Pocení je sice společensky nepřijatelné, ale z hlediska přírody zcela běžné a zdravé. Potu totiž vděčíme za ochranu našeho těla – nepřežili bychom bez něj. Pomáhá udržovat stabilní tělesnou teplotu. Jakmile se začnou orgány přehřívat, pot vyloučený na povrch pokožky tělo opět ochladí. Navíc i prospívá pokožce tím, že ji zvlhčuje. A v neposlední řadě s potem odcházejí z těla škodlivé látky.
Potíme se nejen v létě, při namáhavé práci nebo sportu, ale také vlivem hormonů, stresu nebo silných emocí. To proto, že složitý mechanismus perspirace řídí nervová soustava a hormonální systém.
Foto: Shutterstock
Co způsobuje zápach?
Pot sám o sobě ale nezapáchá. Na vině jsou bakterie žijící na naší pokožce a množící se v teplém a vlhkém prostředí. Když se výměšek dostane ze spodních vrstev kůže prostřednictvím apokrinních potních žláz na povrch těla do podpaží, začnou na něj působit. Speciálně v podpaží (a v tříslech nebo bradavkách) je totiž složení potu jiné, než na zbytku těla. Je hustší a zbarvený lehce do žluta, obsahuje bílkoviny a mastné kyseliny. A právě to je v kombinaci s bakteriemi kámen úrazu, co se odéru týče.
Antiperspirant, nebo deodorant?
Abychom zápachu předcházeli, můžeme se vyzbrojit kosmetickým pomocníky, kterých je v drogerii nepřeberné množství. Od sprejů, přes roll-ony až po deosticky. A neliší se jen ve formě a způsobu nanášení do podpaží. Zvolit můžete také mezi deodorantem a antiperspirantem. Rozdíl mezi nimi je zásadní.
Deodoranty nezabraňují pocení. Působí tak, že díky obsahu antibakteriálních látek brání nekontrolovatelnému množení bakterií a případný zápach zakrývají vonnými látkami.
Antiperspiranty zabraňují už samotnému pocení. Po nanesení do podpaží účinné látky, nejčastěji hliníkové soli, mechanicky zablokují potní žlázy. Kromě zamezení zápachu se tak nebudete potýkat ani s nevzhledným mokrými „koláči“ na oblečení.
Může antiperspirant škodit?
Zarazil vás princip fungování antiperspirantů a máte obavy, zda není škodlivé tělu v pocení bránit? Odborníci se shodují, že nikoli. „Antiperspirant nezamezuje tvorbě potu úplně, pouze ji redukuje na těch místech těla, na která se aplikuje. Protože oblast podpaží tvoří pouze cca 0,5 až 1 % tělesného povrchu, zůstává stále dostatek plochy, kde díky pocení může probíhat ochlazování mechanismu,“ vysvětluje svým zákazníkům například výrobce kosmetiky značky Nivea.
Dalším otazníkem, který nad antiperspiranty často visí, je obsah hliníkových solí, respektive obava z jejich škodlivosti. Hovoří se o nich i v souvislosti s rakovinou prsu. Přestože se ale přidávají do antiperspirantů už od roku 1903, zatím žádný z výzkumů spojitost neprokázal. Takže vědci i lékaři tuto obavu považují za bezpředmětnou.
Na co je ale třeba dávat pozor u obou typů přípravků, to jsou alergické reakce, které mohou u osob s citlivou pokožkou vyvolat. „Hlavně kůže v podpaží se může podráždit a svědit, někdy se objeví červené pupínky, jež se změní až v mokvající puchýřky. Někdy kůže v oblasti podpaží může reagovat i vyrážkou, tzv. kontaktní dermatitidou. Kontaktní dermatitidu vyvolanou deodoranty a antiperspiranty zapříčiňují v nich obsažené chemické látky. Nejčastějším alergenem, který spustí takovou reakci, bývá parfemace. Při dráždění kůže mohou sehrát značnou roli také aditiva, která usnadňují pronikání přípravku do kůže, například alkohol,“ upozorňují v pacienty v České průmyslové zdravotní pojišťovně, kde doporučují provést před aplikací nového produktu test vzorku na předloktí.
Zdroj informací: Dermatologie v praxi, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Nivea, National Library of Medicine
Nový komentář