Jde o úsporný způsob zalévání, při němž uspoříte až dvě třetiny klasické zálivky. Existují různé systémy – například ten s rozvodem tenkých hadiček přivedených ideálně pod mulčovací kůrou ke kořenům jednotlivých rostlin. Z hadiček několik hodin denně pomalu odkapává voda, která se stíhá vsakovat jen tam, kam má.

10) O velkou úsporu vody při zalévání se postará také hydrogel. Nelekejte se, je absolutně neškodný - nekontaminuje rostliny, půdní mikroflóru ani spodní vody. Na první pohled obyčejný sypký prášek do sebe v zemi po zálivce zvládne nasáknout vodu i živiny až do té míry, že svůj objem zvětší až 250krát. Tuto vláhu pak postupně předává rostlině. Přisypává se ale do půdy (květináče, truhlíku…) už při zasazení rostlinky, ne dodatečně.

Čtěte také:

Reklama