Denisa Dědičová: Jak se cítíme, vypadáme i navenek

O Češkách se říká, že jsou jedny z nejkrásnějších na světě. Co nám pomáhá nejen dobře vypadat, ale i se cítit skvěle? Kosmetická značka Astrid věří, že za českou krásou nestojí jen hodiny strávené před zrcadlem, ale i jak se ženy cítí uvnitř. V letošním roce se proto Astrid zeptal českých žen, co jim pomáhá k tomu, aby byly krásné. 98 % z nich se shodlo, že je to vyrovnanost a vnitřní spokojenost, co je dělá přitažlivější. Zeptali jsme se proto lektorky osobního rozvoje Denisy Dědičové, jaké trendy u českých žen pozoruje ve své praxi. Specializuje se totiž právě na téma osobní spokojenosti.

Jak se vnímá současná česká žena? Mají české ženy rády samy sebe?

Nelze české ženy generalizovat, nicméně pozoruji trend, že jsou na tom se sebeláskou pořád lépe. Mají k jejímu budování prostor, podporující okolí a mnoho tipů a nástrojů. Dokáží samy sebe i lépe ocenit za své úspěchy a otevřeně se pochválit. Ale vysvětlit jim, že se vlastně mohou mít rády takové, jaké jsou, i s některými nedostatky nebo vlastnostmi, které se jim možná na sobě nelíbí, je pořád ještě trochu složité.

S jakými problémy se nejčastěji setkáváte u dnešních žen?

S výčitkami všeho druhu. Když už se věnují sobě, vyčítají si, že se nevěnují rodině nebo partnerovi. Když se věnují partnerovi, vyčítají si, že se nevěnují sobě. A takhle pořád dokola téměř v čemkoliv, na co si vzpomenete. Druhá věc je „umění říkat ne“ a obecně asertivní chování. Často se setkávám s ženami, které sice mají zdravé sebevědomí (tedy jsou si vědomy vlastních schopností a dovedností), ale stejně nemyslí na sebe a na své potřeby. Nakonec stejně dělají věci, které se od nich očekávají, tedy ty, které by dělat měly, místo těch, které by dělat chtěly. Často prostě jen neumí říct ne. Na vině ale může být více faktorů.

Změnil se přístup současných mladých dívek a žen k sobě samé oproti předchozím generacím?

Vnímám, že mladším ženám a slečnám už tolik nezáleží na tom, „co si o tom kdo pomyslí“. Což je velice pozitivní, protože předchozí generace vlastně brzdily jen představy o tom, co se stane když... Dnešní dívky jsou už více otevřené, a ba naopak jde vidět snaha se odlišit. Být viděna. Pořád se mi ale v praxi ověřuje to, že vyrovnanost sama se sebou přichází s věkem. Z velké části za to může míra sebepoznání. To je základní stavební kámen sebevědomí, osobní hrdosti i sebelásky.

Jsou ženy ochotné na sobě pracovat? Vyhledávají odbornou pomoc?

Určitě ano. Ty ženy, které si uvědomují, že není s jejich sebevědomím a osobní hrdostí něco v pořádku, tak ano. To jsou většinou ty ženy, které jejich nízká úroveň sebelásky v životě už nějak negativně ovlivnila, proto mají ke změně vnitřní motivaci. Takových žen, ale i mužů, je spousta. Ve chvíli, kdy si něco takového uvědomí, tak už není těžké jim pomoci na sobě dlouhodobě pracovat.

Jak souvisí charisma a krása ženy se zdravým sebevědomím?

Z mého pohledu velmi. Tak, jak se cítíme, tak i vypadáme navenek. Řeč těla je neúprosná. Naštěstí ale funguje i naopak. Zkuste si na pár minut stoupnout do tzv. vítězné pozice (nohy rozkročit na šíři ramen a ruce nahoru, jako kdybyste právě doběhli maraton) a váš mozek začne vyplavovat hormony, které vás přesvědčí o tom, že se tak doopravdy i cítíte.

Charisma je to, co z nás vyzařuje. Čím více si žena váží sama sebe, čím je sebejistější, uvědomuje si své silné stránky, zvyšuje si tím sebevědomí a to potom vnímají i lidé kolem ní. Čím více si my vážíme samy sebe, tím více si nás váží i ostatní. Lidé nám v podstatě jen nastavují zrcadlo.

Dokážete pomáhat ženám v krizových situacích, kdy ztrácí vlastní identitu? Co je v takových momentech nejdůležitější?

Dokážu jim pomoct ve chvíli, když už si uvědomují, že vlastní identitu ztrácí a chtějí s tím něco dělat. V takových momentech je nejdůležitější připomenout si, kdo jsem, jaká jsem a že si vážím sama sebe natolik, že si nenechám vlastní identitu ušlapat. Zase jsme ale u té vysoké míry sebepoznání. Pokud se znám a umím si dobře definovat a pojmenovat svou osobnost, je mnohem jednodušší se do takové situace vůbec dostat.

Kde začít, když nás pohltí práce, stres, starosti a nedostatek času? Kde hledat vnitřní sílu? A jak zvládat péči o sebe?

Ač to může znít sobecky, všechno začíná a končí u nás. Takže myslet na sebe a mít se na prvním místě. To za nás nikdo jiný neudělá. Ne proto, že by blízcí kolem nás nechtěli, ale když my samy nevíme, co by nám udělalo radost, těžko oceníme, když se nám ji snaží udělat někdo jiný. Obzvláště my ženy máme tendence myslet na všechny ostatní kromě nás samotných. Na druhou stranu, jak se můžu věnovat ostatním, když se neumím věnovat sobě. Z prázdné skleničky taky vodu nenalijete. Ve chvíli, kdy máme samy sebe, vlastní čas a vlastní zdraví na prvním místě, nenecháme se dohnat do extrémů, ze kterých potom nevíme jak ven. Pokud už v nich jsme, tak svým klientům doporučuji zamyslet se nad svými hodnotami a prioritami. Je důležitější moje zdraví nebo propracovaný víkend? Rodina nebo práce? Na misky vah už si můžete dosadit, co budete chtít.

Dnešní svět je hodně virtuální a neosobní. Na ženu jsou kladeny vysoké nároky, bojujeme s konkurencí. Jak neztratit sama sebe? Čemu bychom se měli vyhnout a co naopak udržet?

Určitě je dobré neporovnávat se s lidmi, o kterých v podstatě nic nevíme. V době sociálních sítí je to možná až nadlidský úkon, ale připomínat si, že to, co vidím na Facebooku, není reálný svět, hodně pomáhá. Je také důležité pořád si připomínat to, kdo jsem já. Jaká jsem, jaké jsou moje kladné vlastnosti, v čem jsem dobrá, za co bych se pochválila, za co si sama sebe vážím. To je totiž ten náš potenciál. Ne to, jaké bychom měly být, ale jaké už teď jsme. Važme si nás samotných i za maličkosti, nejen za velké úspěchy. Doporučuji založit si tzv. seznam osobní hrdosti, kam si budete psát všechno, co jste, podle vašeho mínění, udělala dobře. Co se vám povedlo, za co jste na sebe pyšná, za co si sama sebe vážíte. Klidně si udělejte složku fotek v telefonu, ale mějte to pořád u sebe a pořád si vše připomínejte. To jste totiž vy!

Denisa Dědičová je lektorkou osobního rozvoje ve vzdělávacím institutu GrowJOB. Specializuje se na téma osobní hrdosti, osobní vize a zejména spokojenosti. Společně se svými kolegy také pomáhá klientům bojovat s prokrastinací. Je autorkou kurzu Hodnotový učitel, který pomáhá zlepšovat český školský systém, a spoluzakladatelkou Konference WO.men, nefeministické konference pro ženy.