Problém lidí moderní doby? Omyl! Jak by řekl klasik: již staří Římané ... Co Římané! Už ve starém Egyptě 4 tisíce let před Kristem se snažili léčit lidi, kteří se nacházeli v patologickém stavu smutku. V Bibli (kniha 16) se zmiňují o židovském králi Saulovi, jehož chování má typické znaky deprese - špatná nálada, strach, agrese, nenávist. Jenže to se ještě nemluvilo o depresi, používalo se slovo melancholie. Termín deprese se objevil až v 19. století.
Deprese provází lidstvo jako jeho věrná družka. Najdeme o ní zmínky u Cicera, Avicenny, ve středověkých traktátech, u slavného Freuda. Dřívější způsoby její léčby naháněly husí kůži. Nemocným pouštěli žilou, bili je, přivazovali na řetěz... Brrr....A co dnes?
Předkládám vám několik způsobů, jak bojovat s depresí. Pozor, toto není lékařské pojednání a některé typy léčby lze aplikovat pouze pod lékařským dohledem!
BĚH - Římský básník Horatius řekl: "Když neběháš, dokud jsi zdráv, budeš muset běhat, až budeš nemocný." Tři skupiny nemocných se podrobily výzkumu - první užívala léky, druhá běhala, třetí kombinovala léky s během. Nejlepší výsledky vykazovala skupina třetí.
DEPRIVACE SPÁNKU - Nebo prostě bdění. Už staří Římané věděli, že probdělá noc spojená se zábavou může na nějaký čas zbavit člověka příznaků deprese. Metoda je celkem prostá. Jednu noc nejdeš prostě spát, další si lehneš v obvyklou dobu. Bdění tedy trvá 36-40 hodin. Důležité je překonat chvíle ospalosti, zejména v ranních hodinách. Doporučuje se nějaká aktivita, třeba uklízení, ale rozhodně ne televize nebo knížka, hrozí, že usneš. Aby však bylo dosaženo kýženého efektu, je třeba celý cyklus zopakovat asi 6x.
SVĚTELNÁ TERAPIE - Sezónní deprese se objevují v obdobích, kdy ubývá slunečního záření. Vliv počasí na sobě pociťuje 30-40 % lidí. Léčba se provádí speciálními svítidly, jejichž světlo je velmi blízké slunečnímu spektru.
PSYCHOTERAPIE - V USA je běžné, že každý normální člověk (a tím spíše nenormální) má svého psychoterapeuta. U nás bohužel stále přetrvává názor: byl jsi u psychiatra, jsi blázen.
ANTIDEPRESIVA - většinou chemické preparáty sloužící k ulehčení depresivních stavů.
AROMATERAPIE - Existuje nepřeberné množství aromatických olejů (pomeranč, bazalka, bergamot, máta, citron, levandule atd ), které mohou zlepšit naši náladu. Nedoporučuje se používat jednu vůni příliš dlouho.
EMOTIVNÍ EXPLOZE - Nic na světě nemizí beze stopy, potlačované emoce jsou tedy velmi nebezpečné, dostávají se do podvědomí a "užírají" náš organismus zevnitř. Je zdravé čas od času dát průchod emocím. I velký admirál Nelson v záchvatu hněvu dupal po svém baretu. Na některých japonských záchodcích se objevili gumoví panáci, na nichž si Japonci mohou vylít svůj vztek. Vám může posloužit boxerský pytel, nebo to, co máme všichni doma - obyčejný polštář. Metoda velmi účinná a hlavně bezpečná!
DOMÁCÍ ZVÍŘE - Milovníci psů odpustí, ale bylo dokázáno, že zejména kočky pomáhají lidem trpícím psychickými nemocemi. Nezávislost kočky je hlavní faktor léčby. Psi nemohou být takovými léčiteli, protože velmi lehce přejímají duševní stav člověka. A ještě: efektivněji než kočky vás zbaví stresu kocouři!
JÍDLO - V depresivních stavech v organismu vzniká velké množství adrenalinu a kortizonu. Při tom se spotřebovávají zásoby vitamínu C, B, zinku, hořčíku a jiných minerálních látek. Nedostatek vitamínu B pak brzdí "výrobu" energie a intelektuální činnost, deficit hořčíku způsobuje bolení hlavy, vysoký tlak. Musíme tedy doplňovat naše tělo látkami, které "pojídají" hormony stresu. Tedy například jíst více zelené listové zeleniny, mrkve, meruněk, brokolice, ryb, jater, celozrnného pečiva, jogurtů, pohanky, rajčat, mléčných výrobků, mořských produktů, ořechů, medu atd..
RELAXACE - Velmi účinný prostředek, zdánlivě jednoduchý. Je však nejlépe naučit se mu pod dohledem odborníka.
A co je nejdůležitější? NADĚJE. Bez ní lze jen těžko žít. A i když se ti dneska zdá, že všechno je marnost, věz, že i ta nejtěžší deprese musí jednou skončit...
Ještě na jeden dobrý lék proti depresi jsem zapomněla, ten v mém zdroji sice uveden nebyl, ale myslím, že proti depresi skvěle zabírá... SEX.
ze zahraničních webů vybrala
Nový komentář
Komentáře
moje první deprese propukla asi před sedmi ,byla jsem v té době vážně nemocná,myslela jsem ,že je to můj konec,že odcházím,měla jsem malé dítě,také jsem měla myšlenku na sebevraždu,držel mě můj syn,pořád bych spala,nejhorší bylo,ale to,když příbuzní tohle nikdy nepochopili,otočili se ke mě zády,prý si vymýšlím,manžel taky moc nepomohl,chodil do práce.Ani si neuvědomuji kdy to začínalo,najednou jsem byla na dně.Pomohla mi má lékařka,ke které chodím dodnes,od té doby jsem měla několik depresí sice ne tak těžkých,ale byly tu a trvají různě dlouho,jediné co vím,tak se tomu nesmí poddat,já to léčím hudbou ,spánkem a prací,ale ta práce musí bavit ,když se do ní nutím,tak je to ještě horší.Kdo to nezažil neví o čem je řeč,kdo ano,ví o čem mluvím.
jmina: No, není to tak jednoduché, jen nemít čas myslet na blbosti. Ale někdy i to může pomoct.
Drahuška: Bohužel, takový člověk je skoro v neřešitelné situaci.
Drahuška: já chápu, jak to ymslíš, jestli ten člověk aspoň přizná, že NĚJAKÝ problém má, je to už krok. nejhorší jsou depkaři, kteří odmítají připustit, že se s nimi něco děje, natož aby připustili, že je to nemoc, kterou je potřeba léčit...
emma: a co když psychicky nemocný člověk neuznává, že by mohl být takto nemocen. Pak jen chodí a vzdychá, sice chodí do práce, ale pak doma jen leží, pláče, nechce být a nic ho nezajímá, ani vlastní děti. Jenom tu sílu nebo povinnost ho vždycky přinutí jít do zaměstnání. Pak s takovým člověkem sedíš na kafi (pokud to s ním je trochu lepší), vyslechneš si jeho pocity, snažíš se mu poradit (psychoterapie - léky), ale ten se jaksi vykrucuje s tím, že pravý důvod svého rozpoložení nepoví, jelikož se z toho dostane sám. A ty víš, že takto to pro něj bude dlouhá cesta, pokud se z toho vůbec kdy vyhrabe. Ale vlastně jen ten člověk zná pravý důvod svých stavů a třeba, až vše zajede do starých kolejí, bude i on OK. Škoda jen, že člověk, kterému chceš pomoci, tuto pomoc nechce.
Nemůžu než souhlasit. A některé nevyzkoušené tipy přes zimu určitě vyzkouším. Depresi se přes zimu neubráním.
Na moji špatnou náladu zabírá dobrá kniha,ale hlavně křížovky.Luštím a luštím.Není pak čas přemýšlet o tom, co mě štve.
Drahuška: ale jestli to myslíš takhle, tak to jo. ale nemyslim, že zrovna lidi v depresi by nějak vědomě chtěli otravovat okolí. jen prostě česká společnost neuznává statut psychicky nemocného člověka a proto to mají tito lidé mnohem horší než ten, kdo řekne: hele, mám zlomenou nohu, jdu za chirurgem....
Irena1: vyléčitelné to je. neboj. ale samozřejmě nikdo negarantuje, že se to nevrátí. jako chřipka. uzdravíš se, ale můžeš zase za rok onemocnět, ne?
holky a fakt je to nevyléčitelný? Ta kamarádka je mladičká, ještě chodí do školy...přece takhle nebude trpět celý život?
emma: měla jsem na mysli počáteční stavy deprese, které mohou trvat i několik měsíců, třeba i s malými přestávkami. Nevím, jestli jsi vzdělaná v tomto oboru, ale podle mě je lepší každou věc řešit v začátku, než když se úplně rozvine a pak člověk vysloveně neví, z které do které. A někdo by na psychoterapii nešel ani za zlatý prase, přeci se takto před světem neponíží. Komu není rady, tomu není pomoci.
emma: tak já jí vyzpovídám....
Na moje spatne nalady pomaha nejaka dobra knizka se kterou si zalezu do postele, uvarim si caj a ctu a ctu a ctu.
Irena1: pokud kamarádka bere prášky, měla by chodit zároveň na terapii. samotné prášky nic neřeší. jen zmírňují fyzické a fyziologické příčiny (a následky) deprese. ty prášky jí přece předepsal nějaký psychiatr - ten by jí měl zároveň léčit i duši, nejen tělo!
a máte někdo zkušenosti s opravdovou depresí - myslím nemoc, která se léčí.... Dá se to nějak zmírnit, předcházet tomu, nebo co s takovým člověkem? Kamarádka bere prášky, pak usoudí, že to zvládne sama a za chvíli se v tom zase veze..
ryntyntyna:
přesně tak!
(viz popis Potvurky) to si pleteš s hypochondrem nebo s hysterií....
), ale když jí pak někdo OPRAVDU má, tak mu tyhlety "každodenní depkaři" jeho problém bagatelizují. jako kdyby na blbou náladu, angínu, zlomenou nohu měl nárok každý, ale na psychickou nemoc ne.
. on se totiž uklidnil, protože se konečně ROZHODNUL! takže pozor na zdánlivě uzdravené lidi s depresí........
Drahuška: člověk v depresi nemůže terorizovat okolí, protože je zalezlej v posteli a nežije!!
Irka: nejhorší ale je, že každej sice používá "já mám depku" (mimochodem, jak se to řekne anglicky??
a ještě pro všechny, kdo zlehčují problémy nemocných lidí: řeknete snad člověku se zlomenou nohou "no, neblbni, vzchop se a choď!!"
p.s: jedna perlička. člověk v depresi má samozřejmě sebevražedné sklony. přemýšlí o smrti dlouho. a pak se třeba uklidní, je v pohodě, vypadá to, že se ze své nemoci dostává. a pak si to hodí
Jana: jsou 3 cesty : najit si psychologa, nemit NIC v lednici, najit si jine ,,foukani na bebicko".
Preji hodne stesti!
Ja kdyz mela deprese,tak jsem doopravdy i dve noci nespala,protoze jsem se bala usnout.A bala jsem se byt sama
Nevedeli.Dali mi antidepresiva a casem sjem se z toho dostala.Nekdy mam navaly uzkosti a strachu a to hlavne po alkoholu(ne v opilosti,ale druhy den),takze panaka bych na depresi nedoporucovala a kdyz,tak fakt jen jednoho.
A doktori me taky nechapali
Moje máma, vždycky když to na mě v pubertě přišlo, tak říkala, že mám světobol.
Irka:
jen si při tom válení se neubliž, kdo by tu pak rýpal. 
Irka: což migréna
...ale říct při angíně,že mám angínu pektoris...to je bomba
