Foto: Shutterstock
1) Je dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé
Dítě by u mělo být samostatné v sebeobsluze. Ať už jde o oblékání, osobní hygienu, stolování nebo drobné úklidové práce. Také by mělo být schopno postarat se o své věci a udržovat v nich pořádek. Zároveň jde o přiměřenou fyzickou zdatnost, koordinovanost a obratnost (házení míče, skákání na jedné noze, bezpečný pohyb v prostředí…).
Důležitou složkou školní zralosti je také zdravotní stav dítěte. „Tuto složku školní zralosti posuzují pediatři na pravidelných prohlídkách. Děti, které bývají často nemocné, ve větší míře zameškávají výuku a musí častěji učivo dohánět. Obtížně si také hledají své místo v třídním kolektivu,“ uvádí v opavské pedagogicko-psychologické poradně.
2) Je relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování
Dítě zvládá odloučení od rodičů, je samostatné, dokáže říci svůj názor a vyjádřit i nesouhlas. Nemá výrazné výkyvy nálad, dokáže se ovládat a kontrolovat. A také dodržuje dohodnutá pravidla.
3) Má přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti
V ideálním případě by budoucí školák měl správně vyslovovat všechny, mluvit většinou gramaticky správně, mít přiměřenou slovní zásobu a většině běžných slov a výrazů rozumět. Měl by také mluvit ve větách a zvládnou vyprávět příběh, vést srozumitelný rozhovor s dětmi i dospělými a spolupracovat ve skupině. Měl by se také už alespoň pokoušet napsat své jméno.
„V případě nesprávné výslovnosti je vhodná konzultace s logopedem. Špatná výslovnost u dětí ovlivňuje jak čtení, tak psaní,“ uvádí Pedagogicko-psychologická poradna Opava.
4) Zvládá koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci
Dítě by mělo zručně zacházet s předměty denní potřeby, pomůckami a nástroji, přičemž mu problém nedělají ani drobnější předměty jako třeba korálky. Mělo by mít správný úchop tužky, vést její stopu a napodobit základní geometrické obrazce a tvary. Také by mělo rozlišovat levou a pravou stranu, přičemž je přípustné chybování. Stejně tak by mělo řadit prvky zpravidla zleva doprava.
„Součástí grafomotoriky je také kresba, která bývá nejčastěji zastoupena zobrazením postavy. Při hodnocení kresby je důležitá jak její obsahová stránka (postava má všechny části včetně detailů), tak také stránka formální (držení a tlak na tužku, vedení čáry),“ popisují v pedagogicko-psychologické poradně v Opavě.
5) Je schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy
- rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál, figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky,
- složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů,
- rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů),
- rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé),
- sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově),
- najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily,
- rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy),
- postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí),
- reaguje správně na světelné a akustické signály.
„Nezralost v oblasti zrakového vnímání a zrakové diferenciace může mít za následek záměnu písmen a číslic lišících se detailem (b-d, m-n, 6-9). Nezralost v oblasti sluchového vnímání může mít později za následek obtíže v oblasti čtení (potíže se spojováním písmen do slabik a slov, snížená rychlost čtení a následně nedostatečné vnímání obsahu přečteného) i psaní (vynechávání písmen, chyby při psaní délek, záměny podobně znějících hlásek),“ vysvětlují rodičům důležitost těchto znalostí v opavské pedagogicko-psychologické poradně.
6) Ovládá jednoduché logické a myšlenkové operace a orientuje se v elementárních matematických pojmech
- má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet)
- orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti (deseti)
- porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí, o kolik je jeden větší či menší),
- rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.),
- rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů,
- třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)
- přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“)
- chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty
- rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký).
7) Má dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit
Dítěti nedělá problém soustředit pozornost (cca 10 až 15 minut), a to i na činnost, která pro něj není aktuálně zajímavá. Zapamatuje si, co prožilo, vidělo, slyšelo a je schopno to po přiměřeně dlouhé době reprodukovat. Soustředí se na danou činnost, neodbíhá a dokončí ji. Postupuje podle pokynů a pracuje samostatně.
„Dítě by mělo rozlišovat hru od práce a snažit se dokončovat zadané úkoly, i když se mu třeba nedaří nebo je pro něj úkol náročnější. Mělo by pracovat přiměřeným tempem, být schopno odolávat rušivým vlivům a koncentrovat svou pozornost také na úkoly, které pro něj nemusí být vždy lákavé na první pohled,“ shrnují psychologicko-pedagogičtí poradci.
8) Je přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině
Předškolák by měl znát základní společenská pravidla (zdravit, děkovat, žádat o pomoc), vyslovit a obhájit svůj názor, vyjednávat a domluvit se. Stejně tak by měl umět navazovat kontakty s dětmi i dospělými, zapojit se do práce ve skupině, respektovat pravidla, brát ohled na druhé, přizpůsobit se rozhodnutí skupiny.
„Děti sociálně a emočně nezralé mívají potíže s fungováním v novém kolektivu. Bývají snadněji ovlivnitelné a zranitelné. Pokud navíc situace, do kterých se dostanou, řeší buďto pláčem či nepřiměřenou agresí, rychle se dostávají na okraj kolektivu a navazování přátelských vztahů pro ně bývá obtížné,“ podotýkají v opavské pedagogicko-psychologické poradně.
9) Vnímá kulturní podněty a projevuje tvořivost
Dítě by mělo mít zájem o různá představení, kulturní, zábavné či sportovní akce, výstavy, návštěvy zajímavých míst a následně své zážitky komentovat a vyprávět. Mělo by znát různé písničky, básničky a reprodukovat je s dodržením rytmu. Mělo by být také tvořivé a hravé.
10) Orientuje se ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě
Předškolní dítě by mělo mít všeobecný přehled. Vyznat a orientovat se ve svém prostředí, zvládat běžné praktické činnosti a situace (vyřídit vzkaz, zaplatit v obchodě, postarat se o rostliny…), umět se chovat na různých místech (divadlo, škola, autobus…), uvědomovat si rizikové chování a podobně.
Mělo by mít také základní poznatky o světě kolem sebe – o přírodě, kultuře, technice, lidském těle, počasí, zdraví…
Co když to vaše dítě něco z „Desatera“ nezvládá?
Pokud jste se právě zhrozili, co všechno vaše dítě ještě neumí a neovládá, klidně si opět vydechněte. „Při použití „Desatera“ ke zhodnocení zralosti svého dítěte je vždy nutné brát v úvahu, že málokteré dítě je již několik měsíců před nástupem do školy vyzrálé zcela a plně v tom smyslu, že by splňovalo úplně na 100 % všechny požadavky, uvedené v rámci tohoto „Desatera“. Je to dáno také tím, že rozložení jednotlivých dovedností a schopností (a stejně tak rychlosti jejich vývoje) bývá u konkrétních dětí (a lidí obecně) málokdy zcela rovnoměrné (něco nám jde obvykle lépe a něco hůře a v tom se od sebe individuálně lišíme). Současně platí, že dítě nezřídka bývá v tomto vývojovém období u řady svých dovedností a schopností v tzv. přechodové fázi zvládání (občas už mu „to“ docela jde a občas ještě ne zcela). Do faktického nástupu do školy (1. září) zbývá také obvykle v době zápisů do školy (a tudíž nejčastějšího posuzování školní zralosti) ještě téměř půl roku,“ uklidňují rodiče v novojičínské pedagogicko-psychologické poradně s tím, že jde jen o orientační pomůcku. Užitečná je ale v tom, že uvidíte, na čem do začátku školního roku zapracovat.
Jestliže se vám ale přece jen nezdá vývoj vašeho předškoláka dostatečně rychlý, je vhodné domluvit si návštěvu s ním v některé z pedagogicko-psychologických poraden. Tam jeho školní zralost odborně posoudí a doporučí další postup.
Zdroj informací: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: DESATERO PRO RODIČE DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU, Pedagogicko-psychologická poradna, Opava, Pedagogicko-psychologická poradna, Nový Jičín
Nový komentář